Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slavný Motýlek si část svého příběhu vypůjčil

  13:03aktualizováno  13:03
Americký spisovatel Jack Kerouac řekl, že vše, co napsal, je pravda, protože věří tomu, co vidí. Mohl by to tvrdit i autor Motýlka Henri Charriere, kdyby si příběh nevypůjčil u jiných. Z tohoto muže přezdívaného Motýlek a odsouzeného na desítku let do hrůzných věznic ve Francouzské Guyaně se stal milionář, když v roce 1968 vyšla kniha popisující jeho údajný útěk.
V angličtině je tento obsáhlý příběh dodnes prodáván jako "největší pravdivé dobrodružství". Avšak Francouzi o tom vědí své. "Je to směs mnoha příběhů. Není to podvod úplně celé, protože Charriere ve vězení opravdu byl, ale nejpůsobivější části románu neprožil osobně," říká autor románu Chycený motýlek Gérard de Villiers, známý sto čtyřiceti špionážními romány. Charrierovi prý patří sláva za popisovaný útěk na voru z Ďábelského ostrova neprávem. Motýlek je především dobře vyprávěný příběh, který světu přiblížil krutý svět trestanecké kolonie. Když se Charriere setkal s bývalými vězni, nebyl přijat s nadšením. "Vydělal peníze na osudech nejdrsnějších odsouzenců; když ho spatřili, gesty mu naznačovali, že ho uškrtí," říká ředitel cestovní kanceláře z Francouzské Guayany Yvan Marcou. Francie poslala do tropického pekla své kolonie v letech 1852 až 1953 sedmdesát tisíc nejtěžších zločinců. Pro devět mužů z deseti to byla cesta bez zpátečního lístku. Domů se jich vrátilo jen dva tisíce z nich. Nejhorší pověst měla káznice na ostrově Svatého Josefa, který je jeden ze tří ostrůvků vzdálených patnáct kilometrů od pevniny. Hustě zalesněnému souostroví se říká také Ostrovy spásy, protože v osmnáctém století se sem uchylovali lidé z pevniny prchající před epidemiemi malárie a tyfu. Kolem Svatého Josefa se tyčí černé skály bičované příbojem. Je zde hřbitov táborových dozorců a stanoviště cizinecké legie s molem. Na nejvzdálenějším konci ostrova jsou zříceniny věznice, kde byly samotky - po gilotině nejtěžší noční můra vězňů. Sítě utkané pavouky velkými jako pěst kryjí vchody, popínavé rostliny se proplétají mřížemi a branou. Tíživé ticho panuje v barácích stejně jako v dobách, kdy zde stovky mužů trávily osamocené dny v temných kobkách. Charriere, který byl odsouzen za vraždu kolegy, pasáka na Montmartru, na Svatém Josefu strávil dva roky. Scény, v nichž popisuje odloučení na samotce, patří mezi nejpůsobivější části knihy i později natočeného filmu. Popis pokusu o útěk z ostrova je však vymyšlený. De Villiers o pravdivosti Charrierova příběhu začal pochybovat jako první a s Motýlkem si dal sraz ve Venezuele. Spatřil "tlustého a mohutného tlučhubu, místního tropického trampa". De Villiers si obstaral povolení nahlédnout i do Charrierova spisu ministerstva spravedlnosti. Dověděl se, že bývalý pasák na Ďábelském ostrově opravdu byl. V době, kdy byla věznice v provozu, mezi ostrůvky vzdálenými od sebe sto metrů fungovala kabelová pošta, protože používat loď na věčně do běla zpěněném moři plném žraloků bylo nemožné. Ďábelský ostrov sloužil jako káznice hlavně pro politické vězně, z nichž nejslavnější byl kapitán francouzské armády Alfred Dreyfus. Na břehu ostrova je dodnes kamenná lavice, odkud hleděl na obzor. Charriere zaníceně popisoval, že i on zde sedával a snažil se pochopit rytmus vln, na nichž pak údajně odplul na voru. Avšak De Villiers se v archivech dočetl, že Motýlek uprchl v roce 1944 z věznice Kaskáda ležící na jihoamerické pevnině. Když vydal de Villiers Chyceného Motýlka, dostal dopis od muže, který tvrdil, že to byl on, komu se podařilo uprchnout z Ďábelského ostrova na voru. Po útěku se živil ve Francii jako úředník. De Villiers tvrdil, že dopis obsahoval detaily útěku a že byl pravdivý. Charriere, který byl podle všeho především pozorný posluchač příběhů jiných, zemřel v roce 1973 ve Španělsku. Nikdy nepřišel o přezdívku Motýlek ani o slávu, kterou získal svou údajně zcela autobiografickou knihou.
 

Ďábelské ostrovy - dnes poklidný jihoamerický stát.

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.