Již téměř tři týdny sledujete ve vysílání Slow TV čtyřčlennou skupinu poutníků mířících do Santiaga de Compostela a dále až na břeh Atlantského oceánu. Minulý pátek se dva cestovatelé museli vrátit domů. Zbylí dva, Andrej a Martin, pokračují neohroženě dál a čeká ještě více než 250 kilometrů do cíle. Jak plánují svoji cestu, jak se cítí a s jakými zajímavostmi se po cestě setkali? Odpovídá jeden z poutníků Andrej Lobotka ze skupiny Grex Peregrinatorius.
Jak máte naplánované dny cesty? Jdete podle etap, které doporučují zkušení poutníci, například spolek českých svatojakubských poutníků Ultreia?
V Saint Jean Pied de Port nám společně s poutnickým pasem dali i seznam všech poutnických ubytoven na cestě a plán doporučovaných etap. Podle daného plánu bychom do Santiaga došli za 34 dnů.
Mnoho z doporučovaných etap je však krátkých - 16 nebo 20 km. My tudíž šlapeme trochu delší etapy. Uvedený plán nám slouží spíše jako vodítko, dokážeme podle něho odhadnout, jak bude putovat většina poutníků, ve kterých městech bude narváno a kde naopak prázdněji.
Etapy plánujeme vždy den předem podle aktuálních sil, zranění, chuti šlapat či zajímavostí, které ve městech na nás čekají.
Podívejte se na přímý přenos, začíná každý den v 7:00. V mezičase se můžete podívat na ostatní programy Slow TV.
Kolik váží vaše batohy?
Bohužel batohy nemáme přesně zvážené. Není kde je zvážit. Ale tipujeme, že každý z nás nese tak devět kilogramů. To už je váha po čistce, která proběhla v prvních dnech šlapání.
Kolik denně při přesunech vypijete tekutin?
V některých průvodcích je doporučováno šest litrů vody denně. My se snažíme držet minimálně na čtyřech litrech. Ne každý den člověk zvládne sledovat, kolik toho vypil, ale při prvních příznacích dehydratace se snažíme tekutiny co nejrychleji doplnit. Vzhledem k tomu, že takřka ve všech městech, kterými jsme procházeli, jsou fontány s pitnou vodou, to není problém.
Kolik sníte jídla a co přesně konzumujete při cestě?
Před tím, než ráno vyrazíme, a během chůze jíme jen lehce a málo. S plným žaludkem se těžko pochoduje. Většinou si dáme ovoce nebo kus bagety s džemem. Asi po deseti kilometrech se zastavíme na kafe a sladké pečivo. Pak další jídlo máme po příchodu do albergue. Tam se vždy snažíme sníst něco pořádného, co nám dodá sil na další část pouti. Žádnou speciální sportovní dietu ale nedodržujeme. Součásti cestovaní je i poznávaní místní kuchyně. Rádi tudíž ochutnáváme, co může Španělsko nabídnout. Nepohrdneme ani španělským vínem, sangriou a překvapivě dobrým pivem.
Měníte během dne cíl cesty?
Zatím jsme za celou pouť změnili cíl jen dvakrát, v obou případech jsme ho posunuli dále. Udělali jsme tak proto, že jsme došli do původně zamýšleného cíle mnohem dříve, než jsme čekali. Další vhodná ubytovna byla jenom několik kilometrů a nám to ty dny opravdu dobře šlapalo, tak jsme se prošli o kus dál.
Jaké jsou ve Španělsku teploty a vlhkost? Opravdu je 20 až 30 km na den akorát?
Teploty jsou ráno poměrně nízké. Kolem desáté hodiny se již teploměr pohybuje nad 20 stupni, kolem poledne pak vyskočí nad 30, kde se drží za do večera. Pochodovat v odpoledních hodinách je opravdu náročné. A trochu i nezodpovědné. Když jsme byli v albergue v Hornillos del Carino, tak odpoledne přivezli muže, který zkolaboval na cestě španělskou pouští. Měl velké štěstí, úplně náhodou na něj narazil kluk, který se opozdil za svou skupinou a po něm už nikdo nešel.
Přemýšleli jste o tom, že nějakou část pouti projdete v noci? Máte s sebou vůbec čelovky?
Čelovky máme, ale vzhledem k tomu, že cílem není jenom ujít něco kolem 800 kilometrů, ale i užít si krajinu, kterou kráčíme, k noční pouti s největší pravděpodobnosti nedojde. To bychom jinak mohli zůstat v tělocvičně na pásu.
Neměli jste chuť udělat si malou odbočku a podívat se na zajímavé stavby či památky mimo stanovenou trasu?
Průvodce nás občas upozorňuje na zajímavosti ležící dále od cesty, ale zatím jsme žádnou takovou nevybrali. Už jsme se tak trochu smířili s tím, ze člověk nemůže vidět všechno.
Jaké je věkové složení spolupoutníků, které potkáváte?
Na cestě potkáváme jak mladé, tak starší lidi, ale mladších je pochopitelně víc. Dokonce jsme potkali i děti ve věku kolem dvanácti let kráčející se svými rodiči.
Z jak velké části jsou podle vás poutníci věřící a cestu absolvují z náboženských důvodů?
Potkali jsme poutníky, kteří si s vámi podají ruku a hned vás chtějí obrátit na víru, takovým se raději vyhýbáme. Naprostá většina ale nedává své přesvědčení nebo vyznání nijak okatě najevo, takže důvod pouti nepoznáte.
Kolik už jste potkali Čechů nebo Slováků?
Zatím jsme potkali jenom dva Čechy. Mladého kluka a holku, kteří zůstali někde za námi. Je tady hodně Francouzů, Španělů a Italů. Kromě nich jsme již narazili i na Němce, Američany, Korejce, Brity, Chorvaty, Švédy a Nory.
Který úsek cesty pro vás byl zatím nejnáročnější?
Nejtěžší pro nás zatím byl úsek Espinal - Cizur Menor. Nebylo to však tím, že by byl náročný sám terén, ale proto, že jsme se v daný den rozhodli spojit dva doporučované úseky do jednoho a ušli jsme asi 42 kilometrů. Chtěli jsme zkusit, kde leží naše hranice pro pochod ve španělském horku. A pochopili jsme, že je to rozhodně méně než oněch 40 kilometrů.
Jak jsou na tom vaše nohy? Už máte nějaké puchýře?
Puchýře se už objevily. Naštěstí Martin prošel v Boleradu školením na jejich ošetřovaní. Teď každý den běhá s injekční stříkačkou a betadinem a poctivě ošetřuje a šíří osvětu mezi dalšími poutníky. Mně se zatím puchýře vyhýbají, ale na oplátku zlobí levé koleno. I když se za poslední oddychové dny dalo trochu do pořádku, jít s kopce se mu pořád moc nechce.
Jaký vztah k vám mají místní obyvatelé? Jsou přátelští, nebo už je otravuje, že jim neustále někdo „courá“ kolem baráku?
Zatím jsme se setkali jenom s pozitivními reakcemi. Lidé se usmívají, zdraví nás, a když potřebujeme, tak nám i poradí. Jedním z důvodu tohoto pozitivního přístupu je určitě i skutečnost, ze si lidé uvědomují, že turisté s sebou přinášejí peníze. Mnoho malých měst ležících na Caminu z procházejících poutníků hodně těží. Na druhou stranu si myslím, ze Španělé jsou obecně pozitivní národ. Maji rádi zábavu a tedy i jiné lidi.
