Reklama

Dost bylo Jadranu. Osm tipů na NEJ výlety po severských zemích

Třeba vás už nebaví Jadran, Španělsko nebo řecké ostrovy a chcete letos zkusit něco jiného. Pak je čas vyrazit na sever, do krajin méně navštěvovaných, rozhodně však ne méně zajímavých. Přinášíme osm prověřených tipů, kam se vydat v severní Evropě.

Sloupový kostel v Urnesu nad břehem Sognefjordu | foto: (Michal Rieser)Creative Commons

1.Bergen (Norsko)

Podle mnohých cestovatelů nejkrásnější město severní Evropy (a nepochybně druhé největší v Norsku) by nemělo chybět v žádném severském itineráři. Bergen má totiž vedle krásné polohy (to je v Norsku ještě běžné) také mnoho vynikajících staveb, muzeí i jiných památek. A to už tak obvyklé není.

O kvalitách města svědčí zápis na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, o což se zasloužil pitoreskně barevný soubor dřevěných, původně hanzovních domů na tamějším nábřeží.

Fotogalerie

Nezapomeňte zajít na každodenní rybí trh poblíž, zastavte se v historické Haakonově hale v areálu pevnosti a vyjeďte si lanovkou na vrchol Fløyen pro skvělý výhled. Tedy pokud bude pěkné počasí.

To poslední ovšem nelze v žádném případě garantovat, protože srážky jsou v Bergenu více než časté. Za rok tu naprší skoro pětkrát více než v Praze a nepromokavá bunda je tak vlastně nutností.
Poloha: pobřeží jihozápadního Norska v kraji Hordaland
Dostupnost: Přímé lety z Prahy (Norwegian), po silnici z Osla necelých 500 km
Čas na prohlídku: jeden den

2.Rjukan a cesta sabotérů (Norsko)

Nebýt událostí 2. světové války, zařadilo by se průmyslové městečko Rjukan v jižním Norsku mezi desítky podobných lokalit ve Skandinávii. Původní továrna na výrobu umělých hnojiv z počátku 20. století se však ve 30. letech změnila v podnik produkující tzv. těžkou vodu (D2O), surovinu potřebnou k výrobě atomové bomby.

Během nacistické okupace Norska se tento fakt s ohledem na německé jaderné plány stal kritickým. V letech 1943 a 1944 se však členům norského hnutí odporu podařilo továrnu poničit a na blízkém jezeře vyhodit do povětří i loď převážející právě těžkou vodu. Tím byl Hitlerův sen o bombě definitivně ztracen.

Pohled na horu Gausta. Vpravo v údolí město Rjukan

Pohled na horu Gausta. Vpravo v údolí město Rjukan

Vy si dnes můžete v okolí Rjukanu projít osm kilometrů dlouhou stezku, tzv. cestu sabotérů (Sabotørstien), po níž se záškodníci pohybovali. Lze také navštívit bývalou elektrárnu ve Vemorku dnes provozovanou jako muzeum (součástí je i expozice o válečné sabotáži) nebo se podívat na Rjukanský vodopád.

Pokud budete mít dost energie a přijatelné počasí, doporučujeme výstup na horu Gaustatoppen (1883 m) nad Rjukanem. Z jejího holého vrcholu se vám naskytne výhled, který jen těžko hledá konkurenci, přehlédnete velkou část jižního Norska.
Poloha: vnitrozemí jižního Norska v kraji Telemark
Dostupnost: po silnici z Osla 180 km
Čas na prohlídku: jeden až dva dny

3.Výstup na Snohettu (Norsko)

Nejvyšší hora Norska mimo masiv Jotunheimen, štít Snøhetta (2286 m), se majestátně tyčí nad osadou Hjerkinn v pohoří Dovrefjell. Jde o holý, osamocený masiv, nabízející ohromující výhledy do všech stran. Výstup je poměrně snadný, navíc se nacházíte v oblasti, kde poměrně málo prší a je tedy velká šance na pěkné počasí.

Oblastí sice prochází hlavní silnice č. 6 z Osla do Trondheimu, přiblížení se k hoře ale není úplně snadné. Jednodušší to paradoxně bylo dříve, když jihovýchodní úpatí Snøhetty využívala norská armáda jako cvičiště a průjezd vojenským prostorem byl omezeně povolen i pro soukromá auta.

Pohled od chaty Snoheim na masiv Snohetty

Pohled od chaty Snoheim na masiv Snohetty

Pokud dnes chcete výstup na Snøhettu zvládnout za jediný den i s návratem, tak se k hlavnímu východišti, chatě Snøheim, musíte z Hjerkinnu dopravit turistickým autobusem. Jinou variantou je pěší trasa z lokality Kongsvoll ležící o něco severněji u hlavní silnice. Tato cesta je však dlouhá 20 kilometrů jedním směrem a předpokládá nocleh po trase.

Na pláních na úpatí Snøhetty téměř jistě spatříte pižmoně severní (Ovibos moschatus), zdejší populace patří mezi největší v Evropě. Běžná jsou také stáda sobů.

