Seychelské ostrovy: tady mají ještě ráj

- Seychely nastavují dvě tváře. Ta první je jakousi kulisou nakašírovanému divadlu pro vyznavače těch "nejkrásnějších a nejbělejších" pláží světa. Stránky katalogových nabídek vnucují představu, že zde potkáte na každém rohu vítězky soutěží krásy, herecké hvězdy, či alespoň naftové magnáty, v zahálčivém lenošení. V hotelových barech zase rádi připomínají nedávné časy, kdy si na ostrově podávali ruce agenti cizích mocností, jak ve Greeneových špionážních románech. Vyplatí se opustit kypící metropoli Viktorii a poohlédnout se o kousek dál. Opustíte-li hlavní ostrov Mahé, nabízí se vám rázem druhá, zajímavější tvář.

Příroda se na obrázcích na první pohled neliší od stovky jiných podobných míst. Právě působivé scenérie a ojedinělé přírodní druhy jsou však tím důvodem, proč stojí za to Seychely navštívit.
Najdete zde největší želvy na světě, endemické druhy ptactva - a především, záhadnou palmu, která trápila po staletí fantazii obyvatel desítek zemí světa. Jedinečná kokosová palma, ve francouzské kreolštině Coco de Mer, se pyšní mohutným dvojitým ořechem. Okolo unikátního ořechu se zrodily desítky mýtů. Císař Rudolf II za něj dokonce nabízel neuvěřitelné čtyři tisíce zlaťáků.
Dnes na zdejším trhu koupíte tento ořech, s impozantními dvaceti kilogramy bezkonkurenčně nejtěžší semeno v celé rostlinné říši, za čtyři stovky zdejších rupií, tedy asi dva tisíce korun.
Seychelané záhy pochopili, že neposkvrněná příroda představuje mnohem větší bohatství, a jali se cennou devizu ochraňovat. Proto zde například nenajdete jediný hotel, který by svou výškou přečníval palmový háj.
Chráněná území různého stupně pokrývají téměř polovinu rozlohy ostrovů. Vedle nich se těší pozornosti také podmořské parky, ze kterých nesmíte odvézt jedinou škebli. Pouze vlastní neopakovatelný zážitek, případně snímek, ty však stojí u zdejších útesů za to.
Žraloci se tu o plavce nezajímají, nepotkáte tu ani hady či jedovaté pavouky. Po dovádění v průsvitných vlnách se můžete jen tak natáhnout na oblé skály a kochat se pohledem na čajovými platážemi posetá úbočí hor.
Matné pološero pod klenbou tropické vegetace rozostřuje ostré kontury palmových listů a poskytuje lesnímu hájemství klid a zapomnění. Tajemná clona z vodních par zahaluje rozložité kmeny, splývající se spletí odumřelých lián.
Přírodní rezervace Vallée de Mai nabízí přírodu v původní, téměř nedotčené podobě.
Když tímto místem na menším seychelském ostrově Praslin procházel před sto lety britský generál Gordon, vítěz od Chartúmu, věřil, že skutečně objevil biblický Eden.
I dnes, tato jedna z nejmenších rezervací světového dědictví pod patronátem UNESCO potvrzuje, že nebyl tak daleko od pravdy.
Rozložité ostré listy bujících kokosových palem skrývají největší poklad ostrova: obrovité dvojité ořechy, připomínající tvarem ženský klín. Plody samčích palem mají tvar podlouhlého pendreku. O asociace tím pádem není nouze.
Ostrované věří, že se palmy v noci tajně pářejí. Kdo se stane svědkem intimní podívané, ve vteřině zkamení. Oceánský vánek si pohrává k večeru s potemnělými listy palem. Jejich kmeny se zlehka kývají ve větru - kdo by nevěřil, že ožívají!
V rezervaci ale nejsou k vidění jen palmy. Naučná trasa, možná jen místy až přespříliš udržovaná, představuje nenásilně všechny podoby vzácného pralesa.
Z temného šerosvitu se rázem ocitnete na prosluněné mítině. Zde vznikl bez přičinění člověka požár a tropická vegetace, vzkvétající před očima, napravuje rychle vzniklé škody.
Popojdete dál a vidíte podzemní prameny, které živí kapradiny v potemnělém údolí. Na několika hektarech sledujete všechna vývojová stádia vzácné palmy, plazící se po zemi, mladý svěží stonek, až po mohutný kmen.
Není snad třeba dodávat, že je potřeba pečlivě vzhlížet vzhůru, padající dvacetikilový ořech už může způsobit těžký úraz.
Cestovatelé - milovníci botaniky zde mají nepřeberně námětů k objevování, množství rostlinných druhů roste jen zde na ostrovech. Například palmy mají svůj prapůvod v dávných dobách, kdy ostrovy byly součástí prakontinentu Gondwana.
Dobrá rada: před návštěvou rezervace se vyplatí navštívit botanickou zahradu v hlavním městě, která poskytne spolehlivé vodítko o jednotlivých druzích rostlin a stromů.
Zkuste zůstat chvíli potichu sedět. Přejde několik hlučících výprav a najednou slyšíte jen ty, kterým rezervace patří. V korunách stromů sídlí černí papoušci, ovocní netopýři, slunatci, či příbuzní našich slavíků.
Nikdo z nich se ovšem nedá pohladit.
V želví rezervaci, kde se promenují největší suchozemské želvy na světě, máte šanci. Želva obrovská konzumuje ochotně veškerou rostlinnou potravu, přímo z ruky. Její paměť musí být obdivuhodná - dožívají se prý až stopadesáti let, jako třeba místní legenda, želvák nepochopitelně nazývaný Esmeralda. V dobách, kdy se narodil, ještě Francouzi oplakávali ztrátu Seychel.
Pokud máte jen trochu času, navštivte před návratem z Praslinu i některé další blízké ostrovy.
La Digue je opuštěným místem k bezstarostnémi lenošení, některé menší ostrovy jsou základnou pro potápění, nejzajímavější je však asi ostrůvek Cousin.
Již desítky let zde jediná rodina opatruje ptačí rezervaci, kterou smí navštívit omezený počet návštěvníků. Ptáci zde nemají přirozeného nepřítele a naleznete je všude. Na jejich roztomilé štěbetání si vzpomenete ještě při odletu, až uvidíte drobné ostrůvky z té jejich, ptačí, perspektivy.

JAK SE TAM DOSTAT:
Na Seychely létají několikrát denně letecké spoje British Airways a Air France. Lokální spojení mezi ostrovy je nutno předem rezervovat.
Nepotřebujete cestovní víza ani očkování

UBYTOVÁNÍ:
Seychely se snaží držet v přijatelných mezích počet návštěvníků na současném počtu zhruba čtyř tisíc lůžek. Úřady proto chtějí, aby každý nově příchozí již na letišti prokázal, že má zamluvené ubytování. To zprostředkovává cestovní kancelář Mason's Travel, telefon 322 642

Přírodní podmínky ostrovů svádí k zahálčivému lenošení

Seychely nabízejí kilometry opuštěného pobřeží, to je však rájem vzácných druhů ptactva

Seychely nabízejí kilometry opuštěného pobřeží, to je však rájem vzácných druhů ptactva