Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


S lesním mužem do finské tajgy

  1:41aktualizováno  1:41
- Skoro každý obyčejný finský kluk dělá od narození to, co by mu u nás záviděli všichni skalní trampové. Kdykoli si vzpomene, stává se dobrodruhem, zálesákem, pionýrem pustiny,prostě finským lesním mužem »karpaasim«, dávným bojovníkem, který spoléhá jen na sebe a zná tajemnou moc přírody. Vyrazit ve Finsku do lesa je obřad a malé dobrodružství, které se jen málo podobá našemu houbaření nebo toulkám šumavskými hvozdy. Divočina začíná hned za městem. Půlhodinka jízdy z Helsinek zavede člověka třeba do místa zvaného Korpilampi.
Tady končí civilizace a začíná pravý finský les. Vpředu kráčí mechem kdo jiný než lesní muž. Výprava začíná. Pojďme za ním. Šlachovitý muž našlapuje divokým, ale řídkým finským lesem jako bytost z jiné planety. Je tichý,pružný a vytrvalý. Chvílemi se zastavuje a větří pachy divočiny jako vlk. Je starý jako vzrostlý strom a mladý jako pučící stvol. »Karpaasi« je součástí lesa. Ve hnědých kalhotách a bundě,na hlavě plátěný klobouk, na nohou gumové holínky, za pasem zahnutý finský nůž, na zádech malý batůžek. Místy skoro splývá s lesem. T i, co nemotorně škobrtají přes zbytky spadaných větví za ním, by museli vynaložit nadlidské úsilí, aby byli stejně rychlí, stejně tiší a nenápadní. Nikdy to nesvedou. Lesní muž hovoří zřídka, polohlasně. Jeho angličtina drnčí drsným finským »r«. »Jste unaveni?« Nečeká ani na odpověď. »Každý si najděte svůj strom. Nehledejte dlouho, ale najděte si ten svůj. Tak. Pomalu ho obejměte oběma rukama a přitiskněte se k němu,« dává zvláštní pokyny a sám noří zarostlou tvář do hustého lišejníku pokrývajícího vzrostlou břízu. Ve stopách »karpaasiho« dostává les tajemný nadpřirozený rozměr. Podle dávných pověstí mají v sobě lesy,které pokrývají čtyři pětiny rozlohy země, zvláštní vnitřní sílu. Kdo jim dokáže naslouchat, ten tuto sílu může ze stromů načerpat. »Zavřete oči a nemyslete na nic. Na minulost ani na budoucnost. Není nic než teď. Je jen právě tento okamžik. Strom je živý a silný. Dýchejte s ním a on vám dá svoji sílu,« odříkává jako zaklínadlo »lesní muž«. A pak je ticho. V téměř hypnotickém stavu se dech prohlubuje, hlavu jímá skoro závrať. Tělo je strom a strom je tělo. Stěží lze poznat, kde je nahoře a kde dole. Finská tajga všude okolo je řidší než jihočeský smrkový les. I když je to vlastně prales. Smrky, břízy, borovice, olše, modříny, sem tam jalovec. Všechno to tak trochu bez ladu a skladu vyrůstá z mechového koberce nacucaného vodou. Všude jsou spadané větve. Cestičky možná existují, ale cizinec je nevidí a jen stěží vytuší. Některé stromy pokryty dlouhými prameny lišejníků skoro nejsou k rozeznání. Než lesní muž vyrazí na výpravu, dává všem pevné gumové holínky. Žádné jiné boty by nevydržely ten nápor vlhka a vody. Sám si pak věší na krk buzolu s takovou samozřejmostí, jako český houbař vhazuje do košíku na houby malý nožík. »Bez kompasu to nejde. Tady můžete chodit hodiny a na nikoho nenarazíte. Terén je nepřehledný, velmi často bez výrazných orientačních bodů,« vysvětluje. Divočinou se »karpaasi« zastavuje u různých stromů. Finové patří odjakživa k lesu a les patří k nim. Dokládají to i tucty běžných finských jmen. Mäntynen, Honkanen (mänty nebo honka - borovice), Kuusinen (kuuisi - smrk), Koivunen (koivu - bříza), Lehtinen (lehti list). Nebo velmi běžné koncovky: - metsä (les), - marja (bobule), - sieni (houba), - hirvi (los), lintu (pták). »To je jalovec,« podává kus vyštípnutého světlého dřeva. »Je to krásný strom a jeho dřevo má zvláštní vůni. Je jedovatý, ale v určitém množství je lékem. Vrací chuť k jídlu.« Za chvíli svírá opálená zdrsnělá ruka hrst lišejníku losího. »Když dříve v zimě nebylo co jíst, natrhal se lišejník. Dlouho se máčel ve vodě,pak se smíchal s moukou a vařil a pekl. Dodnes je to jedno z národních jídel.« Cesta finskou tajgou málokdy trvá donekonečna. Takřka vždycky končí u vody. Ta země má tolik lesů jako jezer. A u jezera, když se slunce sklání k obzoru, je to nejkrásnější. Lesní muž brzy vyloví stříbrného lososa, vykuchá ho a rozřízne na dvě půlky,které peče u ohně. Pak rozdává kousky masa, sám si jeden vkládá do úst a pomalu žvýká. »Karpaasi« neměří čas, nikam nespěchá. Den je dlouhý, oheň praská a hřeje a vodní hladina jezera nasvícená sluncem září jak zrcadlo. Lesní muž odpočívá.

Svou sílu mohou prý stromy předávat člověku.

Takřka každá výprava lesem končí ve Finsku nakonec u jezera.

Místy finská tajga připomíná prales.

Autor:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.