"Mám trochu problém s jednoduchými závěry typu: dva lyžaři se po nárazu do hlavy zabili, noste tedy přilbu, ta vás zachrání. Helma je dobrá věc, ale za stejně důležitý považuji rozumný způsob jízdy po sjezdovce," upozorňuje přednosta neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jiří Náhlovský.
V péči jeho týmu končí většina lyžařů, kteří si vážně poraní hlavu na sjezdovkách v Krkonoších nebo v Orlických horách.
"V poslední době se stupňuje agresivita v celé společnosti. Lyžaře samozřejmě nevyjímaje. A když se někdo řítí po svahu dolů, vyletí do lesa a tam narazí hrudníkem do stromu nebo se napíchne na ostrou větev, tak stejně dopadne špatně. A přilba mu nebude nic platná. Proto je lepší jezdit tak, abych do žádného tvrdého předmětu raději vůbec nenarazil," vysvětluje lékař.
Přilba je jako prevence dobrá, ale...
"U nejtěžších nehod jde často o mnohočetná zranění hrudníku, břicha, páteře či hlavy. Takže i když si lyžař vážně poraní hlavu, bezprostřední příčina smrti může být jiná. Přilba je samozřejmě jako prevence dobrá, ale pokud budou lidé jezdit jako šílenci, tak jim nebude nic platná," varuje před přehnaným spoléháním na ochrannou funkci přileb i náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš.
Vždycky podle něj záleží na tom, jak k úrazu dojde. Jaké části těla si lyžař poraní. "Ale při úrazech hlavy znám mnoho případů, kdy přilba lidem zachránila život nebo alespoň výrazně zmírnila následky nehody. My proto používání přileb při lyžování propagujeme už léta a snažíme se prosadit jejich povinné nošení alespoň u dětí," říká šéf krkonošských záchranářů.
Členové Horské služby jdou také lyžařům sami příkladem a přilby používají i při své práci na sjezdovkách. "Z vlastní zkušenosti mohu říci, že přilba znamená pro lyžaře i větší komfort. Na rozdíl od čepice přilba neprofoukne a nezebou v ní uši," přibližuje Klepš.
Úrazy hrozí víc při pěkném počasí
Riziko úrazu na sjezdovkách zvyšuje i stále kvalitnější vybavení, které lyžařům umožňuje dosahovat na svazích vyšší rychlosti. A s nimi zase stoupají nároky na lyžařské dovednosti, aby sjezdař své lyže zvládl.
Výskyt vážných úrazů podle zkušeností záchranářů ovlivňuje i počasí. "K převážné většině těžkých úrazů, a těch smrtelných vůbec, dochází za pěkného počasí. Když je dobrá viditelnost, lidé podvědomě ztrácejí zábrany a lyže si nechávají víc rozjet," vysvětluje Klepš. A po jasných nocích bývají upravené svahy víc přimrzlé a tím pádem i rychlejší.
"Kombinace rychlého sněhu a pěkného počasí potom vede k vyšší rychlosti, vyjetí ze sjezdovky, nárazu do stromu a podobným malérům," doplňuje Klepš.
Popisu typické vážné nehody na sjezdovce odpovídají i průběhy obou letošních smrtelných zranění lyžařů v Krkonoších.
Nejdříve v polovině ledna na svahu Pod kabinou na Černé hoře v Janských Lázních vjel mladý polský lyžař ve vysoké rychlosti z neznámých příčin do lesa, kde narazil do stromu. Při nehodě utrpěl tak vážná zranění hlavy, krční páteře a hrudníku, že jim na místě podlehl.
O necelý měsíc později vyletěl mimo sjezdovku ve skiareálu v Černém Dole pětatřicetiletý lyžař, který narazil do pařezu. Při nárazu utrpěl vážná poranění hlavy, s nimiž ho záchranáři přepravili vrtulníkem do Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde později zemřel. Ani jeden ze smrtelně zraněných lyžařů neměl na hlavě přilbu.
Na smrti lyžařů mohou mít podíl i úzké sjezdovky
"Nezpochybňuji, že za řadou vážných úrazů stojí jezdecké chyby lyžařů a přecenění sil. Ale já sám za další velkou příčinu považuji úzké sjezdovky. Každý rok se u nás zabije na sjezdovkách několik lidí a já jsem přesvědčený o tom, že někteří z nich nemuseli zemřít, kdyby byly sjezdovky dostatečně široké. A ne takové nudličky jako dnes," myslí si někdejší dlouholetý ředitel skiareálu ve Špindlerově Mlýně a odborník na stavbu sjezdovek Miloslav Kebrle.
Úzkou sjezdovku musí podle něj rolba upravovat doslova od stromu ke stromu, aby vytvořila dostatečně široký koridor pro stále větší počet lyžařů, které na kopec vyvážejí nové lanovky a vleky s vyšší přepravní kapacitou.
