Ráj freeriderů
Navzdory nedávné oblevě si většina alpských středisek může pochvalovat štědrou a v jižní části dokonce extrémní sněhovou pokrývku. Takovou, jakou tu neměli desítky let.
Nadprůměrné množství sněhu se sneslo do oblasti od jižních francouzských Alp přes jih a střed Švýcarska, téměř celou severní Itálii až po rakouské Korutany a Slovinsko už začátkem prosince. A od té doby tam sněhu nezvykle často i vydatně přibývá: Andermatt 400 cm, Arabba-Marmolada 480 cm, Tonale-Presena 520 cm, Sella Nevea 640 cm, Zermatt 715 cm a Bovec-Kanin dokonce 780 cm.
Údaje jsou převzaty z portálu Skiinfo.com nebo z oficiálních stránek areálů, i když leckdy se informace mezi různými zdroji sněhového zpravodajství liší.
Absolutní výška sněhu samozřejmě není co do kvality lyžařských podmínek určující. Ještě více záleží na momentálním počasí a povrchu sněhu, zda právě změkl, zmrzl nebo zůstal kyprý. Mocnou vrstvu ale rozhodně ocení freerideři, protože přikryje větší množství skalních překážek a svahy jsou - s ohledem na aktuální lavinovou situaci - celkově sjízdnější.
Rakousko, Hochkar
Hochkar (470 cm sněhu) bývá sněhovým rájem téměř každoročně, ale přírůstek posledních týdnů ze slušných dvou metrů na současných pět je přece jen extrém. Jedno z nejbližších alpských středisek zvláště při cestě z Moravy nabízí i solidní freeridové varianty.
Sjezdovky vyplňují přehledný kotel mezi 1 500 a 1 800 m n. m. Převýšení tedy spíše "nealpské", obtížností je ale kompletní škála. Tradičně končí sezona až 1. května a letos nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo dříve. Problémem může být příjezdová vysokohorská silnice z Göstlingu.
Sjezdovky se rozprostírají po amfiteátru vytvořeném "osmnáctistovkovými" vrcholy Hochkar, Hösing a Leckerplan, k nimž se lanovky hvězdicovitě rozbíhají z okolí centrálního parkoviště. Vznikl tak velmi kompaktní a přehledný areál.
Hochkar není ještě plnohodnotně alpský (jen 19 km tratí), ale přírodními dary už převyšuje jakékoliv domácí středisko. Na předhůří Alp už může poskytnout výtečnou sněhovou spolehlivost, danou nadmořskou výškou a vysokohorským mikroklimatem. Ubytovací zázemí ve formě několika tříhvězdičkových hotelů i jednoduché ubytovny je přímo u lanovek, "městské" zázemí s bazénem nabízí 15 km vzdálený Göstling an der Ybbs.
Více na: www.hochkar.com
Itálie, Arabba
Dolomity jsou zasypané sněhem tak, jako nebyly už nejméně 25 let. Nejvyšší sněhovou vrstvu hlásí, jak je ostatně pravidlem, Arabba, ležící v podstatě na úpatí nejvyšší hory Marmolady a sdílející s ní společný lyžařský areál (480 cm). Ten je napojen i na sousední údolí známým safari Sella Ronda.
Samotná Arabba je optimální pro sportovněji naladěné a komfortem méně zhýčkané jezdce. Jejím domovským svahem je poměrně strmý a skalisky rozbrázděný svah Porta Vescovo. Hned úvodní sjezd poměrně širokým, asi tři sta metrů dlouhým, ale strmým skalním trychtýřem je prověrkou kondice, díky vyrůstajícím boulím zejména odpoledne. Zde se chapadla sjezdovek roztáhnou, přičemž ta černá z nich se brzy náhle lomí, a propadají mezi skalami. Před dojezdem do Arabby je zmírňuje občasná rovinka.
Červená varianta ve vrchní partii v mírném sklonu kopíruje kabinkovou lanovkou, od její mezistanice už padá strměji, i když s četnými ploššími úseky. Nahoru se dostanete jednou ze dvou kabinových lanovek bez sedadel, tedy poněkud méně pohodlně.
Z Marmolady, která je lanovkami s Arabbou spojena přes sedlo Padón, sjíždí 12 km dlouhá červená do Malga Ciapely - zčásti je to ovšem sjezdovka s úzkými serpentinami a v poslední třetině je velmi plochá.
Více na: www.dolomitisuperski.com/arabba
Itálie, Madesimo
Ne moc známé středisko (355 cm sněhu) na italsko-švýcarském pomezí umí výborně sněhově vytěžit mračna přicházející do této části Alp od jihu. Od jezera Como totiž úzké údolí Val Chiavenna stoupá k sedlu Splügenpass tak strmě, že působí velmi silný návětrný efekt a enormní množství srážek - momentálně okolo 4 metrů na vrcholech, v samotném středisku dva a půl.
