Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


S Mikešem k největšímu dalekohledu v Česku

aktualizováno 
Když se díváme na neopakovatelné výjevy na obrázcích Josefa Lady, asi málokoho napadne, že tuto vesnickou idylu najdeme jen kousek od Prahy. Ladovo rodiště totiž leží v malebném Posázaví, pouhých třicet kilometrů od centra hlavního města.

 

 

Dominantou tohoto kraje je vrchol Pecný, v jehož lesích najdeme známou Ondřejovskou observatoř. Díky vysoké nadmořské výšce se tu drží sníh o mnoho déle, a tak se sem můžeme vypravit za zimními radovánkami, když v Praze není po sněhu ani památky.

Ve stopách kocourka Mikeše

Výlet můžeme zahájit v Mirošovicích u Prahy, kam se dostaneme pohodlně vlakem nebo autem.

Od vlakové zastávky se vydáme po žluté turistické značce, která nás nejprve zavede do romantického údolí potoka Mnichovka (tady stával slavný hubačovský mlýn, známý z ilustrací Josefa Lady), podejdeme dálnici a po polní cestě vystoupáme do obce Hrusice. Tato vesnička, která v roce 2005 slaví 800 let od svého založení, je náležitě pyšná na svého nejznámějšího rodáka, Josefa Ladu.

Ladovu rodnou chaloupku, tolik známou z jeho vyobrazení, zde ale bohužel nenajdeme. Byla zbourána v roce 1932 a na jejím místě stojí dnes domek malířovy neteře s pamětní deskou. Památník Josefa Lady je proto umístěn jinde, v domě č.p. 115, který původně pro sebe začal stavět Josef Lada a později jej státu věnovala malířova dcera Alena Ladová.

Z dalších zajímavostí Hrusic, které každý zná z obrázků, určitě stojí za pozornost kostel sv. Václava, v jehož blízkosti najdeme také orientační plán obce s vyznačenými významnými budovami. Známou budovou je také hrusická škola, kam od 1. září 1893 do 30. dubna 1901 chodil také malý "Pepík Ševců", tedy budoucí světově známý malíř Josef Lada.



Kostel v Hrusicích

A kdo by neznal proslulé výjevy hospodských rvaček! Hostinec "U Sejků" je díky nim proslulý doslova po celém světě. Budova hostince, pocházející z roku 1884, stojí uprostřed hrusické návsi a je stále v provozu.

Dnes to sice uvnitř vypadá trochu jinak než na Ladových malbách, ale ze stěn na vás stále koukají repliky slavných Ladových postaviček, Pavel a Erik Machovi tu točí dobré pivo a můžete ochutnat i guláš, bramboráčky, utopence a další vesnické speciality z jídelního lístku psaného křídou na dveře.

K největšímu českému dalekohledu

Vzpomínáte, jak jednoho dne kocourek Mikeš nesl babičce krajáč se smetanou a když jej nešťastnou náhodou rozbil, vydal se do světa? Po jeho stopách teď chvíli půjdeme. Z návsi pokračujeme do kopce po žluté značce, vyjdeme nad vesnici, odkud je nejhezčí pohled na hrusické panoráma a za dobré viditelnosti i na masiv Velkého Blaníku.

Pokračujeme po polní cestě kolem Šaldovic pole k potoku a po půlkilometrové chůzi dojdeme k lesnímu rybníčku, za nímž vidíme silnici z Ondřejova do Mnichovic. Právě tady přistihl Mikeše hajný Vohnoutka a vedl ho do fořtovny na Hlaváčov.

Hájovnu Hlaváčov mineme po dalším kilometru a záhy přijdeme na rozcestí turistických cest. Pokračujeme vlevo po červené značce, přejdeme silnici a po asfaltové cestě vystoupáme k ondřejovské hvězdárně.



Kolem největšího dalekohledu vede v zimě lyžařská cesta

Ondřejovská hvězdárna stojí na vrcholu kopce Žalov na severním okraji obce. Byla  založena před více než sto lety Dr. Josefem Janem Fričem a je součástí Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Historické kopule hvězdárny slouží v současné době jako muzea.

Ve verandě muzea V.Šafaříka je umístěn tubus Fričova dalekohledu, jehož optika je více než 150 let stará, a slouží dále ve slunečním oddělení k pozorování slunečních skvrn. Jsou zde též přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby hvězdárny. Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami.

Blízko původní hvězdárny stojí největší český dalekohled se zrcadlem o průměru dva metry. Dojdeme k němu po deseti minutách pohodlné chůze po asfaltové cestě, která je značena opět žlutou turistickou značkou.