Pokud by byly sjezdovky širší, na krajích svahů by se mohl nechat třeba dvoumetrový pás hlubokého sněhu, který by lyžaře na nezvládnutých lyžích zbrzdil a nedovolil jim vletět do lesa.
"Určitě by bylo rozumné vytipovat úzká a nebezpečná místa a ta rozšířit. Sjezdovka je při dobrém provedení vlastně louka v lese, takže rozšíření o pár metrů by nemělo vadit ani ochranářům a bezpečnosti lyžařů by to významně prospělo. Ale zatím se do toho nikomu moc nechce. Investice do nových lanovek jsou asi atraktivnější," říká Kebrle.
Jak vybrat helmu"V Česku počet prodaných přileb každoročně stoupá, a to minimálně o patnáct procent," potvrzuje Zdena Makaloušová z firmy Points, která je v České republice výhradním dovozcem přileb značek Uvex a K2. * Podle čeho si má lyžař vhodnou přilbu vybírat? V první řadě bych zvážila, jestli chci přilbu s pevným zakrytím uší a nebo s odnímatelným polstrováním. Další věcí, kterou je třeba zvážit, je mechanismus na přizpůsobení přilby velikosti hlavy. U dětí bych dala přednost přilbám, které mají vzadu otočné kolečko, kterým lze vnitřní obvod helmy přizpůsobovat velikosti hlavy. U dospělých je to zbytečné, protože jim už hlava neroste. Další důležitou věcí je kvalitní zapínání pod bradou, systém odvětrání přilby i to, jestli má přilba vyjímatelnou vnitřní výstelku. Určitě je lepší si sehnat třeba z internetu předem co nejvíc informací a do obchodu jít už s určitou představou.
Co má být bezpečné, to nemůže být nikdy levné. Rozhodně bych si nekoupila ty úplně nejlevnější modely. Nejdražší helmy jsou zase vyrobené z mimořádně kvalitních materiálů a to je pro běžné rekreační lyžování zbytečné. Určitě bych si nekoupila helmu, která v krámě stojí méně než 1 500 korun. Je pravda, že známá značka většinou znamená i vyšší cenu, ale je to zase záruka určité kvality. * V doporučeních pro nákup helmy se vždy uvádí, že má dobře sedět. Co si pod tím má představit člověk, který dosud nikdy helmu na hlavě neměl? Pravidlo číslo jedna zní, že se helma vždy nasazuje přes čelo. Nikdy ne zezadu. Dobré je si vyzkoušet víc typů přileb od různých výrobců. Každý člověk má jiný tvar hlavy a sedí mu jiný typ přilby. Dobře padnoucí přilba by neměla nikde tlačit, ale měla by být na hlavě těsná. Je totiž třeba počítat s tím, že výstelky se vymáčknou a helma časem zhruba o půl centimetru povolí. A pokud potom na hlavě lítá, tak je to špatné. Jsem přesvědčena, že každý pocitově pozná, jestli mu přilba sedí, nebo ne. Helma by se také měla vždy zkoušet s brýlemi, protože ty by měly přesně kopírovat její přední hranu. U přilby a brýlí od jednoho výrobce většinou problém nebývá, ale u různých značek je třeba si na to dát pozor. * A vnitřní vycpávky na suché zipy? Ty tam dávají někteří výrobci, aby snížili počet skořepin nutných pro výrobu několika velikostí přileb. Dělají třeba jen jednu nebo dvě velikosti a dohánějí to těmi vycpávkami. Kdo chce dobře padnoucí přilbu, ten by měl dát přednost vhodné velikosti bez vycpávek. * Je lepší nosit do přilby nějakou slabou funkční čepici? To záleží na úvaze každého lyžaře. Často je dávají rodiče dětem, ale není to nutné. Přilby jsou dělané tak, aby se daly nosit bez podvlékací čepice. I proto se dnes většinou vnitřní výstelky do přileb dělají vyjímatelné, aby se daly vyprat. Určitě je lepší si koupit přilbu s vyjímatelnou výstelkou. Je to mnohem praktičtější. Především pro lyžaře, kteří se víc potí. * Někdy přilba po nárazu praskne. Je to znak toho, že nebyla kvalitní, nebo se to může stát i u dobré helmy? Žádná helma nevydrží všechno. I když praskne a hlava lyžaře zůstane celá, tak splní svůj účel. Kdyby ji člověk na hlavě neměl, tak by to s největší pravděpodobností odnesla jeho lebka. Helma může prasknout, může se nárazem zdeformovat, ale nikdy by se neměla rozpadnout. * Poškozenou helmu je třeba okamžitě vyměnit? Záleží na závažnosti poškození. Odření nevadí. Ale prasklou helmu je určitě třeba vyměnit za novou. Při dalším nárazu by už byla její funkčnost omezená. |
* Nabídka helem je velice široká. Jejich ceny se pohybují od několika stokorun až po částky převyšující deset tisíc korun. Znamená vyšší cena opravdu vyšší kvalitu a bezpečnost? 
