Přesto okolní krajina připomíná Beskydy a Jeseníky, prostor, kde se vyskytují přívalové deště, mrazivý horský vítr, hluboké závěje a nečekané výkyvy počasí. Odloučená jednotky připravuje malou verzi Vánoc.
"U prostřeného štědrovečerního stolu nebude chybět ani vlastnoručně napečené české cukroví, které udělaly příslušnice roty." Příslušnicím roty se také při vzpomínce na přípravu vojenských Vánoc vybaví nekonečný příběh na téma obalování několika set řízků a zdobení napečených medových perníčků.
U štědrovečerní tabule budou chybět vojáci plnící úkoly na odloučeném pracovišti Sekirača v těsné blízkosti provincionální hranice, kde chrání a střeží srbskou komunitu a také část vojáků, zejména těch, co mají doma malé děti, kteří budou na dovolené doma v České republice.
Naopak hosty u štědrovečerní tabule budou nejen velitel jednotky, který předá vojákům malý dárek, a kaplan, ale prestiž české jednotky dokazuje také plánovaná návštěva velitele nadřízené britské jednotky podplukovníka Davida Swanna.
"A zazpíváme si českou koledu, ať mají britští spojenci představu českých vánoc,“ směje se Marcela Bendová z jednotky. "Představte si téměř dvě stovky chlapů v maskáčích, jak pěje ...Nesem vám noviny," směje se psycholog roty Luděk Lávička.
Největší fronta se na Štědrý den určitě utvoří u spojařů, kde si všichni budou chtít na pár minut pohovořit se svými nejdražšími a večer se přes satelitní spojení ponese mnoho telefonátů ve smyslu "... Aničko, Jakube, Adélko, Honzíku, tak co ti přinesl Ježíšek pod stromeček?"
Společně pak všichni také zavzpomínají na své působení v Kosovu, na čtyřicetistupňová vedra, stovky našlapaných kilometrů po prašných cestách a zcela určitě i na všudypřítomné kosovské děti, které spory dospělých odnáší asi nejvíce, staré lidi, kteří často žijí v podmínkách, které nelze nazvat lidskými.
"Čeští vojáci v Kosovu si svůj respekt v Kosovu vybudovali lidským přístupem, schopností vcítit se do situace lidí, kteří opravdu trpí dlouhodobým společenským konfliktem. V zemi, kde je převážně vliv islámu, je tato naše schopnost vlastně jedním z nejvyšších ocenění," říká nadporučík Libor Pernička.