Vlastní výstup na vrchol je snadný, cesta vede vesměs po pozvolných svazích. Vrcholový hřebínek je pak skalnatý, nejvyšší bod dostupný bez horolezeckého vybavení. Pokud byste však chtěli „dobýt“ všechny čtyři dílčí vrcholy Snøhetty, tak se minimálně bez lana neobejdete.
Poloha: vnitrozemí jižního Norska v pohoří Dovrefjell
Dostupnost: Hjerkinn je vzdálen po silnici z Osla 370 km, vede tudy i železnice
Čas na výstup: dva dny

4.Sognefjord (Norsko)

Nejdelší fjord evropské pevniny, Sognefjord, se zařezává do Skandinávského poloostrova zálivem dlouhým 200 kilometrů a vytváří jedny z nejúchvatnějších scenérií celého kontinentu. Jde o ohromnou masu vody, šířka fjordu totiž dosahuje až šesti kilometrů a hluboký je hodně přes kilometr. Svahy Sognefjordu jsou vesměs strmé, okolní hory převyšují hladinu o více než 1 500 metrů. I v létě tak uvidíte od třpytících se vod fjordu na vrcholcích sníh.

Pohled na Sognefjord od Leikangeru

Pohled na Sognefjord od Leikangeru

Turisticky nejznámější je jižní vnitřní rameno Sognefjordu zvané Aurlandsfjord. Na konci tohoto úzkého zálivu, který je lemován téměř vertikálními horskými svahy, totiž leží vesnice Flåm, která je proslulá jako konečná scénické železnice Flåmsbana. Sem ovšem v létě zajíždějí velké výletní lodě a moc klidu si tu tedy neužijete, pokud hledáte u Sognefjordu méně frekventované místo, vydejte se raději jinam.

Výborné výhledy na Sognefjord se otevírají například z kopců nad přístavem Vangsnes nebo v okolí Sogndalu. V této oblasti je také čilý provoz trajektů, které vás i auto převezou z jedné strany fjordu na druhou. Pokud se budete obtěžovat až do odlehlé lokality Urnes, můžete spatřit skvělý sloupový kostel z 12. století, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.
Poloha: pobřeží jihozápadního Norska v kraji Sogn og Fjordane
Dostupnost: přes Sognefjord nevede žádný most, vesnice na březích spojují trajekty (ty hlavní jsou součástí silnic č. 13 a 39). Do Flåmu jezdí vlak.
Čas na prohlídku: dva dny

5.Národní park Abisko (Švédsko)

Jeden z nejstarších národních parků Evropy se nachází v nejsevernějším cípu Švédska u norských hranic. Navzdory extrémní poloze (oblast leží 200 kilometrů severně od polárního kruhu) je území poměrně dobře dostupné, prochází tudy totiž hlavní silnice i železnice do norského přístavu Narvik.

Východiště do parku, lokalita Abisko, má na skandinávské poměry dobrou turistickou infrastrukturu včetně hotelu, kempu, informačního centra a možností doplnit zásoby. V parku samotném, který je tvořen údolím Abiskodalen pokrytým nádhernými květnatými loukami, funguje síť značených cest umožňující kombinovat jednodenní i vícedenní okruhy. Pokud máte málo času, můžete se vydat například k vodopádům Kårsa – to zabere asi půl dne. Mezi běžná zvířata, která v Abisku nejspíše spatříte, patří sobi a nad hlavami vám budou kroužit orli. Žijí tu však i „vyšší šarže“ včetně medvědů, ti se však většinou drží v ústraní.

Pohled na krajinu Národního parku Abisko

Pohled na krajinu Národního parku Abisko

Národní park Abisko leží ve srážkovém stínu, což zvyšuje šanci na dobré počasí i viditelnost. A tak si nejspíše užijete i panoráma okolních hor, které patří mezi nejvyšší ve Švédsku a jsou celoročně pokryté sněhem.
Poloha: severní Švédsko u norských hranic
Dostupnost: ze Stockholmu je cesta po silnici dlouhá (1300 km), jezdí sem i vlak. Nejbližší letiště je v norském Narviku.
Čas na prohlídku: jeden a více dní

6.Kronborg (Dánsko)

Tenhle výlet se hodí, když budete hodinku či dvě čekat na trajekt do švédského Helsingborgu. Zámek Kronborg najdete ve městě Helsingør na dánské straně průlivu Øresund. Nemusí to ale být jen „zastávka z nudy“, Kronborg má své kvality, řadí se totiž mezi nejlepší renesanční stavby Evropy, o čemž svědčí i zápis na seznamu světového dědictví UNESCO. A navíc, kdo by neznal Hamleta! Právě sem umístil William Shakespeare děj své pravděpodobně nejznámější hry.

Zámek Kronborg

Historie Kronborgu byla vždy spojena s námořním provozem v Øresundu, mj. se tu vybíralo clo. Ne náhodou stojí zámek přímo na mořském břehu, co by kamenem dohodil od dnešního přístavu. Založen byl v pozdním středověku, současná stavba pochází z počátku 17. století, kdy došlo k zásadní přestavbě po ničivém požáru.

