Slavkovský les nabízí zajímavá místa

Slavkovský les - to je oblast minerálních pramenů a lázeňství, lesů s rašeliništi, území sevřeného řekami Ohří a Teplou. Protože se jedná o pohoří, patří výlety - zejména cykloturistické - k náročnějším. Nabízejí však množství atrakcí nejen krajinných, nýbrž i architektonických a historických.

Turistika a rekreace má v oblasti dávnou tradici, protože neodmyslitelně patří k lázeňství, jež se zde rozvíjí po staletí. Přirozenou vstupní branou do Slavkovského lesa jsou Mariánské Lázně, odkud také vycházejí doporučované cyklotrasy. Jednou z nejlákavějších je okruh vedoucí z města k rašeliništím u Kladské, dále do Lázní Kynžvart a zpět. Výchozím bodem trasy je Lesní pramen v Chopinově ulici. Alkalicko-železitá kyselka vyvěrá v klasicistní kolonádě z roku 1869.

K pozoruhodnostem tohoto místa patří hudební pavilonek navržený architektem Brixem, sousoší múz Olbrama Zoubka a krásné prostředí lázeňského parku. Trasa pokračuje po silnici k myslivně Králův Kámen a dále do Kladské. V obci je lovecký zámeček švýcarského stylu, známá je však především trojicí rašelinišť Tajga, Lysina a Paterák. Rašeliniště odborníci označují za zásobárny vody pro mariánskolázeňské prameny. Třísethektarová rezervace chrání mimo jiné unikátní porost borovice blatky a typická rostlinná společenstva horských vrchovišť.

Okolo Kladského rybníka vede půldruhého kilometru dlouhá naučná stezka. Cesta z Mariánských Lázní do Kladské je dlouhá necelých deset kilometrů, pěšky ji lze absolvovat také po zelené turistické značce vedoucí z větší části mimo silnici. Pouhé tři kilometry od Kladské leží Lázně Kynžvart se zříceninou hradu, ale především s proslulým Metternichovým klasicistním zámkem a stohektarovým parkem. Několik set metrů od zámku je v bývalém hospodářském dvoře hlídané parkoviště, kde je patrně nejvhodnější zaparkovat na dobu prohlídky zámku kola. Zpět do Mariánských Lázní je nejlépe dojet po okresní silnici při železniční trati. Zajímavostí této oblasti je alej Svobody, chráněné stromořadí tvořené 403 stromy. Turistické příručky uvádějí, že 395 stromů ze zmiňovaného počtu jsou duby, zbytek javory kleny, jeřáby a buky. Od mariánskolázeňského Lesního pramene se vyjíždí také do Pramenů, kdysi kvetoucího hornického a později lázeňského města. V obci je budova Alžbětiných lázní ve švýcarském slohu a u ní park s vývěrem Rudolfova a Giselina pramene. Do Pramenů je to po silnici necelých dvanáct kilometrů, jen asi o tři kilometry delší je cesta do Teplé, místa známého areálem premonstrátského kláštera s unikátní knihovnou čítající osmdesát tisíc svazků. Cestou je možnost koupání například v Betlémském rybníku.
 
S novinkami se mohou návštěvníci setkat hned v bráně do Slavkovského lesa - v Mariánských Lázních. Jedná se o obnovované vyhlídky a památná místa na trase lázeňských stezek. "Mariánské Lázně mají na prahu dalšího tisíciletí velkou šanci stát se magnetem pro turisty. Zdejší kraj je líbezný a vyhlídky v něm, jako například nově obnovené Goethovo odpočívadlo či Františkův kámen, jsou líbezností na druhou," pochvaluje si spisovatel Vladimír Páral. Ten patří ke skupině lidí, kteří se starají o obnovu lázeňských vyhlídek. K zajímavým místům může zájem ce o netradiční výlet přivézt i kočár s kočím v myslivecké uniformě. "Díky projektu kočárové dopravy v Mariánských Lázních nabídlo město příležitost zájemcům projíždět čtyřmi okružními cestami, které začínají a končí u Památníku vítězství. Lidé si tak mohou prohlédnout okolí města při jízdě po oblíbených trasách císaře Františka Josefa, Eduarda VII., po Goethově a Chopinově vyjížďce," informuje Jindřich Horáček. 
 

Kladská rašeliniště.