Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slaný: od menhirů ke Svantovítovi

aktualizováno 
-
Zcela programově si někdy nechte ujet autobus ve Slaném. Dvě tři získané hodiny se budou náramně hodit. Gotický kostel sv. Gotharda je nápadný zdaleka; upoutá Velvarská brána s plastikami i Maňasovský dům se soškami v patře (a pivnicí U zlatého koně v přízemí). A což teprve Slánská hora nad městem.

Pozůstatek dávné sopky dosahuje 330 metrů nadmořské výše, je stejného původu jako nedaleká Vinařická hora či Říp, vrcholky Českého středohoří. V zalesněném svahu se ukrývá bludiště čedičových skal, na vrcholku tři dřevěné kříže označují místo, kde byli prý upáleni obránci zradou dobitého husitského města v roce 1420, kteří se nezřekli víry. Spíše je dal postavit až hrabě Martinic na důkaz vítězství reformace. Slánská hora proslula jako sídliště. Od počátku pozdní doby kamenné ve 4. století před n.l. se až do mladší doby železné vystřídalo na pět osídlení. Šesté bylo slovanské. Z četných nálezů vzpomeňme historické - například slánského rodáka Františka Karla Miltnera, od roku 1829 justiciára na panství smečenském a dánském. Nedrav kopat, nalezl obroušené kosti a také hliněný cedník podoby hrušky pod stopkou vodorovně zříznuté, což Matěj Kalina rytíř z Jaethesteina prohlásil za obětní vykuřovadlo. Mezi ulicemi Pod horou a Chadalíkovou vede na vrchol naučná stezka. Údajných sedm zastavení vzal zub času ve spolupráci s kmenem vandalů. Přesto si poutník povšimne nápadných kamenných valů a velkých kamenů. První je hned na kraji lesíka, na neznačené stezce vedoucí od posledního "paneláku" mezi ulicemi Okružní a Pod horou. Poté projdete napříč čedičovým "městečkem", kde objeví i turistické značení, a pod strmým úzkým schodištěm spatříte další obloukovitý balvan. Po dešti bývá kamenná mísa na vrcholku plná vody. Váha většího z kamenných obrů se odhaduje na 3,3 tuny, menší váží dvě tuny. Velikost, respektive délka je 2,4 metrů, menšímu do dvou metrů dvacet centimetrů chybí. Materiál: křemenec. V ráji čediče! Menhirologové kameny řadí mezi české menhiry, kterých je v okolí přehršel. Připomeňme Klobuky, Drahomyšl, Slavětín či Kamenný Most. Jiní namítají, že chybí potřebný archeologický průzkum. Hovoří leda o obětním kameni, v druhém případě obětní míse, vzniklé přirozeným způsobem. Podobný kámen byl údajně při výstavbě sídliště svezen neznámo kam. Co dodat: kameny jsou to pěkné a když je člověk nalezne, rád se na ně na chvíli posadí. A z úbočí hory je vidět město. Na protějším svahu i sloup vinařů a rybářů. Podle zprávy z týdeníku Svobodný občan z roku 1875 se chodívali klanět slovanští předkové co k bohu světla Svantovítovi. Později měla být památka překrytá obrazy čtyř evangelistů a vlysy révoví a ryb. Spíše však prozrazuje řemesla na Slánsku častá a pochází z doby baroka. Stával v blízkostí Slaného, v Ovčárech, u kostela sv. Václava, kam byl přenesen při stavbě silnice kolem roku 1830. Tehdy prý tvářnost krajiny bývala jiná, rybničnatá a viničná. Téměř čtyři metry vysoký sloup dokazoval bohatství majitelů. Chátrajícímu sloupu napomohl v roce 1916 při svážení obilí neopatrný kočí. K dnešnímu sloupu se vydáte ulicí nad hřbitovem směrem k Dolinu. Čtyřhranný dřík s typickými ornamenty ryb a révy stojící na podstavci spatříte vlevo asi sto metrů za posledními vilkami. Předky klanějící se Svantovítovi, ani dávné zámožné majitele vinic, však nepamatuje. Replika Václava Nejtka pochází z roku 1943.

Autor:




Nejčtenější

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Ledový kůň v plné kráse
Jak oslavit 15. narozeniny. Výlet na třetí nejvyšší štít Vysokých Tater

Zatímco na nejvyšší Gerlach chce vyjít každý a na elegantní Lomničák se kdekdo vyveze lanovkou, třetí nejvyšší vrchol Tater se skrývá kdesi vzadu a ke zdolání...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.