Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rychle, ještě je čas vyrazit na Hruboskalsko

  9:01aktualizováno  9:01
Českou turistickou a zároveň horolezeckou specialitou jsou skalní města. Mezi nimi se vyjímá Hruboskalsko svojí nejstarší turisticko-lezeckou historií a zvláštním charakterem. Na rozlehlém zalesněném hřebenu mezi Turnovem a Troskami stojí jakoby široce rozkročené mohutné pískovcové skalní věže. I kdybyste měli jen jeden den času, výlet do tohoto skalního města stojí za to.

Každý turistický průvodce zaznamenává základní údaje: pěšky se chodí po husté síti turistických značek, území protíná několik lesních silniček pro cyklisty a spát se dá v kempu u Sedmihorek. Co ale stojí za to vidění, když máte jen jeden den času?

Tip pro cyklisty
Vyjeďte ze Sedmihorek okolo betonového koupaliště nahoru po silničce se zákazem vjezdu motorových vozidel. Minete romantické rybníčky a ocitnete se ve skalní soutěsce Brána. Vlevo nad vámi se vypíná několik věží zvaných Čertova ruka, vpravo se zjeví obří hranolovitá věž Maják a kousek za ní podobný Blatník.

Pokračujte dál po asfaltce, ze které časem doleva odbočí žlutá turistická značka, až na křižovatku, kde odbočte doleva i vy a prudkými serpentinami vystoupejte ke hradu Valdštejn.

Nazpátek se vraťte po červené značce, která vede po široké lesní cestě až na zámek Hrubá Skála. Po silnici s automobilovým provozem sjeďte do Doubravic, kde je pro auta zákaz vjezdu, ale vy pokračujte stoupáním a na konec prudkým sjezdem do Sedmihorek.  

Výlet pro pěšáky
Vyjděte z Turnova po červené turistické značce. Podívejte se nazpátek z přírodní rozhledny Hlavatice, navštivte hrad Valdštejn, pokochejte se z několika vyhlídek a odpočiňte si na terase zámku Hrubá Skála. Úzkým a dlouhým skalním průchodem Myší díra sejděte do Zámecké rokle.

Mezi impozantními věžemi s romantickými názvy jako Dračí zub, Daliborka a Osudová dojděte do Sedmihorek a do Karlovic na vlak. Průchod je přesně tak široký, aby jím prošly ve výšce půl až jeden metr nad zemí i hluboké kočárky a řídítka horských kol. Na měkkých pískovcových stěnách je vidět, jak jejich někteří majitelé bojovali se skálou.  

Horolezci, horolezkyně, horolezčata
Kdo z českých horolezců nikdy nelezl na "Hrubici" nebo též ve "Skaláku", jako by nežil. Pískovec tu není příliš tvrdý, drolí se a lezci říkají, že solí. Za to ovšem Hruboskalsko nabízí lezení na osamělé vysoké skalní bloky v nesrovnatelně krásném okolí. Navíc si můžete být vědomi, že stoupáte směry, které se lezly už před sto lety, a tedy nejdříve v Česku. Autory prvních výstupů jsou ovšem Sasové od Drážďan.

Na lezecký výlet už máte jen pár týdnů, protože skalní město se poslední říjnový den zavírá a od té doby musíte čekat až do dubna. Skály totiž na podzim natáhnou ze vzduchu vodu a stanou se křehkými a lámavými. Nejenže byste se možná proto zřítili, ale hlavně byste poškodili měkký pískovec.

Tento zákaz tvrdě hlídají nejen ochranáři, ale i ostatní horolezci, protože chtějí napřesrok lézt po příjemně vyhřáté skále bez olámaných míst. Kvůli tomu se také dodržují i během lezecké sezony další základní pravidla: nelézt nejméně tři dny po dešti, nebrousit skálu lanem při jištění ani slaňování, nelézt v pohorkách nebo jiných tvrdých botách.    

Na své si přijdou i letci
Nejkrásnější výhledy z padákového kluzáku na Hruboskalsko jsou od Kozákova. Na jeho vrcholu je startovací plocha pro paragliding. S chladnými dny přichází stále méně termiky a stoupavé vzduchové proudy jsou menší. Vyražte tedy co nejrychleji, dokud je ještě na čem létat.

Nevěřte průvodcům!
Bezmezně věřit tištěným horolezeckým průvodcům se příliš nevyplácí. Přesvědčil jsem se o tom osobně nedávno, když jsme zase jednou na Hruboskalsko vyrazili. Měli jsme s sebou jen čtyřicet let starého Jedličkova průvodce. Našli jsme podle něho malou věžku Malušku v Zámecké rokli. Nejlehčí výstup, tak zvaná Normálka,  měl být v jedenáctistupňové horolezecké stupnici obtížnosti jen čtyřkový.

