Připomněla, že pečení chleba se dříve považovalo za velký obřad a byla mu přisuzována velká vážnost. Neodmyslitelnou součástí pracovního postupu bylo požehnání a zaříkávání chleba i pece. "Po upečení se uchovával jako vzácnost a často jej hospodyňky zamykaly. Nikdy se nejedl čerstvý, aby ho neubývalo," uvedla Habustová. Nabízení chleba bylo znakem pohostinství a srdečnosti. Když host chleba odmítl, hostitele velice urazil.
"V domácnostech se chleba nikdy nepekl v sobotu a neděli. Lidé věřili, že ve sváteční a polosváteční dny by těsto v díži nevykynulo," řekla Habustová. Díži hospodyně nikdy nevynášela z domu a nepůjčovala. Za velké neštěstí se považovalo, když jí upadl bochník při cestě k peci.
Lidé věřili, že pak někdo z rodiny brzy zemře, připomněla Habustová další zvyky a pověry. Statut pekařského cechu je známý až z roku 1338, i když pekařské řemeslo se ve městech objevovalo mnohem dříve, řekla Habustová. Dodala, že cechovní artikule (nařízení) vypracovalo jihočeské městečko Netolice.
Milovníci čerstvého chleba a pečiva z Čech nemusejí mířit až do Rožnova, ale mohou o tomto víkendu navštívit Hamousův statek ve Zbečně na Rakovnicku. Zde se koná akce Šafářův dvoreček - přehlídka starých řemesel spojená s ochutnávkou domácího chleba a koláčů.
 Soutěž pekařů v Rožnově pod Radhoštěm. |
 Mladí pekařští pomocníci soutěžili v doprovodných disciplínách. |
