Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ruské Krkonoše za polárním kruhem

aktualizováno 
Už vás nelákají vyfrézované lyžařské stopy, dokonale upravené sjezdovky v Alpách či fronty na vleky v Krkonoších? Toužíte po zimním dobrodružství v polární pustině "za humny" velkoměsta? Pokud ano, zajeďte si do Ruska na Kolský poloostrov. Z Petěrburgu tam jste rychlíkem za pouhých 26 hodin!
Ruský stan "šapitó" na pochodu v Chibinách

Ruský stan "šapitó" na pochodu v Chibinách | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Nenápadné hory

Nejvyšším pohořím Kolského poloostrova jsou Chibiny. Nezaujmou velikostí ani výškou (necelých 1200 m), přesto právě díky Chibinám vznikla téměř ze dne na den dvě města. Apatity a Kirovsk jsou svou velikostí v odlehlé severské oblasti pozoruhodná - čítají přes 100.000 obyvatel.

Toto dvojměstí je navíc jedinou městskou aglomerací za polárním kruhem na světě. Pro vaše zimní dobrodružství se může stát ideální základnou.

Přitom ještě na začátku 20. století trvalé osídlení vnitrozemí Kolského polostrova prakticky neexistovalo. Bydlely zde pouze rodiny kočovných Saamů (Laponců).


Město Apatity

V první polovině 20. století však prodělal kraj pod Chibinami během několika mála let převratné změny. Krátce po sovětské revoluci bylo vysláno do Chibin několik geologických expedicí, které navázaly na poznatky tří finských expedic z konce minulého století.

Za krutých severských podmínek, v zimě, neustálém větru a za permanentního obtěžování mračny komárů, zde geologové objevili ložisko apatitu a vypočetli jeho zásoby. Zjistili, že se jedná o jeden z největších zdrojů fosfátové suroviny na světě.

Podle jmen geologů sovětských i finských, díky nimž se odstartovala etepa obrovských změn v krajině, jsou dodnes pojmenována významná místa Chibin – např. hora Fersmana a průsmyk Ramsaye.

Těžba apatitu včera a dnes


Večerní stín hory Fersmana

Těžba apatitu byla zahájena v roce 1929 a první úpravna rudy vyrostla v atmosféře budovatelského nadšení za rekordních 40 dní. Krátce nato následoval vznik obou měst a výstavba dalších úpraven.

S příchodem společenských změn na začátku 90. let 20. století se megalomanská těžba dostala do odbytové krize a kraj pod Chibinami od té doby prodělává další převratné sociální změny. Pokles těžby a reálných mezd a ztráta pracovních příležitostí nutí mnohé lidi opouštět zdejší nehostinné kraje. Výsledkem je mnoho prázdných bytů, které se zde pronajímají prostřednictvím papírových inzerátů, visících téměř všude, doslova za babku.

Prázdné byty využívají především v zimě lyžaři. Chibiny jsou totiž oblíbeným a vyhledávaným lyžařským terénem. Oproti jiným horským celkům v Rusku totiž mají tu výhodu, že jsou komunikačně velmi dobře dostupné.

Každý den projíždí přímo podél jejich úpatí několik přímých rychlíků z Moskvy a Petrohradu do nezamrzajícího přístavu Murmansku. Pro mnohé Rusy jsou Chibiny asi tím, co pro obyvatele Čech Krkonoše. A že se k nim musí putovat více než 24 hodin? To přece v ruských prostorách a časových rozměrech nehraje limitující roli.


Náhorní pláně Chibin

Lyžování na ruský způsob

Na sjezdaře čeká přímo za posledními paneláky Kirovska několik sjezdovek, které svou délkou, převýšením, ale hlavně strmostí budí respekt. Kromě sjezdařů však Chibiny též lákají lyžaře – turisty.

Do nehostinných, chladných a především neustále větrných horských plání míří po skončení polární noci desítky lyžařských skupin, aby zde naplno prožily drsné polární putování spojené s romantikou zimního táboření.

Terény jsou zde většinou mírné a celé pohoří připomíná několikanásobně zvětšené Krkonoše. Typické jsou především rozsáhlé náhorní pláně, nevýrazné ploché vršky a skalnaté stěny karových údolí.

Na rozdíl od Krkonoš, však v Chibinách není možno používat běžky, které by se tady v hlubokém prachovém sněhu příliš bořily. Oblíbené jsou především široké turistické lyže sovětské provenience se značkami "Lesnyje" anebo "Tisa" vybavené vázáním typu kandahár.

Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám, častým změnám počasí, hojnému výskytu lavinových terénů a absence jakýchkoli orientačních značek v terénu je téměř vyloučeno putovat individuálně. Praktikuje se proto pochod v zhruba desetičlenných skupinách na čele se zkušeným a terénu znalým "komandirem". Výprava při tom s sebou nese vše potřebné pro přežití v extrémních podmínkách.


Překonávání Sedla Ramsaye

Nezbytný je obrovský stan pro všechny osoby, buzola, zásoby jídla, sekery, pila, kotlíky, lopaty. Naprosto originální jsou malá přenosná kamna zvaná "pěčka", která dokáží vyhřát interiér stanu tak, že v něm lze přebývat pouze v tričku.

Veškerá materiální výbava takovéto ruské skupiny je ve srovnání s tím, co můžeme vidět dnes v obchodech u nás, dost otřesná. V drsné přírodě Chibin se však kupodivu jeví jako velmi účelná. Zajímavé a úctyhodné je, že členy mnohých takových skupin jsou i děti.

Světoznámé mineralogické naleziště

Zatímco v zimě je na horských pláních Chibin poměrně živo, v létě hory osiří. Rusové neshledávají důvod, proč by sem měli jezdit. Roje komárů, bažiny a časté mlhy je nelákají. Potkat je možno pouze zapálené sběratele minerálů. Chibiny jsou totiž z geologického hlediska ojedinělým unikátem, jež nemá nikde na světě obdobu.

Celé pohoří je v podstatě jedním obrovským ložiskem a mineralogickým nalezištěm zároveň. Kromě minerálu apatitu je zde známa celá řada dalších druhů, jejichž počet převyšuje hodnotu 300. Mnohé zde byly poprvé popsány a řada z nich se vyskytuje jen a pouze zde. Každoročně se přitom seznam místních minerálů obohacuje o druhy nové. Mezi nejznámější patří eudialit, lamprofylit, astrofylit, mosandrit a sodalit.

Dostat se ovšem k nejbohatším lokalitám výskytu, je bez místních znalců téměř nemožné. A ti si samozřejmě, vzhledem k světové výjimečnosti chibinských lokalit a zájmu sběratelů z celého světa, nechávají velmi dobře platit.

Po lyžovačce do muzea


Severovýchodní stěna hory Fersmana

Seznámit se s mineralogickou a petrografickou pestrostí Chibin nabízejí ve městech Apatity a Kirovsk dvě muzea. Minerály jsou zde pečlivě seřazeny nejen systematicky, ale rovněž podle jednotlivých nalezišť. Bohaté kolekce obsahují i ukázky všech typů dobývaných rud doprovázené historickými fotografiemi z dob počátků hornické činnosti.

O tom, jak probíhá těžba dnes, je možno se přesvědčit nejlépe na vlastní oči. Dobývání suroviny se provádí jak báňsky, tak povrchově a to způsobem, který nelze v žádném případě přehlédnout. Tak jako všechno v Rusku, mají i místní lomy naprosto nevídané rozměry a postupně ukusují z masivu Chibin jednu horu za druhou.

Jednou z největších jizev v krajině je Centrální důl, který se z nadmořské výšky tisíc metrů zahlubuje už od roku 1964 směrem dolů. Rubanina z tohoto lomu se nakládá gigantickými bagry na obří nákladní automobily, které ji sypou do zásobníků. Z nich se v tunelech plní vlaky směřující do nedalekých rudních úpraven. Natěžená rubanina se v úpravnách po rozdrcení a rozemletí chemicky zpracovává, výsledkem je apatitový koncentrát.

Činnost úpraven se bohužel neobchází bez vedlejších průvodních jevů – znečištění ovzduší a narušení zdraví místních obyvatel. Nadměrný výskyt rakoviny je bohužel realitou.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Na trati závodu
Skialpový závod jako recept, jak vidět nejhezčí místa švýcarských Alp

Láká vás skialpový výlet mezi nejvyšší alpské vrcholky? Pohled na Matterhorn, Dent Blanche i Weisshorn? Pro lyžaře s dobrou fyzičkou může být řešením skialpový...  celý článek

Zatím největší lavina letošní zimy měla délku 425 metrů a parametry střední...
Největší lavina zimy měla 425 metrů, sjela do krkonošské Kotelní jámy

Zatím největší lavina letošní zimy spadla v polovině února do Malé Kotelní jámy v Krkonoších. Podle lavinového specialisty Horské služby Krkonoše Pavla Cingra...  celý článek

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře
Větší areály slibují lyžování do konce března, menší už skončily

Zatímco většina menších či níže položených lyžařských středisek už ukončila provoz, velké skiareály nabízejí návštěvníkům příjemné jarní lyžování, navíc bez...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.