Cestou vpravo si všimneme odbočky na vrchol Pecný, který je vysoký 546 metrů a na němž je umístěn vysílač a kamenná věž. Zde máme dvě možnosti – buďto pokračovat po žluté značce asi 12 km do Mnichovic, odkud můžeme odjet vlakem do Prahy, nebo zvolit kratší variantu s návratem do Mirošovic. Lesní cesty na vrcholu Pecného jsou v zimě vhodné pro výlety na běžkách a na loukách nad Ondřejovem můžeme s dětmi sáňkovat nebo bobovat.

Za vínem do Senohrab

Pokud se rozhodneme pro kratší variantu, sestoupíme po žluté značce do vesnice Ondřejov, na jejímž náměstí stojí několik pěkných domů – barokních středočeských statků. Zde se také můžeme občerstvit a pokračovat po modré značce směrem na Turkovice a Lensedly.



Zimní Ondřejov

V Lensedlech se napojíme na zelenou značku, přejdeme dálnici a lesem sestoupíme do údolí Mnichovky. To už se blížíme k Senohrabům, které za první republiky byly enklávou tehdejších bohatých pražských "lufťáků". Svědčí o tom množství luxusních vil a chat rozesetých ve stráních nad Mnichovkou. Například ve vile Valencii, kterou také cestou mineme, trávíval hodně času i král komiků Vlasta Burian.

Milovníci vín se jistě zastaví v serpentině pod Mnichovickým nádražím, kde je v rekonstruovaných prostorech staleté sýpky umístěn vinný sklep. Najdete tu několik set druhů vynikajících lahvových vín z Moravy i z celého světa, můžete tu posedět u skleničky kvalitního sudového vína a v zimě vás rozhodně zahřeje svařák nebo ovocný punč. Pokud se nechcete zdržovat, víno vám stočí do přinesené nádoby a vy si jej můžete vychutnat v klidu doma.

Poslední úsek cesty vede lesnatým údolím, proti proudu potoka Mnichovka až do Mirošovic. Celková délka popsané trasy je asi 16 kilometrů.

MŮŽE SE HODIT

Doprava: Jednoznačně nejlepší spojení je z Prahy vlakem. Osobní vlaky směrem na Benešov u Prahy odjíždějí každou hodinu z Hlavního nádraží (vždy 22. minutu) a z Vršovic. Cesta do Mirošovic trvá 50 minut. Jízdní řády najdete na www.idos.cz.

V případě, že se sem vydáte autem, jeďte z Prahy po dálnici D1, sjezd Mirošovice, parkovat se dá u železniční zastávky. Z jižních Čech je nejlepší přístup po silnici E55 (tzv. benešovské přeložce). Pokud se rozhodnete jet přímo ke hvězdárně, parkovat se dá asi 300 m od ní, přístup k největšímu dalekohledu a na vrchol Pecný je pouze pěšky.

Vstupy a otevírací doby

Památník Josefa Lady, Hrusice: otevřeno je denně kromě pondělí, 9.00 – 12.00 hod. a 13.00 – 16.00 hod. (tel. 323 655 204); na návštěvu se zasvěceným výkladem si rezervujte necelou hodinu.

Hvězdárna Ondřejov: návštěvy hvězdárny jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, kdy prohlídky začínají od 9.00, 11.00, 13.30 a 15.30 hod. Mimo tuto dobu lze skupinové prohlídky na všední dny domluvit předem na tel. čísle 323 620 227 (J. Čech), a to ve čtvrtek a pátek mezi 10.00 – 11.00 hod. Prohlídky ve všední dny se konají od dubna do října.

Cena vstupenky je pro dospělé 40 Kč, děti (7–15 let) 20 Kč a pro hromadný zájezd autobusem je cena 800 Kč.

Vinné sklepy Senohraby: otevřeno od pondělí do čtvrtka 9.00 – 16.00, v pátek 10.00 – 18.00, sobota a neděle 15.00 – 18.00. V ostatní dobu si můžete dohodnout návštěvu na tel. 323 654 060 nebo 602 270 830.

Další informace

www.laduv-kraj.cz (turistické zajímavosti, tipy na výlety, cykloturistika, atd.)
www.asu.cas.cz (stránky astronomického ústavu Ondřejov)
www.hrusice.pragmatic.cz (podrobné info o historii a životě Hrusic)

Autor článku Jan Hocek je fotograf a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Najdete v ní reportáže a fotografie z osmnácti nejhezčích světových túr pěti kontinentů  – od Aljašky po Nový Zéland včetně map a praktických rad.

Tento článek Vám přináší SKY - časopis o cestování a aktivní dovolené.
Bližší informace naleznete na
www.skymagazin.cz

Zimní Ondřejov

Observatoř v Ondřejově

Kostel v Hrusicích

Kolem největšího dalekohledu vede v zimě lyžařská cesta

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.