Ve tvaru leteckého křídla
Hangar 7 je koncipován jako muzeum, ze dvou vysokých, kulatých věží vybíhá profil leteckého křídla z oceli a skla. Budovu si nechal postavit pro svou rozrůstající se sbírku miliardář Dietrich Mateschitz, majitel automobilové stáje Red Bull.
Stavba, otevřená v roce 2003, působí vzdušně, moderna na pozadí alpských velikánů dává zastavěnému prostoru nadčasový rozměr. Přitom nic megalomanského, procovského. Projekt spolkl čtyři roky práce, 1 200 tun oceli a 380 tun speciálního skla. Vše je spojeno naprosto účelně, provázaně, čistě.
Kromě muzea jsou zde v provozu i exkluzivní restaurace a bary, sice pořádně drahé, ale drink si tu můžete dát za přijatelnou cenu. Jestli k tomu i něco přikousnete, záleží na vaší kreditce.
Vyleštěné, až oči přecházejí
Nemusíte fandit automobilové stáji Red Bull, pod jejímž logem jsou letouny, helikoptéry, např. Bell Cobra, BO 105 CO, EC 105, nebo vozy vystaveny. Ale "omakat si na vlastní oči" proslulý těžký stíhač P-38 Lighting, jediný v Evropě, to by si neměl nechat ujít žádný milovník letectví.
Uvidíte tady i B-25 Mitchell. Stroj tohoto typu se zúčastnil v roce 1942 slavného Doolittleova náletu na Tokio, čímž Američané demonstrovali, že v Pacifiku pro ně válka začala, ale rozhodně nekončí.
Češi na Zlinech 560 XL byli špičkouV týmu Red Bull létali i naši piloti na špičkových československých strojích Zlin-50XL, Radka Machová, Jiří Tlustý, Jiří Saler, Daniel Polonec a Miroslav Krejčí, kteří předváděli leteckou akrobacii na všech možných leteckých show s obrovským úspěchem. |
Mezi exponáty také patří řada dalších typů letounů, třeba dvě ze čtyř stíhaček Dornier Alpha Jets. Ty i další letouny účinkují na různých leteckých show právě pod značkou zmíněné firmy, proto je v hangáru vždy jen pár kusů, které nejsou v akci.
Ve vedlejším hangáru si můžete prohlédnout DC-6B, "Air Force One" bývalého jugoslávského prezidenta Josefa Broze-Tita, já měl smůlu, protože právě prováděli jeho údržbu.
Kromě jiného jsou na ploše hangáru vystaveny např. hydroplán Cessna CE 208, dále T-28 Trojan, ten působil jako protipovstalecké letadlo proti partyzánům ve Střední Americe, a několik helikoptér, z nichž jedna je určená pro leteckou akrobacii. Po světě se právě toulala palubní stíhačka F4U Corsair, úspěšný letoun na pacifickém bojišti.
Toro rosso, červený býk na čtyřech kolech
A k tomu samozřejmě nesmějí mezi letouny chybět závodní vozy, se kterými firma tak úspěšně válí letošní Velkou cenou F. Takž kdo chcete vidět "toro rosso", můžete nahlédnout do kokpitu, zrovna jako u motocyklů. Dobrý zoom vám přiblíží, kam vás zábrany nepustí.
Kulinářské přehlídky nejlepších šéfkuchařů
Milovník rychlosti je i gurmánem, takže muzeum je velkým restauračním zařízením. Mě nejvíce zaujal Bar 560°, stoupá se k němu po ocelovoskleněném můstku z restaurace Ikarus, kde se obvykle rezervuje stůl dva měsíce předem. To jsem oželel, ale prý to čas od času dělá Naomi Campbell. Taky si to může dovolit.
Bar 560° je umístěn přímo nad středem hangáru a má prosklenou podlahu, takže se můžete dívat z výšky na kormidla B-25. Pít to chce ale asi umírněně, aby se cesta zpět nestala nechtěným "leteckým" dnem.
Mezibarová interaktivní komunikace
Co mě fascinovalo, je bar May Day. Tato dvě slova sloužila jako volací znak v případě nebezpečí v leteckém provozu. Pro mě by byla útokem na obsah peněženky.
Mají tu ale výbornou vychytávku, interaktivní pult baru, takže můžete pomocí displeje komunikovat s ostatními hosty jak na baru, tak dokonce i na toaletě. Co k tomu dodat: většina lidí tam chodí za jiným účelem, ale jak vidno, techniku nezastavíš. Je ale fakt, že zdejší odlehčovací místnosti připomínají spíše hotelové předpokoje než úlevny.
Ikarus představuje vrchol
Hangar 7 je trochu snobárna. Tlačenku nebo salcburský nok tu nečekejte, mlsné huby celebrit sem jezdí, nebo spíše létají, nakrmit světové kuchařské špičky. V restauraci Ikarus se střídá každý měsíc někdo ze světových šéfkuchařů. Příbory jsou stříbrné, k servírování hraje pianista, obsluha je vycvičená jako Franc ze zámku.
Své kuchařské umění si tu vyzkoušel i Gérard Depardieu, knihu jeho receptů si můžete zakoupit v recepci. Těžko by Campbellová nebo Schumacher snesli někoho v odrbaných džínách, nemytého a otráveného. Personál ví, kuchaři umí a podle toho se i platí. Zdejší úroveň odpovídá pražské restaurační špičce.
Ale kvůli Naomi sem nejedeme, my jsme se přijeli podívat na báječné létající stroje a rychlá kola. Z těch tu musíte mít radost a majlant vás to také stát nebude, vstup je zdarma.
Může se hoditJak se tam dostat Adresa Otevřeno |
