Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ruští muži rybaří na ledě

  13:51aktualizováno  13:51
Milióny dospělých mužů se zcela dobrovolně vydávají za mrazivého zimního rána na zamrzlou, ledovou řeku, aby se tam oddávali svému nejmilejšímu koníčku - zimnímu rybaření. Nad malým otvorem, který si sami do ledu navrtají, jsou schopni strávit celé hodiny. Nehybně tam sedí a jen sem tam si loknou vodky. Každý, kdo se této procedury jednou zúčastní, má zážitek na celý život. Omrzliny na rukou či na obličeji je nemohou od této "bohulibé" činnosti odradit. Zimní sebetrýzeň rybařením prostě patří k ruským tradicím.

Rybaření na ledě se věnují muži v Moskvě, Petrohradě i na Sibiři. Žádný mráz ani ledový vítr je netíží. Smyslem této činnosti přitom není ani tak něco ulovit. Hlavní je dokázat sobě i ostatním, že tuto drastickou činnost zvládnou. Je to projev
mužnosti, síly a výdrže.

Anton a Nikita si nejdříve přiťuknou plastovým kelímkem naplněným vodkou na úspěšný den a teprve potom začínají rozkládat své náčiní. V moskevské čtvrti Strogino na řece Moskvě se svému koníčku oddávají každý rok. Chodí vždy na stejné místo a jsou přesvědčeni, že jen tam jim bude štěstí přát. Nikdy neulovili víc
než pár ploutví. "O to ale přece nejde," tvrdí.

Oba muži jsou inženýři a slušně vydělávají. Na promrzlou řeku prý chodí "vyvětrat mozek". "Je to koníček. V létě mohou lovit všichni. V zimě vydrží jen ti nejlepší," říkají muži zcela vážně. Jen bychom potřebovali větší zimu, suchou a mrazivou, přejí si.
Díru v ledě si každý rybář musí vyvrtat sám. Má na to speciální vrták složený z několika trubek a kličky. Otvor nemusí být velký. Stačí deset centimetrů, jen aby se tam dostala naběračka. Usadí se na plátěnou židličku nebo na bedýnku od náčiní a pak dělají cosi zvláštního. Z těch nejtajnějších míst, zpodpaždí, úst či rukavic vytahují hýbající se červíky a zachycené na háček je spouštějí na vlasci do vody. Když nemají červíky, stačí motýl. Ryba v zimě není vybírává a reaguje prý i na tuto
návnadu.

Na moskevském tržišti Ptičij rynok je přitom červíků i motýlů dostatek. Za pouhých deset rublů si rybář koupí celou krabičku a jediným problémem je uchovat je naživu. Zmrzlé červy by rybu nezaujaly. Zachumláni do kožichů a válenek pak tito podivní rybáři holýma rukama tahají za vlasec, odhazují vařečkou ledovou tříšť a něco si špitají. Sedí zpravidla zcela o samotě a soustředěně civí do díry. Takový rybář vydrží i hodinu, aniž se pohne. To, že nezmrzne, je téměř zázrak. Nevšímá si okolí ani dalších bláznivých kolegů a jen úlovek ho může vytrhnout z tohoto stavu. Když rybu vytáhne, dlouho si ji prohlíží. Pak si musí dát alespoň půl deci. Má se za to, že by mu jinak štěstí nepřálo.

Zimní rybáři přitom většinou nejsou žádní alkoholici. Pijí prý jen z tradice a jen v "nejnutnějších" případech. To je začátek rybaření, první úlovek a pak vaření rybí polévky, "uchy". Ta je prý nejlepší, když se do ní také přilije alespoň deci vodky.

Led na řece Moskvě není příliš silný a nemusí se dlouho vrtat. Na Volze ovšem někdy zamrzne až do půldruhého metru a vrtání je pak celý rituál. Potom je příležitostí k napití více. Nesmí se to však prý přehánět, neboť vodka sice na pár minut zahřeje, ale při větší spotřebě tělo může zcela ztuhnout. Každý rybář má vlastní způsob chytání ryb. Někteří hodně mávají rukama a neustále třesou vlascem. Další jen tiše sedí a klimbají. Někdo sedí na židličce, někdo zas klečí na kolenou. Nikdy se chycenou rybou nechlubí. Naopak se ji rychle snaží schovat. Jen na závěr se navzájem pyšní svým úlovkem. Zcela neznámí lidé se pak spřátelí, z úlovku uvaří polévku a společně vypijí nějakou tu lahvinku.

Jaký je rozdíl mezi zimním a letním rybářem? Oba jsou to blázni, ale ten zimní je obutý do válenek, praví jeden ruský vtip. Anton se však za blázna rozhodně nepovažuje. "Nic smysluplnějšího jsem snad v životě nikdy nedělal," tvrdí.

Autor:




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.