Rozcestí sjezdovek pod horní stanicí lanovky Schönleiten

Rozcestí sjezdových tratí pod horní stanicí lanovky Schönleiten. Odtud se dá jet do Saalbachu i do Leogangu | foto: Dana Emingerová, MF DNES

Saalbach: středisko, kde lyžují Rakušané

  • 12
Pro Čechy leží lyžařské středisko Saalbach-Hinterglemm někde ve stínu blízkého Zell am See a Kaprunu. Málokdo vlastně úplně přesně ví, kde to je. Češtinu tu skoro neuslyšíte. Přitom pro rakouské lyžaře znamená Saalbach-Hinterglemm to samé jako Tři údolí pro Francouze.

Tady jsou to sice "jen" dvě údolí a místo 600 propojených kilometrů sjezdovek jako ve Francii tu mají "jen" 200, avšak i tak je Saalbach - Hinterglemm jedním z největších, nejsportovnějších a nejvyhledávanějších rakouských zimních center.

I ve světovém měřítku pak snese ta nejpřísnější kritéria. Hory tu sice nedovolují lyžovat z výšky téměř 4000 metrů nad mořem, ale jen ze 2000. A přesto jsou tu sjezdovky dlouhé skoro jako ve Francii a celý "skicircus" se prakticky nedá zvládnout za jeden den.

Dobré sněhové podmínky
Zároveň tu mívají překvapivě dobré sněhové podmínky i tehdy, kdy mnohým střediskům v okolí není dáno. Ač se to na první pohled nezdá, příroda tu byla k lyžařům nebývalé štědrá. Vystavěla zdejší hory tak, že se z nejvyšších dvoutisícových vrcholů dá pohodlně sjíždět až do údolí o 1000 metrů níž a tam podobně pokračovat na protilehlé straně.

Nebo se prostě jen posouvat hloub a výš údolím. Nahoru a dolů, nahoru a dolů tady neznamená pilovat jeden, ale desítky svahů.

Toho, kdo začne ráno na dolní stanici skoro tříkilometrové kabinky Schönleitenbahn, pár kilometrů pod Saalbachem na začátku areálu a chce si ho alespoň zhruba projet, čeká těžká lyžařská dřina.

Info o Saalbachu (v češtině) včetně cen skipasů najdete ZDE.

Stačí si vybrat
Už na konečné ve výšce 1910 metrů jsou hned tři možnosti, kam se vydat. Buď po perfektně upravené trati zpět k lanovce do údolí, či svažujícím se traverzem do Saalbachu, nebo přes hory a doly do sousedního Leogangu.

Většina sjezdařů neodolá nádhernému pohledu do údolí Saalbachu a vrhne se po téměř pětikilometrové sjezdovce pod lanovkou nazpět. Je sice značená jako červená, ale má několik černých pasáží. Střídají se pláně a průseky lesem, zasněžené louky s dřevěnými seníky. Ale málokdo to napoprvé stačí vnímat. Pro svěží a nadržené nohy je závratný pád o 900 výškových metrů paráda.

Vzhůru do Leogangu
Chce-li tu lyžař vidět za den co nejvíce, nikdy nesmí zůstat dlouho na jednom místě. Proto vzhůru do Leogangu. V létě je to ráj šílenců na sjezdových horských kolech. Ale i na lyžích to stojí za to. Přes dvě supermoderní šestisedačky se lyžař dostane na Kleine Asitz (1870 m), odkud ho čeká nádherná a široká carvingová sjezdovka až dolů do Leogangu. Ta se prostě nedá sjet jen jednou. Kdo ji zkusí, neodolá a dá si nejmíň dvakrát téměř pět kilometrů poctivé červené.

Tento zážitek však okamžitě znamená takový časový zásek, zeje už konec nadějí na zevrubnou obhlídku celého zimního střediska. Většinu zbylých sjezdovek na leogangské odbočce musí člověk nechat za zády - i tak je skoro čas na oběd. Proč ne na příjemné chatě Schönleitenhütte, kde obsluhuje slovenský číšník.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Dá se jet dvěma směry. Buď ze severu přes Řezno, Mnichov a pak do Rakouska přes Lofer a Saalfelden, nebo z východu přes Linec, Salcburk, Bischofshofen a Zell am See. Obě cesty zaberou kolem šesti hodin rychlejší jízdy.

Co ještě dělat
V turistickém středisku lze třeba objednat večeři v typickém horském stylu na chatě Spielberghaus nad Saalbachem, odkud se pak sjede do údolí na saních. Nebo si večer zalyžovat na osvětlené sjezdovce v Hinterglemmu.

Co si koupit
Místní specialitu - pravý šnaps z jeřabin, borůvek, malin, hrušek a bůhvíčeho ještě. Nebo přírodní kosmetiku z koňského mléka

Kontakt:
Turistické centrum - www.saalbach.com
+436 5416 80 0212
www.salzburgerland.com
+43 66 26 68 836

Malou ironií je, že teprve odpoledne vlastně začíná ten pravý Saalbach-Hinterglemm. 50 vleků a téměř 70 sjezdovek, které se zdvíhají na obě strany z údolí kolem dvou malebných, dnes už takřka propojených horských vesniček.

Od vrcholové stanice Schönleitenbahn směrem do Saalbachu lyžař míjí další lákavé sjezdovky, které se klikatí z vrcholu Bründlkopf (1879 m), a poté se napojí až na jednu ze závodních tratí pod proslulou "pětikabinkou" Kohlmaisgipfelbahn, kterou se tu chlubí na všech prospektech.

Dole si sjezdař sundá lyže a projde pár metrů uličkami Saalbachu mezi dřevěnými hotýlky k sedačce pod Bernkogel (1740 m). Tady se tyčí další neodolatelný carvingový kopec. Skromně mu dali modrou barvu, ale místy je hodně červený.

Jinak přes Bernkogel vede spojka divočinou dál na sjezdovky Hinterglemmu. Právě pod nejvzdálenějším vrcholem Spieleckkogel (1998 m) je jedno z nejlepších lyžování. Zde bývá liduprázdno, protože na deset zdejších tratí už dorazí jen málokdo. Sjezdem k parkovišti do Kollingu však končí jen první polovina střediska. Ta druhá se rozkládá na vyšších, divočejších a prudších severních svazích.

Zlatý hřeb pro náročné
Jedním ze zlatých hřebů celé oblasti je buď tříkilometrová černá ze Zwölferkogel (1984 m) volným pádem zpět do Kollingu, nebo ještě lépe, náročná závodní sjezdová tříkilometrová trať do Hinterglemmu.

Za zády spěchajícímu sjezdaři zůstávají pláně na Seekar. Na pět kilometrů tamních sjezdovek musí počkat napříště, protože se brzy bude stmívat. Nohy začínají umdlévat, ale teprve jezd na Schattberg West (2096 m).

Odtud lze spadnout po pětikilometrové červené zpět do Hinterglemmu a vrátit se na výchozí bod autobusem (jízda trvá asi půl hodiny) nebo se pustit zpět na lyžích přes Schattberg Ost nad Saalbachem vůbec nejdelším osmapůlkilometrovým sjezdem. Kdo to zvládne až sem, zasluhuje medaili, ačkoli ani zdaleka neudělal oněch 200 km.

,