Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sarajevo - hlavní město války

  17:49aktualizováno  17:49
"Welcome in hell," vítal v době války každého návštěvníka hlavního bosenského města Sarajeva výmluvný nápis. Bosňáci tak překřtili své čtyři roky obležené město. Dnes už Sarajevo není peklem, ale stále ještě nevypadá jako běžná evropská metropole.

Sarajevo

 

Přestože rekonstrukce zničených budov v řadě případů značně pokročila, stále je ve městě dost budov bez střechy či s dělostřeleckým kráterem namísto okenních tabulek - neživé památky srbského, barbarského ostřelování města.

To trvalo 1395 dní a zahynulo při něm více než deset tisíc obyvatel, z toho přes tisícovka dětí. Zhruba 50 000 Sarajevanů byla při blokádě zraněna a většina si nese trvalé následky i do života v míru. Nepočítaje tisíce lidí, kteří sice přežili skoro čtyři roky neustálé hrozby bez zranění, ale do smrti se pravděpodobně nezbaví psychických traumat.

I přesto není Sarajevo městem duchů. Ve starobylé čtvrti Baščaršija již zase fungují známé kavárničky s fantastickou bosenskou kávou vařenou v horkém popelu, obchůdky se suvenýry znovu lákají turisty krásnými tepanými mlýnky na kafe, džezvami či zlatými náhrdelníky. Oblíbeným artiklem pro zahraniční turisty je válečná mapa Sarajeva, na které si každý návštěvník města může alespoň v duchu představit, jak město vypadalo ještě před čtyřmi lety.

Procházet se uličkami starého města nebylo v té době dost dobře možné - patřila k oblíbeným místům srbských ostřelovačů. Před historickou studnou ve straém městě bylo o něco méně holubů, než dnes a jejich krmiči, kteří denně vysedávají na židličkách uprostřed holubího hejna, se jaksi někam vytratili. V Národní knihovně, architektonickém skvostu města, na nábřeží říčky Miljačky nebylo v té době co pohledávat. Srbové ji zapálili v prvních minutách konfliktu a v ní shořelo na miliony knih.

Sarajevské tržiště je dnes vzpomínka

Ani na nedalekém sarajevském tržišti nebylo tak rušno jako dnes. Přestože Sarajevané museli vycházet do ulic pro zásoby, vodu, či dřevo na topení, málokdy se stalo, aby se na jednom místě sešlo taková masa lidí jako dnes.

 

 

Hlavní město $1#hit3">Bosny a Hercegoviny (BaH) a muslimsko-chorvatské Federace $1#hit4">Bosny a Hercegoviny (FBaH).

Leží v horském údolí na obou březích říčky Miljacky.

Původně to byla římská osada zničená v době stěhování národů; od 1435 v moci Turků, kteří z něho vybudovali sídelní město pro místodržícího $1#hit5">Bosny a nazvali je "saraj-ovasi" (pole kolem paláce); v 16.století se rozrostlo o mnoho budov; v 17.století se stalo známým obchodním centrem; 1850-1878 sídlo tureckého místodržitele; po ukončení rusko-turecké války 1878 okupováno rakousko-uherským vojskem; 1908-1918 hlavní město rakousko-uherské provincie $1#hit6">Bosna a Hercegovina; 28.6.1914 spáchán atentát na dědice rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii srbským studentem Gavrilem
Principem (vznik první světové války 28.7.1914); od 1918 součást Jugoslávie;
1941-1945 hlavní město tzv.Nezávislého chorvatského státu; 1945-1963 hlavní město Federativní lidové republiky BaH; 1963-1992 hlavní město Socialistické federativní BaH; od 8.4.1992 hlavní město Republiky $1#hit7">Bosna a Hercegovina (dál viz vývoj).


1992-1995 - v době občanské války město z velké části zničeno
25.srpna 1992 - srbským dělostřelectvem zničena národní knihovna s tisíci svazky;
1993-1996 - bezpečnostní zóna pod kontrolou OSN;
19.března 1996 - město sjednoceno podle daytonské mírové dohody pod správu muslimsko-chorvatské Federace $1#hit8">Bosny a Hercegoviny (FBaH), část v držení Republiky srbské (RS); FBaH spravovala pět obvodů - Vogošča, Grbavica, Ilidža, Ilijaš, Hadžiči, které od roku 1992 kontrolovali Srbové, čtvrť Lukavica zůstala Srbům.
28. března 1997 - podle dohody muslimské Strany demokratické akce (SDA) a Chorvatského demokratického společenství (HDZ) město rozděleno na čtyři části: Staré město, Centrum, Nové Sarajevo a Nové město.
13. a 14.září 1997 - místní volby; v hlavních obvodech zvítězila Koalice za jednotnou $1#hit9">Bosnu (na čele s muslimskou Stranou demokratické akce, SDA), v srbských částech Srbská demokratická strana (SDS).
8.dubna 2000 - místní volby; v muslimských částech města zvítězila dosud opoziční Sociálnědemokratická strana $1#hit10">Bosny a Hercegoviny (SDP BiH) před Stranou $1#hit11">Bosny a Hercegoviny (SBiH) a Stranou demokratické akce (SDA), v srbských částech vyhrála Srbská demokratická strana (SDS): v opštině Centrum SDP 50,2 %, SBiH 20,7, SDA 17,3 %; v opštině Staré město SDP 35,9 %, SBiH 32,6 %, SDA 21,4 %; v opštině Nové Sarajevo SDP 49,1 %, SBiH 20,1 %, SDA 16,5 %; v opštině Nové město SDP 41,7 %, SBiH 23,9 %, SDA 19,4 %; v opštině Staré město (srbské) SDS 70,4 %; v opštině Nové Sarajevo (srbské) SDS 47,1 %, PDP 24,9 %, SNSD 21,2 %.
Vysoký představitel pro civilní záležitosti v Bosně Carlos Westendorp využil svých rozšířených pravomocí (od prosince 1997) a rozhodl o nové společné bosenské měně, na níž se nedokázalo shodnout celobosenské předsednictvo.

Sarajevské Staré město si opět nacházejí turisté.

Sarajevská knihovna - němý svěděk srbského barbarství.

Bosenský parlament v Sarajevu dodnes vypovídá o hrůzách, které bosenská metropole zažívala od roku 1992 do roku 1995.

Čtvrť Baščaršija se svými úzkými uličkami, kavárnami a krámky patří v Sarajevu k těm nejstarším.





Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.