Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rusové se chystají na Velikonoce

  16:24aktualizováno  16:24
Ženy nabízející na chodnících vajíčka, igelitové sáčky s tvarohem, rozinky a další pochutiny nezbytné pro sváteční velikonoční stůl, fronty v samoobsluhách a návaly na tržištích připomínají v těchto dnech v Moskvě přípravy k prvním Velikonocům třetího tisíciletí. Ruští pravoslavní věřící letos stejně jako katolíci a protestanti oslaví tuto neděli zrození Krista. Pascha, pravoslavné Velikonoce, je vůbec největší svátek pravoslavných křesťanů. V sovětském období byl prakticky zakázán a mnozí Rusové jej museli slavit tajně. Posledních deset let se ale tradice pravoslaví vrací do ruské společnosti.

Zatímco Vánoce jsou spíše spojeny s oslavami Nového roku a mnozí Rusové ani
nevědí, jak je slavit, tradiční prvky Velikonoc jsou obecně známy. Barvení vajíček, pečení "kuličů" (vysokých bochánků válcovitého tvaru) a příprava paschy" (tvarohové pochoutky) jsou nezbytnými atributy ruských Velikonoc.

Do Moskvy se v těchto dnech sjelo množství trhovců z okolních vesnic, kteří nabízejí "zaručeně domácí" produkty. Hospodyňky je rády nakupují jednak kvůli výhodné ceně, jednak jsou přesvědčeny, že z průmyslově vyráběného tvarohu chutný velikonoční pokrm nepřipraví. Ačkoli v supermarketech a obchodech je spousta
potravin, mnohé Moskvanky stále nakupují raději na ulici a mají za to, že jde o čerstvější a kvalitnější výrobky.

Pravoslavným Velikonocům předchází tzv. velký půst, kdy se nesmí jíst žádné maso a masné výrobky. Podle pravoslavných kánonů se pak poslední dny před svátky nesmí jíst vůbec. Dietologové proto poučují vyznavače půstu, aby se i o svátcích krotili. Někteří křesťané totiž doslova hladoví, aby se po půlnoci ze soboty na neděli s chutí oddávali stolování.

K oslavám Velikonoc v Rusku patří některé zvyky, jež jsou podle církve spojeny s obdobím sovětských zákazů, kdy návštěva chrámu mohla hrozit vyhazovem z práce. Mnozí lidé tak tradičně na Velikonoční neděli chodí na hřbitovy a nosí na hroby svých
blízkých vajíčka, bochánky a další pokrmy, které si předtím dají pokropit svěcenou vodou v chrámu. Dříve to bylo mnohdy jediné místo, kde se mohli v klidu pomodlit. Církev dnes tyto hřbitovní oslavy neschvaluje. Tradice se však vžila a církvi nezbývá, než ji tolerovat.

Moskevské vedení vyzvalo automobilisty, aby se zdrželi cesty na hřbitov ve vlastních vozech. Nabídlo Moskvanům několik zvláštních autobusových linek, které budou jezdit k nejvíce navštěvovaným ze zhruba 500 moskevských hřbitovů. Moskevská
doprava bude přitom kvůli očekávanému náporu vozidel omezena a na dopravní provoz bude dohlížet 4000 policistů.

Kolem hřbitovů přitom už v těchto dnech panuje čilý obchodní ruch. Prodávají se tam nejen věnečky z umělých květin, ale také různé pokrmy včetně sladkostí, chlebíčků, piva a případně i alkoholických nápojů. Přípitek nad hrobem patří k uctívaným
ruským tradicím, ačkoli církev i tento zvyk odsuzuje. 

"Hřbitov je místem klidu a odpočinku. Není to místo, kde by se lidé měli radovat ze vzkříšení Krista," říká otec Andrej z moskevského Chrámu Ioanna Bogoslova. Připomíná, že již tradičně by se památka zesnulých měla uctívat devět dnů po Velikonocích. Podle jeho slov církev nepřipouští ani pití vodky nad hroby, ani
přejídání se o velikonoční noci. Mnozí Rusové však tyto tradice připisují právě náboženským obřadům.

Ruský průmysl v posledních letech hbitě reaguje na všechny události, ať už světského či náboženského rázu. V obchodech je tradičně k mání všechno, co vyžaduje velikonoční tabule. Moskevské pekárny už vyrobily přes 400 tun kuličů. Tyto bochánky se pak naloží do košíků a už v sobotu budou lidé stát v chrámech
dlouhé fronty na vysvěcení. Duchovní je pak pokropí svěcenou vodou a Rusové se budou zdravit "Christos Voskrese!" (Kristus vstal z mrtvých) a třikrát se líbat na tvář. 

Autor:




Nejčtenější

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.