Saalbach: na kolotoči lyžařského cirkusu

Bylo to jako mávnutím kouzelného proutku. Celou cestu sněží, přestává až ve chvíli, kdy zastavujeme v Saalbachu. Ještě větší překvapení však přišlo ráno: namísto ohlášeného sněžení vykouklo zpoza hor sluníčko. Ocitli jsme se v samotném srdci lyžařského cirkusu.

Ten cirkus jsem si nevymyslela, tak se tady totiž doopravdy říká propojení tří středisek - Saalbach, Hinterglemm a Leogang. Tyhle vesničky, schovávající se pod názvem Skicirkus, jsou zárukou dobrého lyžování, které vás jen tak neomrzí

Nejsou to sice francouzská Tři údolí se šesti sty kilometry upravených tratí, přesto si můžete být jisti, že ještě čtvrtý den budete objevovat sjezdovky, na které jste dosud nevstoupili.

200 km sjezdovek

Skicirkus vám nabídne 55 vleků a až 200 kilometrů sjezdovek. A jasná je i další věc: objevíte zde svahy, které vám nebude stačit si sjet jen jednou, narazíte na široké červené sjezdovky, chvíli prudší, jinde zase mírnější, upravené jako hladký manšestr a vlnící se dolů do údolí. A když ty dva, tři nebo i pět kilometrů sjedete na jeden zátah, ještě chvíli budete popadat dech.

Je to ambiciózní lyžařské středisko. Z měst nahoru spěchají barevné gondoly vyvážející do výšky kolem 2000 metrů nedočkavé lyžaře. Nejvyšší vrchol - Schattberg Ost - leží ve výšce 2020 metrů nad mořem. Tam jsme se rozhodli, že začneme.

DÁRKY PRO LYŽAŘE Vyhrajte zapůjčení lyží - včetně nejnovějších modelů - na týden zdarma a jiné dárky v soutěži! Hrajte ZDE.

První sjezd, a odbočujeme špatně. Minuli jsme vlek, který nás měl vyvézt zpět k horní stanici gondoly, a řítíme se někam do údolí. Občas však není špatné se mýlit. Tahle sjezdovka vedoucí dolů do Vorderglemmu měří sedm kilometrů a je nejdelší v celém středisku. Na mapě je sice označena modrou barvou jako nejméně náročná, je to však přívětivá modrá, kterou by čeští vlekaři směle vydávali za náročnější červenou.

Sjezdovka se rozšiřuje, o pár set metrů dál se zase úží, až přijíždíme k další gondole. Ta nás vynese na druhou stranu údolí, na vrchol Wildenkarkogel do výšky 1910 metrů. Odtud je možné se vydat do Leogangu, menšího střediska s několika příjemnými širokými sjezdovkami, anebo se můžeme vrátit zpět do Saalbachu, ale tentokrát na druhou stranou údolí, než kde jsme ráno začínali.

Na startu ostře sledovaného závodu

Rozhodujeme se pro druhou variantu. Dole opět sundáváme lyže a vyjíždíme na vrchol Kohlmaiskopf do výšky 1794 metrů. Jsou to trošku netradiční gondoly: v řadě za sebou jich jede pět.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat


Z Prahy na Regensburg a Mnichov, zde odbočíme na Salcburk. Tam nedojedeme, budeme se držet směru Zell am See. V Maishofenu se odbočí doprava na Glemmtal. Z Moravy je nejlepší jet přes Vídeň na Salcburk, držet se směru Zell am See, potom Maishofen, Saalbach.

Kolik to stojí

Šestidenní permanentka v hlavní sezoně, která zde začne 29. ledna a potrvá do 28. března, přijde dospělého na 168 eur. Za dítě zaplatíte 84 eur. Další informace: www.saalbach.com

Tahle trať je důkladně prověřená, vždyť se tady jelo v roce 1991 mistrovství světa ve sjezdu žen. A sjezdovka tomu také odpovídá: náročnější trať vedoucí podél lesa je členitá, příkřejší úseky se střídají s mírnějšími a vy si můžete připadat jako na startu ostře sledovaného závodu.

Největší odměnou je však poslední úsek tratě. Sjezdovka se široce rozevírá a před vámi leží Saalbach, se střechami pokrytými sněhem a žlutým kostelíkem uprostřed. Tohle je právě ta sjezdovka, kterou si rádi sjedete dvakrát anebo pro jistotu třikrát. Pak je však dobré vydat se dál.

A když to vezmeme pěkně popořadě, je tu vrchol Bernkogel. To už máte pár desítek kilometrů v nohách a vyplatilo by se dobít si baterky na některé z horských chat.

Občerstvení v hospůdce

Ze sedačkové lanovky mířící směrem nahoru je nutné přestoupit na kotvu, u její paty stojí sněhem zavátá horská dřevěná hospůdka. A má vše, co do Salcburska patří: klobásu s hranolky, Tirolen Röstli (jde sice o tyrolskou specialitu - zapečené brambory s uzeným masem a volským okem - stojí však za to ji ochutnat), muziku s jódlováním i číšníka v kožených kalhotách. Ale také pořádný máz piva.

Sluneční výtah

To už sluníčko ztratilo sílu a na horách se ochladilo. Je tady však Sunliner (volně to lze přeložit jako sluneční výtah), sedačková lanovka věrná svému názvu. Slunce zde svítí i pozdě odpoledne (pokud ovšem svítí), a když rtuť teploměru povážlivě klesne, je možné si stáhnout dolů bublinu, aby dal ostrý vítr alespoň na chvíli pokoj.

Pak jsou tady další zlaté hřeby, ale ty si už nechte na další den: tříkilometrovou černou sjezdovku ze Zwölferkogel (1984 m) padající zpět do Kollingu, nebo ještě lépe, náročnou závodní tříkilometrovou trať do Hinterglemmu. A tak hurá do cirkusu!

Pohodička na slunci před chatou nad Saalbachem

Středisko Saalbach/Hinterglemm nabízí výborné podmínky i pro snowboardisty. Kromě desítek sjezdových tratí a čtyř funparků tu najdou i skvělé volné terény

Rakouské středisko Saalbach/Hinterglemm

Mohutný kříž na jednom z vrcholů se stal jedním z hlavních symbolů Saalbachu

,