Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šikmý kostel: Z trosky atrakce

  15:07aktualizováno  15:07
Ještě před pár lety se zdálo, že se barokní kostelík svatého Petra z Alkantary u Karviné nevyhne demolici. Zchátralá kostelní loď z roku 1735 se dlouhou dobu nakláněla sem a tam podle toho, jak se propadala a pohybovala poddolovaná půda okolo. Dnes září žluté zdi kostela, vykloněného od kolmé osy o sedm stupňů doprava, opět novotou. Malé údolí, v němž kuriózní kostel stojí, má nový kabát a čeká na jaro, až se pořádně zazelená čerstvou trávou. Z chrámu, který stojí na samém kraji Karviné hned vedle hlavního silničního tahu směrem z Ostravy, je rázem turistická a kulturní atrakce. Lidé ji s oblibou připodobňují k věži v italské Pise.

"Kostel přežil mnoho poklesů. Už už mu hrozila demolice. Chtěli jsme, aby tu zůstal," vysvětlil starosta Karviné Lubomír Kuznik. Neudržovaný kostel se proto před pěti dočkal kompletní rekonstrukce. Loni a letos přišlo na řadu jeho nejbližší okolí. "Byla to špína, kameny a jinak nic," vzpomněl Karel Kratochvíl, ředitel dolu Darkov, pod nějž oblast patří.

"Nejprve jsme chtěli celé území zarovnat, nakonec jsme se však rozhodli, že zachováme údolí. Navezli jsme hlušinu, buldozery urovnaly a vytvarovaly krajinu," dodal. Údolí tak působí uprostřed šedé haldovité končiny jako z jiného světa: líbivě zelená tráva, upravené záhony s mladými sazenicemi stromů, příjezdové cesty zalité černavým asfaltem. Rekultivace okolí stála čtyřicet milionů korun. Platily ji beze zbytku Ostravsko-karvinské doly.

 "Nejtěžší bylo prosadit změnu," řekl Karel Kratochvíl z OKD. "Jsme si vědomi, že nemůžeme dál pokračovat v ničení krajiny tak jako dřív." "Jsem za tento přístup vděčný," poděkoval biskup ostravsko-opavské diecéze František Lobkowicz. "Nejde jen o záchranu kostela, ale také o ekologický pohled, je to krůček, část mozaiky, který říká, že snad naši potomci nebudou muset šlapat po měsíční krajině," doplnil biskup. Kostel svatého Petra z Alkantary není jedinou církevní stavbou, která má kvůli těžbě uhlí v regionu problémy se statikou. Podobný osud potkal také kostel v Karviné-Loukách, jenž má potíže se spodní vodou a jemuž také hrozí demoliční výměr. "Zdá se, že i on je zachranitelný," naznačil předseda Karbon Investu Viktor Koláček. Na rekultivace, demolice či výkupy objektů ve zdevastovaných oblastech každého z pěti karvinských dolů vyplatí OKD ročně v průměru sto až sto padesát milionů korun. V příštím roce se chce OKD zaměřit na okolí Dolu československé armády. Z podnikové kasy by mělo jít v roce 2001 na rekultivaci tohoto území dvě stě padesát milionů korun.

Z HISTORIE KOSTELA

Barokní kostel svatého Petra z Alkantary stojí od roku 1735. V roce 1776 se v jeho okolí poprvé spustili pod zem horníci. V šachtě Gabriela - bezprostřední blízkosti chrámu - začala těžba černého uhlí v roce 1851. Z 27 slojí vytěžili havíři dohromady 53 výškových metrů. Území, na němž kostel stojí, pokleslo v důsledku těžby o 34 metrů a barokní stavba se pohybem půdy nachýlila. Cedule na venkovní zdi nalevo od hlavních vrat říká, že se vychýlení kostela rovná 6,8 stupňům na jih. V roce 1992 byl kostel nedaleko Karviné blízko zbourání, demolice se však nakonec nekonala. Ostravsko-karvinské doly nejprve v roce 1995 opravily zchátralou stavbu. V letech 1999-2000 pak daly do pořádku také nejbližší okolí kostela - údolí o poloměru asi jednoho kilometru, které se kvůli těžbě uhlí i s kostelem propadlo. Rekultivace území stála OKD 40 milionů korun.


 

Autor:




Nejčtenější

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.