Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šlechtické zelinářství s cibulí a květákem

  20:47aktualizováno  20:47
Ke každému správnému zámku patří ohromný park se spoustou květin, okrasných keřů a na milimetry střižených trávníků a živých plotů. Ani u francouzského zámku Villandry taková zahrada nechybí. Hlavním lákadlem však nejsou růže, magnólie či tulipány, kdepak. Uvidíte tu jiné věci: například dýně, hlávkové zemí, fazole, květák, cibule nebo všelijaké bylinky. Jinde turisté obdivují zejména klasickou architekturu a vybavení šlechtitelských sídel. Tady je dominantní okolí zámku - jakési šlechtické zelinářství, dalo by se říci.

Přitom nechybělo mnoho a tento zámecký skvost s ovocnými stromy a zeleninou mohl být navždy ztracen. Zahradě vrátil původní renesanční podobu Španěl Joaquín Carvalla před sto lety, bylo to na počátku dvacátého století. Podle odborníků vytvořil jedno z nejvýznačnějších děl francouzského zahradního umění, které je srovnatelné třeba i s proslulým areálem ve Versailles."Óóó, skvělé! Ještě kousek doleva!" naviguje mladá americká turistka svou kamarádku, aby v hledáčku fotoaparátu byla vidět kapusta v popředí a zámek v pozadí.

Zahradní areál je souborem desítek, možná stovek malých zahrádek se záhony, vyrovnanými v pravidelných obrazcích jako skládanka. A mezi nimi se proplétají písčité pěšinky. Někde jsou rovné jako podle pravítka, jinde umně zatočené. O turisty tu není nouze. Posedávají na lavičkách, vyhřívají se na sluníčku a kochají se pohledem na ten zázrak okolo. Anebo se pomalu procházejí podél záhonů a zblízka zkoumají zahradnické výtvory, o které se musí neustále starat zástupy zahradníků a studentských brigádníků.

Španělu Carvallovi, který koncem 19. století vystudoval pařížskou Sorbonnu a pak strávil dvanáct let bádáním nad slinivkou břišní a žaludkem, posloužil jako podklad k jeho zahradnickému dílu plány francouzských benediktinských opatství ze 17. století. Objevil je poté, co se přestěhoval se svou mladou americkou ženou z Paříže na venkov a společně hledali dostatečně prostorné sídlo na své pokusy. Vybrali si zámek Villandry, který leží na břehu řeky Loiry, asi hodinu cesty od Paříže. Pak už byl jen krůček k tomu, aby zámku a zejména jeho okolí začal vracet původní podobu.

S tím, co tu Carvallovi předchůdci zanechali, se španělský badatel vyrovnal jednoduše. Různé nepřirozené kopečky, vyvýšeniny, umělé skály a jeskyně vyhodil do povětří. A na jejich místě začal vyrovnávat záhony se zeleninou a ovocnými stromy. Vznikla věrná kopie toho, jak to kdysi vypadalo v klášterních a zámeckých zelinářských zahradách.

Prakticky každá rostlina ve Villandry má svůj význam a nebyla zde vysazena jen tak nazdařbůh. Například dýně symbolizovala plodnost, hlávkové zelí zase sexuální a duševní zkaženost. Zahradníci mysleli rovněž na praktické použití: zelí byl lék na kocovinu, speciální odrůda papriky zase podporovala dobré trávení. Zelinářská zahrada je ovšem jen jednou z částí zahradního areálu. Stačí vyjít několik schodů a návštěvník se ocitne v druhé, vyšší úrovni, v takzvané okrasné zahradě.

Jedna její část, zahrada Amorova, původně sloužila jako místo, kde si dávali rande zamilovaní. Tomu ostatně odpovídají i tvary vysázených keřů: Například vějíře a motýli znázorňují lásku cizoložnou, srdce lásku něžnou, dýky a rudé květy lásku tragickou. V druhé části okrasné zahrady vytvářejí okrasné keře a květiny tvary hudebních nástrojů.

Carvall se při tvorbě této druhé vrstvy parku nechal inspirovat vyhledávanou zahradou Generalife ve španělské Alhambře, a dokonce si pozval na pomoc umělce ze Sevilly. V okrasné zahradě ovšem procházka parkem nekončí. Chce to vyšlápnout ještě jedno krátké schodiště a dostanete se do třetího, nejvyššího patra, do vodní zahrady. Její dominantou je jezírko, odkud vytéká voda, která protéká celým zahradním areálem.

Chybou by rozhodně bylo opomenout návštěvu zámku, i když většinu turistů to táhne spíše ven, do zahrad. Jenže právě ze zámku je výhled na celý zahradní areál nejpůsobivější. Jak návštěvník postupně stoupá z přízemí až na střechu zámku, která je upravena na vyhlídku, a vykukuje z oken ven, otevírá se mu park pod nohama jako mapa. Uvnitř zámku je na každém kroku poznat, že je "živý". Část bývalého šlechtického sídla je totiž stále obydlena. A tak například v jednom z "obýváků" je z krbu cítit kouř, protože se tam běžně rozdělává oheň.

Kousek dál, v kuchyni - i když je to nakašírované pro turisty - zase leží na starodávném stole v ošatce nefalšovaný čerstvý domácí chléb. A vedle něj jsou v košíku naskládány pravé papriky, cibule, mrkev, petržel a další "dary" zahrady. Svazek cibule, anebo hlávkové zelí na salát tu však nekoupíte.

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.