Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lehké jako vejce. Vázání, které vás udrží pevně i na lyžích s pásy

aktualizováno 
Žádný složitý mechanismus, jednodušší už to být snad ani nemůže. Nic než široké karbonové účko s malou pacičkou, tak vypadá špička moderního skialpinistického závodního vázání, které však splňuje nezbytné bezpečnostní standardy. Zároveň jasně ukazuje současný trend, kterým je co nejlehčí vybavení skialpinistů.

Rakušan Fritz Barthel je mezi skialpinisty legendou. Před 31 lety vynalezl převratné „techové“ vázání. Laicky popsáno, dva čepy, které se zasunou do otvorů ve špičce přeskáčů. To umožňuje mít volnou patu a přitom lyži pevně připevněnou k noze. Na jeho systém přešla po vypršení licence většina výrobců.

Už před třemi desítkami let nové vázání vymýšlel proto, že mu ta dosavadní připadala těžká a složitá. Nyní na prezentaci domovské firmy Dynafit ve Francouzské oblasti Arechest - Beaufort mohl sledovat, že jeho nástupci pokračují ve stejném trendu.

Skialpinisté dobře znají takzvané pastičky, špičky vázání, do kterého se zapínají špičky bot. Ty samozřejmě v nabídkách zůstávají. Lepší je materiál, některé detaily, ale princip je stejný.

Špičky vázání určeného pro závody skiaplinistů, které celé váží 73 gramů.
Pata vázání, určeného pro závody skiaplinistů. Celé i se špičkou váží 73 gramů.

Závodní vázání míří za co nejnižší váhou a za jednoduchostí. Nové vázání, představené na prezentaci Dynafitu, váží včetně špičky i paty pouhých 73 gramů. I přesto vydrží zdolávání náročných závodních tras včetně prudkých sjezdů. V Česku by se mohlo zdát, že podobné vázání využije málokdo. Závodníků však přibývá a nějaké měření sil je zde nebo v sousedním Slovensku prakticky každý týden.

Proč na skialpy

Mám několik párů lyží, ale pokud bych si měl vybrat jen jediné, byly by to ty skialpinistické. Dávají mi největší svobodu. Mohu na jich sjíždět cokoli, včetně sjezdovek, dostanu se kamkoli. S trochou nadsázky se dá říci, že první lyžaři byli skialpinisté. Potřebovali se pohybovat na sněhu a nemohli počítat s upravenými sjezdovkami nebo běžkařskými stopami.

Jedna z ikon tohoto „životního stylu“ Fritz Barthel říká, že skialpinismus je komplexní zážitek. Tvrdí, že si skialpinista užije jak fyzickou námahu, tak adrenalin při sjezdech či překonávání obtížných partií hor a v neposlední řadě i samotné hory. Všechna ta místa, kde nejsou davy turistů a kde se nachází úchvatné výhledy na okolní přírodu.

A netýká se to jen velehor. Podobně poslouží skialpinistické lyže i v Česku. I zde je nejen na horách řada míst, kam je lepší vyrazit na lyžích  s tuleními pásy.

Na opačné straně škály jsou vázání určená pro freeridery. Těm skialpové lyže umožní dostat se na vrchol jejich vyhlídnutých sjezdů. Vázání tak klade větší důraz na funkci, kterou plní při cestě dolů prudkými svahy, koryty a samozřejmě musí vydržet i skoky. Je masivnější, špička je otočná. Váha je však zcela jinde, blíží se ke dvěma kilogramům (1 850 gramů).

„Přeskáč“, určený pro závody skiaplinistů.

Boty pro skialpinismus vypadají stále na první pohled podobně, jako přeskáče na lyže. Důraz je u nich kladen na váhu, často se objevují karbonové části. Důležité jsou také systémy pro chůzi. Výjimkou jsou opět závodní boty, jejichž karbonová skořepina, přestože má přezky, více připomíná běžkařskou botu pro bruslení.

Klasické skialpinistické lyže jsou široké, pevné a lehké. I zde se objevuje karbon a další moderní materiály, ale stále je využíváno klasické dřevěné jádro. Závodní lyže jsou užší a blíží se běžkám. A to i vahou kolem 700 gramů.

Skialpy získávají na oblibě

Pokud pomineme vybavení, tak je patrný trend přiblížit skialpinismus většímu množství lyžařů. V horských střediscích se na ně přestávají koukat skrze prsty jako na ty, z nichž nemají zisk, protože nejezdí na vlecích a lanovkách. Příkladem může být právě Arechest - Beaufort. Skialpinistům tu vybudovali značenou stezku volným terénem podél jedné ze sjezdovek.

Taková trasa umožní vyrazit na tůru i začátečníkům. Vyzkouší si pohyb na skialpinistických lyžích, podívají se mimo sjezdovky a užijí si nové výhledy, v tomto případě včetně pohledů na Mont Blanc. Dolů pak mohou sjet po sjezdovce, pokud si ve volném terénu nevěří.

Oblast Arechest - Beaufort ve Francii. Značená skialpinistická trasa nedaleko sjezdovky

Oblast Arechest - Beaufort ve Francii. Značená skialpinistická trasa nedaleko sjezdovky

Zkušeným skialpinistům značená cesta umožní dostat se k vrchním planinám, kde už je třeba bezpečnostní výbava, zkušenosti, nebo služby horského vůdce. Mimo jiné si mohou přispat, protože nemusí vyrazit po sjezdovkách vzhůru před spuštěním vleků.

Fotogalerie

Občas je sice možné na sjezdovce zahlédnout stoupajícího skialpinistu i během dne, ale i když jde při okraji sjezdovky, stále mu hrozí nebezpečí srážky. Například pokud je za horizontem.

V Česku tyto trasy najdete na Šumavě na Špičáku, na Bouřňáku v Krušných horách, na Dolní Moravě v Jeseníkách a nově se připravují v Peci pod Sněžkou a Janských Lázních v Krkonoších. Tyto trasy jsou odpovědí pro ty, kteří tvrdí, že pro české hory tento sport není a je jednodušší vyrazit na běžky.

Autor:


Témata: Francie




Nejčtenější

Krkonošská magistrála - Trasa mezi Bufetem a Výrovkou
Krkonoše letos čekají milion běžkařů, čeká na ně 700 kilometrů tratí

Podle kvalifikovaných odhadů se předpokládá, že do krkonošských lyžařských stop nastoupí i v této zimě více než jeden milion běžkařů. V horské i podhorské...  celý článek

V Jerichu po osmdesáti letech odkryli vzácnou mozaiku v Hišámově paláci.
Vzácná mozaika v Jerichu má 827 metrů čtverečních a 7 milionů dlaždic

Tvoří ji sedm milionů dlaždiček a je největší podlahovou mozaikou na Blízkém východě. Po osmdesáti letech odkryli památkáři tuto fantastickou mozaiku na jediný...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Cestovky se musí postarat o turisty v nouzi, navrhuje ministerstvo

Stává se to skoro každou sezonu. Kvůli přírodním živlům nebo teroristickému útoku se turisté zoufale snaží dostat domů, ale nevědí si rady. V budoucnu už bude...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.