Vstupenku do zámku (dospělí 90 dánských korun, tedy 325 Kč) potřebujete i pro přístup na krásné zámecké nádvoří. Zdarma můžete alespoň obejít opevnění. V interiéru nejvíce zaujme rozlehlá míčovna a zámecká kaple, v katakombách spatříte mj. kamennou sochu Holgera dánského, mýtické postavy, která prý přijde Dánům na pomoc až bude nejhůře. Můžete tak přemýšlet o paralelách s blanickými rytíři.
Poloha: severovýchodní cíp dánského ostrova Sjælland ve městě Helsingør
Dostupnost: po silnici z Kodaně 50 km, jezdí sem i vlaky
Čas na prohlídku: dvě hodiny

7.Helsinki a pevnost Suomenlinna (Finsko)

Poměrně mladé město (založeno 1550) ještě mnohem mladšího státu (Finsko vyhlásilo nezávislost teprve v roce 1917) sice nepatří mezi evropské turistické hity, pokud se však do tohoto odlehlého koutu Evropy přece jen chystáte, tak za jedno až dvoudenní zastávku Helsinky s okolím stojí.

Vedle „běžných“ (leč nemnohých) památek, jimž vévodí ohromná luteránská katedrála, se vyplatí poohlédnout se po hodnotných secesních stavbách. Často to jsou nenápadné objekty, které může prozradit třeba jen detail na fasádě. Centrem této oblasti je ulice Aleksanterinkatu. Řadu prominentních staveb v Helsinkách projektoval slavný architekt Alvar Aalto, například sportovní halu Finlandia nebo budovu Technické univerzity. Vynikající moderní stavbou je tzv. Skalní kostel (Temppeliaukio) z 60. let 20. století.

Helsinky, věže luteránské katedrály

Helsinky, věže luteránské katedrály

Letecký pohled na pevnost Suomenlinna u Helsinek

Letecký pohled na pevnost Suomenlinna u Helsinek

Při návštěvě Helsinek byste ale hlavně neměli opomenout výlet na pevnost Suomenlinna, rozkládající se na osmi ostrovech před helsinským přístavem. Složitý pevnostní systém postavili v 18. století ještě Švédové. Dnes se tam snadno dostanete městským trajektem a vedle nezpochybnitelné kvality fortifikací (pevnost je zapsána na seznamu památek UNESCO) tu zaujmou i rozsáhlé zatravněné plochy, které přímo vybízejí k pikniku pod širým nebem s výhledem na přístavní cvrkot.
Poloha: jižní Finsko
Dostupnost: přímé lety z Prahy
Čas na prohlídku: jeden až dva dny

8.Reykjavík a okolí (Island)

Island ještě nikdy nebyl tak snadno přístupný. Konkurence nových přímých linek mezi Prahou a letištěm Keflavík u Reykjavíku poslala ceny za dopravu dolů o desítky procent a tím zpřístupnila severský ostrov většímu počtu návštěvníků.

Běžný model návštěvy Islandu obvykle znamená tzv. velký okruh, tedy s půjčením auta zhruba na deset dní, během nichž objedete celý ostrov po silnici č. 1. Pokud se na tohle napoprvé necítíte (možná i proto, že nejde o právě lacinou záležitost), nabízíme pár tipů na Reykjavík s okolím.

Na islandskou metropoli vám bohatě stačí jeden den. Zajděte si do radikálně moderního luteránského kostela Hallgrímskirkja, obhlédněte starou budovu parlamentu a vilu Höfði, kde se v roce 1986 konal památný summit prezidentů Reagana a Gorbačova. A pak nastane čas vyrazit do okolí.

Chrám Hallgrímskirkja v Reykjavíku

Chrám Hallgrímskirkja v Reykjavíku

Thingvellir, rozhraní pevninských desek

Thingvellir, rozhraní pevninských desek

Skoro každý chce vidět (a na vlastní kůži zažít) ohromný geotermální komplex Modrá laguna (Bláa lónið), určitě nezklame výlet do Národního parku Thingvellir. Tato oblast je důležitá hned dvakrát. Jednak jde o území mimořádných přírodních kvalit, kudy prochází geologické rozhraní mezi euroasijskou a severoamerickou pevninskou deskou, a za druhé se právě zde poprvé sešel islandský „parlament“ Althing – již v roce 930. Při omezeném kalendáři na Islandu ještě stihnete krásný vodopád Gulfoss a oblast Geysir, kde najdete samozřejmě gejzíry. Ten, který nese název Strokkur, tryská velmi pravidelně do výšky kolem 20 metrů.

Na všechna popsaná místa, která jsou vzdálená do 120 km z Reykjavíku, se dostanete půjčeným autem, případně si můžete v islandské metropoli zařídit okružní výlet s některou z turistických agentur.
Poloha: jihozápadní Island
Dostupnost: po silnici 40 km z Reykjavíku
Čas na prohlídku: tři až čtyři dny

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

41 příspěvků v diskusi

Další z rubriky Kolem světa

Reklama