Ze střediska, trochu připomínajícího francouzské resorty s výškovými rezidencemi, stoupají moderní a rychlé lanovky po severozápadním úbočí Cima Sole a Colmanetta. Sjezdovky se v modřínovém lese proplétají v přiměřeně širokých průsecích a vesměs pohodově červeném sklonu s délkou okolo dvou kilometrů.
Svým převýšením a vysokohorskou atmosférou je atraktivnější bezmála třítisícový vrchol Pizzo Groppera, odkud vede zpět k Madesimu širokánský žlab, kterým probíhá neupravovaná a nekontrolovaná trasa Canalone s tisícimetrovým převýšením a relativně bezpečným sklonem. Po opačné straně Pizzo Groppera stéká v pusté krajině plné terénních vln čtveřice variant krásné červené sjezdovky směrem k přehradní nádrží Val di Lei.
Madesimo určitě nezklame méně náročného sjezdaře, ale náročnější jezdec, hledající strmější, rolbované svahy přijde poměrně zkrátka. Kouzlo areálu tkví v jeho relativní liduprázdnosti ve všedních dnech, jen o víkendu a prázdninách jej zaplavují lyžaři z nedalekého Milána.
Více na: www.skiareavalchiavenna.it
Itálie, Tonale
Známé a oblíbené středisko v údolí Val di Sole tvoří modro-červené, přehledné, ale zčásti monotónní jižní svahy, strmější ledovec a parádní černá odtud zpět do průsmyku. Dále se sem počítá i rozsáhlý areál sportovně carvingových sjezdovek v lese nad středisky Ponte di Legno a Temu, připojené dlouhou, zhruba 7kilometrovou kabinkovou lanovkou.
Maximum sněhu - 590 cm - hlásí ledovec Presena. Je to jedno z mála středisek v Dolomitech, které je poměrně zajímavé i pro freeridery - z ledovce vedou trasy až s téměř dvoutisícovým převýšením opuštěnými širokými žleby, nabízejícími spoustu variant sjezdů. Nejoblíbenější vede od vrcholové stanice vleků vpravo (při pohledu dolů) a v poslední třetině vás zavede do skalního tunelu, na jehož konci už zbývá jen mírný sjezd mezi keři do průsmyku - celkové převýšení více než 1 100 m.
Výpravnější možností je freeridový sjezd z ledovce směrem k Ponte di Legno, obnášející ale také velmi plochý dojezd do údolí.
Více: www.adamelloski.com
Švýcarsko, Andermatt
Malé a typicky alpsky malebné středisko Andermatt v centrálním Švýcarsku bývá bohaté na sníh každoročně, sníh se sem totiž může valit snad ze všech světových stran. O co zaostává v rozloze, to vynahrazuje převýšením - z 2 963 m vysokého Gemsstocku se lyžuje až do střediska ve 1 450 m n. m. A ani za strmost svahů se tu nemusí stydět, což ocení především sportovnější jezdci a samozřejmě freerideři - je to opět jedna z alpských mek sjíždění ve volném terénu.
Celý hlavní svah obstarávají dvě sekce visuté kabiny, startující z okraje městečka. Z vrcholu spadá hlavním kotlem černá, větvící se trať, a bezpočet freeridových tras, vně kotle obíhá červená, místy carvingově parádní trať.
Více na: www.andermatt.ch
Slovinsko, Bovec-Kanin
Slovinsko nemá žádná skutečně velká centra, nanejvýš menší střední, což může plně vynahradit kouzlo Julských Alp. Absolutně nejzasněženějším areálem Alp je letos Kanin, ležící vysoko nad střediskem Bovec a udávající bezmála osm metrů sněhu. Kromě několika pěkných červených sjezdovek uprostřed impozantní kulisy kaninského masivu jsou tu i nejlepší slovinské freeridové možnosti.
Lyžařský areál trůní jako orlí hnízdo mezi obřími stěnami Kaninu, do něhož maličká kabinka z Bovce na dně údolí Soči stoupá přes tři mezistanice dobrou půlhodinku. Sjezdovky jsou tajuplně rozstrkané do nejrůznějších, málem neviditelných skalních zákoutí, což zdejší prostor ještě opticky zvětšuje.
Hlavní sjezdovky klesají v přiměřeném červeném sklonu z konečné kabinky o jednu stanici níže, dvě z jejích větví pak odbočují k souběžné trojsedačce. Za malým hřebínkem se pak prostorným kaňonem vine modrá sjezdovka Veliki Graben, další modrá spadá k centrální stanici podél krátké 4sedačky ze sedla, příznačně pojmenovaného Sedlo.
Tichým údolím Krnica vede výživný 7kilometrový freeridový sjezd až k mezistanici Čela, alternativně se sem dá sjet i z mezistanice Skripi.
V příštím roce by se měl Kanin novou lanovkou propojit se sousedním italským střediskem Sella Nevea.
Více na: www.kanin.si