Lezu žlábkem a po deseti metrech se dostávám na polici, kde se dá docela dobře stát. Obhlížím, kudy dál. Do hladké stěny nade mnou, jak doporučuje starý průvodce, se mi nechce. Hledám jakoukoliv trhlinku na zajištění svých dalších kroků proti případnému pádu, chtěl bych najít pevný zacementovaný kruh jako na jiných podobných výstupech, ale nad hlavou vidím jen stěnu porostlou lišejníkem. Pode mnou je kořeny porostlý sráz. Případný pád by skončil nejlépe zlámanýma nohama, ale spíše daleko hůř.

Prekérní je, že se nemám kde zajistit, ale ani jak slanit. Lano nikde nezavěsím a slézat bude velké riziko.

Následující dramatický sestup sledovalo z nedaleké stezky několik turistů,  sestra, manželka a na sprostě nadávajícího a oroseného tatínka se přiběhl podívat i jinak laxní tříletý syn. Tím, že čtete tyto řádky, je jasné, že sestup se podařil.

Autor nového průvodce vydaného pár měsíců po tomto zážitku uvádí věc na pravou míru daleko těžším stupněm VIIb s dodatkem Nejištěno!. Dvojice prvovýstupců Reinwartová - Mézl to totiž v roce 1944 vzala rozporem o buk a Jedlička o tom nevěděl nebo nechtěl vědět. Buk tam už drahnou dobu neroste.

HRUBOSKALSKO V KOSTCE

PAMÁTKY:
hrad Valdštejn
- platí se vstupné. Původně gotický hrádek na skalním ostrohu je romanticky přestavěný. V místním kostele se často konají víkendové koncerty, v objektech hradu výstavy, na nádvoří šermířské souboje.

zámek Hrubá Skála - za vstup na vyhlídkovou terasu a věž se platí vstupné. Výhledy na skalní město jsou srovnatelné s vyhlídkami na turistické cestě arboretum - sbírka volně rostoucích exotických stromů 

Hlavatice - skalní blok s kovovými schody umožňuje výhled na Turnovsko

SKÁLY:
Kapelník
- symbol oblasti, nejvyšší věž na Hruboskalsku (80 metrů)
Podmokelská - věž naproti Kapelníkovi s nejdelší cestou oblasti, která je jištěná osmi kruhy

Taktovka - štíhlá věž podobná své jmenovkyni v Prachovských skalách, obě jsou dole užší než nahoře

Maják - impozantní hranolovitý blok, v jeho okolí nejsou vyšší skály a působí proto nejmohutnějším dojmem v okolí

Skaut - věž, jejíž jméno se nejčastěji měnilo. Říkalo se jí také Pionýr, Novákovy věže a Hrad (názvy jsou řazeny od nejmladšího po nejstarší)

Bažináč - nevýznamná a lehce přístupná věžka. Traduje se o ní, že kdo nedosáhl jejího vrcholu, nezná pořádně Skalák

Dračí zub - vysoká věž, na které zanechali své prvovýstupy nejznámější otec a syn. Kauschkovu spáru vylezl v roce 1906 Rudolf Kauschka a stejně obtížnou Kauchkovu hranu o pár metrů vedle v roce 1937 Manfred

Kokot - nejsprostší oficiální název věže na Hruboskalsku. Hned vedle jsou věžky Lemoun a Varle, Kokotu se říká také Ocas Sahary. Na Kokotovi se vyřádili i prvovýstupci, uvádíme proto jimi pojmenované směry, které přelezli v jediném roce 1994: Mukni a máš ho v sukni (Starý - Novotný), Kokotina (bratři Meierové), Mám ho v sukni (bratři Meierové - Starý - Stříbrný) a Pepa naprudko (bratři Meierové)   

Ottova věž - Vyhlídkové hraně z roku 1964 se z recese dlouho říkalo Hitlerkante

Osudová věž - skála u silnice na vrcholu stoupání ze Sedmihorek do Doubravic s nápadným oknem. Pokud se k němu obrátíte zády a přes rameno trefíte šiškou okno, bude k vám osud v budoucnu milostivý. Pokud se nestrefíte, tak pán bůh s vámi. A pokud zůstane šiška ležet v okně, těšte se na přírůstek do rodiny.

KDE SE NAJÍST:
dvě restaurace a jeden stánek v lázních Sedmihorky, levná hospoda na nedalekém koupališti, restaurace na zámku Hrubá Skála a u hradu Valdštejna

PITNÉ PRAMENY:
Kořenského (pod Kapelníkem) a Amáliin (na Angrově stezce)

PLACENÁ PARKOVIŠTĚ:
Sedmihorky (auto lze odstavit před placeným parkovištěm u lázní), zámek Hrubá Skála, lesní parkoviště Pelešany

ŽELEZNICE:
z Turnova jezdí do Karlovic motorový vlak, ale bere jen velmi omezený počet bicyklů  

Výstup na Větrník na Hruboskalsku

Výstup na Větrník na Hruboskalsku

Autoři:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.