Podle listu se zahraniční turisté zásobují těmito produkty nejvíce kolem půlnoci. Na odbyt jdou také různé sexuální "hračky".
Erotická mapa Jadranu
Milostných aktivit na Jaderském pobřeží si všímá řada médií. Chorvatský týdeník Globus nedávno zveřejnil "erotickou" mapu chorvatského pobřeží s nejžhavějšími místy sexuální turistiky.
"Západní pobřeží přitahuje jako magnet homosexuální populaci z Itálie, Slovinska a Chorvatska," tvrdí Globus.
Střední část Jadranu s četnými klidnými zátokami od Zadaru po Split je podle týdeníku ideální pro všechny sexuální orientace. Jako příklad Globus uvádí pláž Kanegra na Istrii, která je prý přes den obvyklou rodinnou pláží, ale v noci se mění v místo, kde si dávají dostaveníčko homosexuálové.
Centrem sexuální turistiky, především pro homosexuály, pro výměnu partnerů a pro osoby toužící po skupinovém sexu je podle Globu pitoreskní přístav Rovinj rovněž na Istrii.
A ačkoli se o tom veřejně nemluví, na místech, kde se prodávají lístky na vyhlídkové a zábavní výlety na lodích, lze podle tisku uzavřít diskrétní dohodu s majiteli člunů o nočním erotickém výletu.
Na centrálním pobřeží Dalmácie jsou již desítky let známí chorvatští chlapci, kteří se v létě věnují ženám ze Západu toužícím po lásce a kteří se mohou chlubit svými početnými úspěchy, jichž se jim za sezonu podařilo dosáhnout.
Na pobřeží nechybí ani "chorvatská Ibiza", či jak říkají konzervativní kruhy, "chorvatská Sodoma a Gomora". Jde o lokalitu Zrice na severojadranském ostrově Pag, která se díky krásné písčité pláži, malým bazénům a hudbě linoucí se zde ve dne v noci změnila v oblíbené místo pro erotické slasti tisíců mladých lidí z celého světa.
Ostrov Pag
Plážoví inženýři se těší na české turistky
Jedním z typických obyvatelů chorvatského pobřeží je takzvaný plážový inženýr. Bývá přátelský a veselý. A oblíbený, především u turistek. K tomuto druhu chorvatských mužů, který ožívá hlavně v letních měsících, se po léta počítal i novinář Milorad Bibić. Pro MF DNES připravil exkluzivní výpověď.
Najdeme v ní i vášnivé řádky týkající se českých návštěvnic chorvatských pláží: "Proč mají Chorvaté, se svou slabostí pro letní flirty, již po celá desetiletí ze všech cizinek nejraději Češky? Protože jsou nejpřístupnější, nejmilejší, nejroztomilejší, nejpříjemnější, nejveselejší, nejhravější, nejněžnější, nejbezstarostnější, nejzamilovanější, nejuvolněnější, nejromantičtější, nejnaivnější, nejotevřenější, nejpřátelštější..."
Ve čtyři u rychlíku z Prahy
Milorad Bibić si je vědom, že jeho hodnocení může znít poněkud neobjektivně, ale na svém stanovisku trvá. "Jak to vím? Jednoduše – vím! Češky se dostaly Chorvatům pod kůži už v dávných dvacátých letech minulého století, když věhlasný český lékař dr. Jiří Šoulavý vystavěl v Kaštel Lukšići domy a když byli na jeho pozvání čeští turisté prvními hosty.
I ta oboustranná přitažlivost Dalmatinců a Češek, která nejednou přerostla v lásku a nezřídka skončila manželstvím, trvá už skoro celé století. A potrvá, dokud budou existovat Dalmatinci, Češky a léto...
Nikdo ji nemůže ohrozit. Ani domácí dívky, které se právem v létě cítí ohroženy, protože se mladíci usměrní na českou jazykovou oblast. Ani matky mladých, půvabných Češek, které vědí, co všechno krásného zažijí jejich dcery na prázdninách, protože si pamatují léta, kdy byly ony terči Dalmatinců toužících po letním dobrodružství.“
Bibić na léta, kdy byl plážovým inženýrem, rád vzpomíná. Jenom lituje, že "kolegů" ubývá. Kdysi jich bylo tolik, že ve Splitu již ve čtyři ráno čekali na první vlak z Čech, aby nepropásli příležitost. Když ospalé dívky vystupovaly z vagonů, vrhali se ke schůdkům a džentlmensky jim brali kufry z rukou. Turistky se lekaly, že jim chtějí zavazadla ukrást, a začaly se o kufry s mladíky přetahovat. Komickou situaci však zanedlouho vystřídala romantika a páry spolu co nevidět chodily ruku v ruce po nábřeží.
V Chorvatsku plážovým inženýrům říkají "galebovi" (racci). Erotická turistika zůstala i dnes vyhledávaným doplňkem turistické nabídky. V prospektech se o ní sice nedočtete, ale například v povídkách Michala Viewegha ano.
Češky v první lize
Když se šibenický redaktor chorvatské televize Antun Granik, který ve dne v noci natáčí, střihá a píše, dozvěděl o tématu českých turistek, nadchl se a ihned slíbil přispět: "Vzpomínám na léto a dvě krásky, které se bez textilu vystavovaly slunci a pohledům koupajících na nacpané pláži v malé zátoce. Celé léto jsem měl po ruce lodní dalekohled a z kokpitu jsem se nenápadně snažil najít na těch nymfách nějakou vadu. Nenašel. Věděly, že je pozorujeme. My Dalmatinci, myslím tím pánskou část rodiny a širšího příbuzenstva, jsme se shodli, že jsou Češky první liga.
Zamilovávali jsme se do nich jako tetřevi, dopisovali jsme si s nimi... Snažil jsem se, abychom na maturitní zájezd jeli do Prahy...
Češkám jsme slibovali manželství a věrnost až za hrob. Ale potom nám vyrostly před nosem a už příští léto dorazily s chlapíkem, se kterým údajně prožijí zbytek života. A nám zbyly pohlednice a vzpomínky, jak jsme se často učili, co znamená milovat, právě od nich, od té, která žije v Praze, tam někde na Vinohradech. Co jen to bylo za adresu?"
