Sázava otevřela vodáckou sezónu

Vodácká sezóna začíná. Zatímco Sázava a Bečva jsou symbolicky otevřené prvními hromadnými vodáckými sjezdy už od minulého týdne, na Velikonoce se chystá Doubrava, Moravice a Lužnice. Kvůli množství vody se však otužilejší vodáci na sportovních lodích vydávají na horní toky tuzemských řek, které se dají sjíždět právě jenom teď v časném jaru. Mezi takové patří Sázava ze stejnojmenné obce nebo dokonce až od Žďáru.

Startuje se obvykle pod jezem přímo ve středu města, kde lze odstavit auto na některém sídlištním parkovišti. Řeka ve Žďáru sice ještě vypadá jako širší potok, ale pokud se hladina zvedne, dá se bez větších problémů prokličkovat kamenitým řečištěm k prvním jezům a stupňům. Na plastových kajacích je možné většinu sjet nebo sešoupat po dně. Laminátové lodě by se takovým zacházením zničily.

Po pěti kilometrech se koryto řeky zařezává do romantického údolí v přírodním parku Rozštípená skála.  Prvním signálem je jez Najdek, který lze buď přenést nebo proskočit úzkou šlajsnou po pravé straně. Doprava vodu odvádí i lákavý náhon, ale tím je neradno projíždět.  Po pár desítkách metrů totiž voda tiše a nenápadně mizí v nizoučkém tunelu vystříleném ve skále.

V rychlém sledu za sebou pokračují další umělé stupně, peřeje a jezy až do obce Sázava. Naštěstí je mezi těžkými místy dost klidnější vody, kde si zkušené posádka odpočine. Na dohled vesnice odbočuje doleva další velký náhon. I on je velmi nebezpečný, protože ke konci se proud zrychluje, míří do betonového koryta, kde nelze zastavit, a padá do roury pod silnicí a na pilu. Tady už mají vodáci za sebou osm kilometrů po vodě.

Směrem do Přibyslavi se řeka trochu uklidňuje, ale o to romantičtějším údolím protéká. Nejprve přijdou louky, poté zemědělská vesnice Nové Dvory, několik osamělých stavení, u kterých lze vidět koně a krávy na pastvě, a nakonec živě, ale nezáludně tekoucí Sázava korunuje sjezd lesnatým údolím. Na tím vším se klenou staré kamenné mostky pro povozy, lávky pro pěší i železniční viadukty dvou železnic v jednom údolí.

Od obce Sázava mohou zkušení vodáci použít i laminátové lodě, protože řeka je tady už hlubší a nemá příliš divoké peřeje. Konec plavby je dobré naplánovat do Ronova (motorizovaní vodáci bez potíží odstaví auta u hlavní silnice do Žďáru) nebo Přibyslavi (jsou tu hospody).

Celá túra měří kolem dvaceti kilometrů a sjezd trvá pět až osm hodin. Absolvovat se dá při výšce hladiny nejméně 130 centimetrů na vodočtu ve Zruči nad Sázavou. Od Žďáru do Přibyslavi není k dispozici žádný kemp nebo tábořiště.

Vodácká obtížnost ze šestimístné stupnice je dvojka. Proto je potřeba pro každého helma, plovací vesta a v chladném počasí se hodí i neoprenové oblečení. Na celou skupinu je potřeba aspoň jedno lano s karabinami na případnou záchranu vodáků nebo chytání jejich lodí po převrácení. Nezbytností jsou též lékárničky. Je totiž nutno počítat s tím, že k řece se v dlouhých úsecích nelze dostat jinak než pěšky krkolomnými svahy a vodáci si proto v případě nehody musejí pomoci v nebezpečných  situacích sami.

V okolí obce Sázava u Žďáru.

Sázava v okolí Nových Hamrů.

Řeka Sázava v údolí u Rozštípěné skály.

Tišina na středním toku Sázavy.

V okolí obce Sázava u Žďáru.