Není věž jako věž. V každém městě najdete alespoň jednu. Některé věže jsou malé nebo naopak vysoké, jiné třeba ladně štíhlé ... ale jen málo jich je křivých.
Šikmá věž v Pise je jedním z nejpozoruhodnějších věcí Toskánska, potažmo Itálie. Stojí na náměstí Zázraků spolu s dómem, baptisteriem a Svatým polem a její osud je už po staletí poněkud nahnutý. Když nyní jedete po italské autostrádě SS1, která lemuje pobřeží Tyrhénského moře po celé délce Apeninského poloostrova, můžete v dálce zahlédnout bělající se Šikmou věž, dóm a baptistérium na zmíněném náměstí Campo dei Miracoli. V 11. století, kdy byla započata stavba Dómu, nejstaršího objektu na náměstí, byla Pisa přímořským městem. V důsledku naplavenin se Pisa postupně vzdálila asi 10 kilometrů od pobřeží. T o byl jeden z faktorů, který přispěl k poklesu významu města a zároveň podstatně zasáhl do osudu pověstné Šikmé věže. Nestabilní naplaveninová půda nebyla zrovna vhodným podložím pro stavební činnost. Ale přesto se sto let po zahájení prací na stavbě dómu začalo s výstavbou baptistéria a slavné zvonice. V polovině 13. století byl tento jedinečný architektonický komplex doplněn Svatým polem, nejproslulejším hřbitovem svého druhu. Zvonice, či chcete-li Šikmá věž, začala budit pozornost veřejnosti prakticky už brzy po zahájení stavby v roce 1173. Nebylo dokončeno ještě ani třetí patro, když se začala naklánět. Stavební práce byly tehdy pozastaveny skoro na dalších sto let. Při novém zahájení stavby se architekt Giovanni di Simone rozhodl devadesáti centimetrový odklon od osy vyrovnat opačným vychýlením dalších pater. Stavitelův předpoklad se však nesplnil a věž se i nadále nakláněla. Když Tommaso Pisano v polovině 14. století dokončil poslední patro určené pro zvony, byla věž odchýlena už o podstatných 143 centimetrů. Nutno podotknout, že sedm zvonů, kterými dokončenou věž korunoval, znamenaly další značný nápor na mělké a nestabilní základy. Do nedávné doby byla slavná věž na úrovni druhého patra opásána železnými obručemi a připomínala subtilní krásku v korzetu, která se nemůže pohnout z místa, protože se o něco zachytila. To něco byla bezpečnostní ocelová lana o průměru 6-10 centimetrů, propojená se stotunovými ocelovými bloky. Závaží sloužilo jako protiváha. Další 600 tun závaží bylo umístěno na severní straně věže. Obruče už ale věž má svléknout. Součástí nadále probíhajících záchranných prací je zpevnění a vyrovnání podloží pod jižní, tj. nakloněnou částí zvonice. Výchylka od vertikály dnes činí již 447 centimetrů, od roku 1992, kdy byly záchranné práce zahájeny a kdy byla věž uzavřena pro veřejnost, se ji týmu podařilo narovnat o 2,5 centimetru. Podle posledních propočtů by ale měla být Šikmá věž do dvou let částečně narovnána a její podloží zpevněno natolik, aby se už nenakláněla. A tak pokud vás zklamalo, že jste letos našli věž oplocenou, sevřenou obručemi a navíc nepřístupnou, nezoufejte! Příště se třeba budete moci na celé Náměstí zázraků podívat z trochu narovnané Šikmé věže, samozřejmě v případě, že budete ochotni zdolat 294 schodů.
Šikmá věž v Pise je jedním z nejpozoruhodnějších věcí Toskánska, potažmo Itálie. Stojí na náměstí Zázraků spolu s dómem, baptisteriem a Svatým polem a její osud je už po staletí poněkud nahnutý. Když nyní jedete po italské autostrádě SS1, která lemuje pobřeží Tyrhénského moře po celé délce Apeninského poloostrova, můžete v dálce zahlédnout bělající se Šikmou věž, dóm a baptistérium na zmíněném náměstí Campo dei Miracoli. V 11. století, kdy byla započata stavba Dómu, nejstaršího objektu na náměstí, byla Pisa přímořským městem. V důsledku naplavenin se Pisa postupně vzdálila asi 10 kilometrů od pobřeží. T o byl jeden z faktorů, který přispěl k poklesu významu města a zároveň podstatně zasáhl do osudu pověstné Šikmé věže. Nestabilní naplaveninová půda nebyla zrovna vhodným podložím pro stavební činnost. Ale přesto se sto let po zahájení prací na stavbě dómu začalo s výstavbou baptistéria a slavné zvonice. V polovině 13. století byl tento jedinečný architektonický komplex doplněn Svatým polem, nejproslulejším hřbitovem svého druhu. Zvonice, či chcete-li Šikmá věž, začala budit pozornost veřejnosti prakticky už brzy po zahájení stavby v roce 1173. Nebylo dokončeno ještě ani třetí patro, když se začala naklánět. Stavební práce byly tehdy pozastaveny skoro na dalších sto let. Při novém zahájení stavby se architekt Giovanni di Simone rozhodl devadesáti centimetrový odklon od osy vyrovnat opačným vychýlením dalších pater. Stavitelův předpoklad se však nesplnil a věž se i nadále nakláněla. Když Tommaso Pisano v polovině 14. století dokončil poslední patro určené pro zvony, byla věž odchýlena už o podstatných 143 centimetrů. Nutno podotknout, že sedm zvonů, kterými dokončenou věž korunoval, znamenaly další značný nápor na mělké a nestabilní základy. Do nedávné doby byla slavná věž na úrovni druhého patra opásána železnými obručemi a připomínala subtilní krásku v korzetu, která se nemůže pohnout z místa, protože se o něco zachytila. To něco byla bezpečnostní ocelová lana o průměru 6-10 centimetrů, propojená se stotunovými ocelovými bloky. Závaží sloužilo jako protiváha. Další 600 tun závaží bylo umístěno na severní straně věže. Obruče už ale věž má svléknout. Součástí nadále probíhajících záchranných prací je zpevnění a vyrovnání podloží pod jižní, tj. nakloněnou částí zvonice. Výchylka od vertikály dnes činí již 447 centimetrů, od roku 1992, kdy byly záchranné práce zahájeny a kdy byla věž uzavřena pro veřejnost, se ji týmu podařilo narovnat o 2,5 centimetru. Podle posledních propočtů by ale měla být Šikmá věž do dvou let částečně narovnána a její podloží zpevněno natolik, aby se už nenakláněla. A tak pokud vás zklamalo, že jste letos našli věž oplocenou, sevřenou obručemi a navíc nepřístupnou, nezoufejte! Příště se třeba budete moci na celé Náměstí zázraků podívat z trochu narovnané Šikmé věže, samozřejmě v případě, že budete ochotni zdolat 294 schodů.
