V jihovýchodní Asii, v oblasti s dlouhou tradicí náboženské umírněnosti a světské politiky, vytáhli islámští vůdci do podobného boje. Stovky mladých mužů oděných do vlajících bílých rouch a ozbrojených mačetami, kteří se označují za frontu na ochranu islámu, demolovaly v indonéské metropoli Jakartě bary a tloukly prostitutky. V reakci na nedávné násilnosti na Blízkém východě, stejně jako diplomatické spory mezi Spojenými státy a Indonésií, se konala shromáždění tisíců muslimů, kteří pálili izraelské a americké vlajky a ohrožovali Židy a Američany.
Asi 1600 kilometrů východně, na indonéském souostroví Moluky kdysi známém jako ostrovy koření, vedly jednotky muslimských násilníků uplynulých 18 měsíců krvavou válku za vyhnání křesťanského obyvatelstva, která si vyžádala na 4000 životů. Na jižním filipínském ostrově Mindanao rozpoutali na jaře povstalci bojující za nezávislost vlnu teroru včetně útoků na kostely a přestřelek s vládními vojsky, které si vyžádaly smrt více než 250 civilistů a vojáků. Vládní protiofenzíva jen zostřila boje, které donutily k útěku z domovů téměř 670.000 lidí, většinou muslimů. Jiná filipínská islámská separatistická skupina Abu Sayyafa přijala odlišnou taktiku: z malajské potápěčské oblasti unesla 20 turistů, které nedávno propustila po obdržení asi 15 miliónů dolarů výkupného od Libye. Stále však zadržuje další dvě osoby.
Náboženskému násilí čelila i Malajsie - 29 členů islámské sekty nedávno při útoku na armádní sklad odcizilo zařízení na odpalování raket a zajalo čtyři rukojmí, z nichž dva byli mučeni a zabiti předtím, než se útočníci vzdali. Vzestup islámu - mírumilovného i násilného - považují mnozí vládní představitelé, političtí analytikové a diplomaté za jedno z největších ohrožení stability v regionu, jehož lodní trasy, nízké výrobní náklady a velké trhy jsou důležité pro globální ekonomiku. "Nárůst radikálního islámského hnutí v oblasti je velmi znepokojující," soudí jeden vysoký západní diplomat v Jakartě. "Je již hlavní destabilizující silou a má moc stát se ještě horší."
Islámští vůdci z Indonésie, Malajsie a Filipín tvrdí, že operují nezávisle na sobě. Zpravodajské zdroje se v tom shodují, avšak upozorňují, že do oblasti pronikly i zahraniční muslimské skupiny včetně těch napojených na teroristu saudského původu Usamu bin Ladína. Tyto skupiny prý poskytují výcvik, zbraně i finanční pomoc místním extremistickým organizacím.
"Blízkovýchodní skupiny považují Asii za novou úrodnou půdu pro šíření jejich extremistické propagandy," říká jistý představitel západních zpravodajských složek. Zmíněné země mají jedno společné: hospodářskou chudobu. Asijská finanční krize způsobila prudký pokles životní úrovně mnoha miliónů lidí, což posílilo odpor proti převážně křesťanské podnikatelské elitě v Indonésii, Malajsii a na Filipínách. Hospodářské problémy přivodily v Indonésii pád diktátora Suharta, který ve snaze udržet si moc tvrdě omezil fundamentalistické organizace. Zastánci tvrdé náboženské linie se snaží vytěžit podporu z nespokojenosti se současným prezidentem Abdurrahmanem Wahidem, který chce udržet náboženství mimo politiku, a proto odmítl zavést islámské právo. Muslimové na Filipínách, kteří tvoří pouze pět procent ze 75 miliónů obyvatel, tvrdí, že vláda s nimi špatně zachází už po desetiletí. Filipínské školy prý zdůrazňují křesťanské symboly a nutí muslimské studenty navštěvovat v pátek mši. Muži musejí často přijímat "biblická" jména a ženy se zase vzdát šátků, pokud chtějí uspět ve světě obchodu nebo získat práci. Na rozdíl od ozbrojeného boje indonéských a filipínských muslimů se fundamentalisté v Malajsii prosazují v rámci politického systému. Přestože Všemalajsijská islámská strana prosazuje přeměnu země v islámský stát, vystupuje zároveň jako možná alternativa pro Malajsijce zklamané premiérem Mahathirem bin Mohamadem. Je to poselství, které ve voličích vyvolalo odezvu: počet křesel strany se v nedávných parlamentních volbách ztrojnásobil.
 Malajsie byla známá svou náboženskou tolerancí. Na snímku kostel v Melace. |
