Rusové se chystají na Velikonoce

Ženy nabízející na chodnících vajíčka, igelitové sáčky s tvarohem, rozinky a další pochutiny nezbytné pro sváteční velikonoční stůl, fronty v samoobsluhách a návaly na tržištích připomínají v těchto dnech v Moskvě přípravy k prvním Velikonocům třetího tisíciletí. Ruští pravoslavní věřící letos stejně jako katolíci a protestanti oslaví tuto neděli zrození Krista. Pascha, pravoslavné Velikonoce, je vůbec největší svátek pravoslavných křesťanů. V sovětském období byl prakticky zakázán a mnozí Rusové jej museli slavit tajně. Posledních deset let se ale tradice pravoslaví vrací do ruské společnosti.

Zatímco Vánoce jsou spíše spojeny s oslavami Nového roku a mnozí Rusové ani
nevědí, jak je slavit, tradiční prvky Velikonoc jsou obecně známy. Barvení vajíček, pečení "kuličů" (vysokých bochánků válcovitého tvaru) a příprava paschy" (tvarohové pochoutky) jsou nezbytnými atributy ruských Velikonoc.

Do Moskvy se v těchto dnech sjelo množství trhovců z okolních vesnic, kteří nabízejí "zaručeně domácí" produkty. Hospodyňky je rády nakupují jednak kvůli výhodné ceně, jednak jsou přesvědčeny, že z průmyslově vyráběného tvarohu chutný velikonoční pokrm nepřipraví. Ačkoli v supermarketech a obchodech je spousta
potravin, mnohé Moskvanky stále nakupují raději na ulici a mají za to, že jde o čerstvější a kvalitnější výrobky.

Pravoslavným Velikonocům předchází tzv. velký půst, kdy se nesmí jíst žádné maso a masné výrobky. Podle pravoslavných kánonů se pak poslední dny před svátky nesmí jíst vůbec. Dietologové proto poučují vyznavače půstu, aby se i o svátcích krotili. Někteří křesťané totiž doslova hladoví, aby se po půlnoci ze soboty na neděli s chutí oddávali stolování.

K oslavám Velikonoc v Rusku patří některé zvyky, jež jsou podle církve spojeny s obdobím sovětských zákazů, kdy návštěva chrámu mohla hrozit vyhazovem z práce. Mnozí lidé tak tradičně na Velikonoční neděli chodí na hřbitovy a nosí na hroby svých
blízkých vajíčka, bochánky a další pokrmy, které si předtím dají pokropit svěcenou vodou v chrámu. Dříve to bylo mnohdy jediné místo, kde se mohli v klidu pomodlit. Církev dnes tyto hřbitovní oslavy neschvaluje. Tradice se však vžila a církvi nezbývá, než ji tolerovat.

Moskevské vedení vyzvalo automobilisty, aby se zdrželi cesty na hřbitov ve vlastních vozech. Nabídlo Moskvanům několik zvláštních autobusových linek, které budou jezdit k nejvíce navštěvovaným ze zhruba 500 moskevských hřbitovů. Moskevská
doprava bude přitom kvůli očekávanému náporu vozidel omezena a na dopravní provoz bude dohlížet 4000 policistů.

Kolem hřbitovů přitom už v těchto dnech panuje čilý obchodní ruch. Prodávají se tam nejen věnečky z umělých květin, ale také různé pokrmy včetně sladkostí, chlebíčků, piva a případně i alkoholických nápojů. Přípitek nad hrobem patří k uctívaným
ruským tradicím, ačkoli církev i tento zvyk odsuzuje. 

"Hřbitov je místem klidu a odpočinku. Není to místo, kde by se lidé měli radovat ze vzkříšení Krista," říká otec Andrej z moskevského Chrámu Ioanna Bogoslova. Připomíná, že již tradičně by se památka zesnulých měla uctívat devět dnů po Velikonocích. Podle jeho slov církev nepřipouští ani pití vodky nad hroby, ani
přejídání se o velikonoční noci. Mnozí Rusové však tyto tradice připisují právě náboženským obřadům.

Ruský průmysl v posledních letech hbitě reaguje na všechny události, ať už světského či náboženského rázu. V obchodech je tradičně k mání všechno, co vyžaduje velikonoční tabule. Moskevské pekárny už vyrobily přes 400 tun kuličů. Tyto bochánky se pak naloží do košíků a už v sobotu budou lidé stát v chrámech
dlouhé fronty na vysvěcení. Duchovní je pak pokropí svěcenou vodou a Rusové se budou zdravit "Christos Voskrese!" (Kristus vstal z mrtvých) a třikrát se líbat na tvář.