Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slavná Ferhadija bude opět banjaluckou dominantou

  9:39aktualizováno  9:39
Pouze dva kameny zbyly z velké mešity v Banja Luce, slavné Ferhadije či mešity Ferhada paši, když ji v roce 1993 vyhodila do povětří skupina Srbů po krvavých strážkách mezi srbskými a muslimskými oddíly v bosenské válce. Nyní ale mají muslimové v metropoli bosenské Republiky srbské opět naději, že uvidí mešitu z 16. století v celé své kráse. Koncem března se totiž místní bosenskosrbské autority po tlaku ze zahraničí rozhodly o opětném postavení slavné Ferhadije. Podle muftího Edhema Čamdžita již chybí jen stavební povolení, které má být vydáno v dubnu.

"Věřím, že 7. května, v den, kdy byla Ferhadija v roce 1993 zbořena, se budeme v nové mešitě znovu modlit," říká. Muftí ovšem odmítl prozradil zdroj financování, či výšku sumy, za kterou má být svatostánek postaven.

Po osmi letech není na místě, kde mešita stávala, nic, co by přitáhlo pozornost procházejících. Je tam pouze nezastavěná, travnatá plocha. Ani kousek zdi, sloupu, kopule či fontány, ani náznak mauzolea jejího tvůrce Ferhada paši. Již je tomu skoro osm let, co ze 41,5 metru vysokého minaretu, na jehož ochoz vedlo 128
kamenných schodů, byli muslimové svoláváni k modlitbě.

Zůstalo pouze staré obydlí muftího, kde jsou ostřížím zrakem hlídány ony dva kameny, které zbyly z mešity. Tento prostor se také stal jediným místem modliteb tamní muslimské komunity. Ta před válkou čítala na 60.000 osob, nyní ji tvoří asi 5500 muslimů. "Před válkou bylo v Banja Luce 16 mešit, nyní nám zbyla pouze
tato místnost," říká muftí.

Okolnosti první výstavby mešity v 16. století jsou stále opředeny tajemstvím a zdrojem četných pověstí a legend. Muftí k tomu pouze řekl, že Ferhad, první Bosňan, který získal titul paši během osmanské okupace, se jednoho dne rozhodl
v Banja Luce postavit mešitu ještě krásnější než je Hagia Sofia v Istanbulu. Pro tuto příležitost dovezl do města nejlepší srbské zedníky z Dubrovníku a ze Splitu.
K financování stavby Ferhad paša použil i 30.000 zlatých dukátů, které mu zaplatil rakouský šlechtický rod Auerspergů jako výkupné za hrabětě Engelberta Auersperga, který byl v tureckém zajetí.

Při dokončovacích pracích v roce 1579 prý nechal dělníky zazdít v minaretu, aby jim zabránil postavit podobně krásnou stavbu. Podle legendy ale jedné noci narostly srbským zedníkům křídla a oni odletěli minaretem na svobodu. Po čtyřech stoletích se zdá, že Srbové budou opět pozváni k nové stavbě mešity.

Muftí požaduje, aby se na své místo vrátily kameny z bývalé mešity, které jsou ukryty na tajném místě. Nemyslí si, že by výstavba vyvolala nepřátelství ze strany místních Srbů. "Není žádný důvod k pomstě. Obnoveny musejí být všechny mešity, a to ne z nějakého rozmaru, ale protože je věřící potřebují," říká.

Rekonstrukce Ferhadije strhne podle muftího všechny psychologické bariéry mezi náboženstvími a rozvine přátelské kontakty s katolickými a pravoslavnými kostely a se synagogami. "Všechna tato zbožná místa hrají uklidňující roli ve společnosti, jsou to místa, kde se mluví o usmíření, o společném životě, o odpuštění," dodává muftí s tím, že "právě toho je nyní v Bosně nejvíce zapotřebí".

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.