Rumunsko

Rumunsko - Ripa Rosia | foto: Jakub MaralíkiDNES.cz

Rumunsko: neznámá klenotnice přírodních šperků

  • 22
Do Rumunska nemíří zrovna davy turistů. Přitom tahle země, která u nás po roce 1989 upadla tak trochu v zapomnění, je doslova pokladnicí unikátních geologických jevů. Najdete tu vše: od zemních pyramid, skalních mostů a oken, solných a vápencových krasů, smrtonosných sirných jeskyní, bahenních sopek, zkamenělin, travertinových vodopádů až po solná jezera a termální prameny.

Přírodní klenoty celé Evropy

Zkrátka pokud byste se to všechno rozhodli vidět, museli byste sjezdit celou Evropu a nebo…vyrazit do Rumunska, kde tyto přírodní poklady kompletně najdete pod jednou karpatskou střechou.

My jsme se vydali na cestu přesně uprostřed léta. Slunce neúprosně pálilo a nás čekal dvanáctihodinový přejezd přes Slovensko a Maďarsko až k hranicím rumunským.

Už po pár kilometrech na rumunských silnicích začíná řidič vzpomínat na ty krásné roviny maďarské. To mu ještě chudákovi nedochází, že má další tři tisíce kilometrů před sebou a ty povedou kolem celého karpatského oblouku skoro až k Černému moři a zase zpátky.

Rumunsko
U rašeliniště Malaştina Mohoş můžete spatřit masožravou Rosnatku

Milí lidé, ukrutné silnice

Na tomto místě by bylo dobré poznamenat, že Rumunsko je kraj neskutečně milých lidí, krásných míst a ukrutných silnic. Výpravy tímto směrem si vyžadují trpělivého řidiče, který příliš nelpí na svém voze a zároveň je dostatečně zručný, aby si ho mohl případně opravit sám. Pravda nelehké požadavky, takže kluci díky!

Ovšem odměnou za tento krajový kolorit, jak jej po čase začnete vnímat, je vám návštěva kýžené lokality. Naše první zastávka je poblíž města Alba Iulia. Zde se nad městečkem Sebeş vypíná červeně zářící 800m dlouhý pískovcový amfiteátr vytvořený působením horizontální a vertikální eroze. Je považován za největší lokalitu zemních pyramid v Rumunsku.

Odtud se přesouváme jen o pár kilometrů dál na sever ke klášteru Rămeţ. To už jsme v pohoří Apuseni, tzv. Hříběcích horách, kde nacházíme kromě již zmíněného kláštera další přírodní pozoruhodnost, kaňon Cheila Rimetelui se skalním mostem.

A hurá k vulkanickým výplodům místních hor. Jsme u čedičové hory Detunata Goala (1.048 m), která tak trochu připomíná výjevy z hororových pohádek. Čeďičové varhany pod sebou nechaly ležet kamenné pole, zpod kterého neustále proudí chlad, takže i v parném létě zde najdete pod kameny sníh. 

Rumunsko
Detunata Goala
Foto: Jakub Maralík

Ale my, lačni bohatství  přejíždíme k bývalému nalezišti zlata, do vesnice Roşia Montană (v překladu Červená hora). Starý důl s přibližně dvěma sty schody slouží jako muzeum hornictví a je otevřen veřejnosti i s rumunsky mluvícím průvodcem.

Naším dalším cílem je místo u obce Avram Iancu, kde se od prodavačky v kiosku a jejích zákazníků dozvídáme detaily o životě zdejšího nejslavnějšího rodáka, jehož jméno dnes nese i vesnice. Slavný - jak jinak - Avram Iancu se zasloužil o zrušení nevolnictví v tehdejším Sedmihradsku.

Ovšem kromě této okolnosti je zdejší kraj pozoruhodný také pěnovcovým svahovým sukem s vodopádem, od kterého jen o pár kroků dál najdete přírodní rezervaci s nalezištěm zkamenělých ulit mořských živočichů, konkrétně Acteonella gigantea.

Rumunsko
Pěnovcový vodopád
Foto: Rado Kocián

Pak už nabíráme směr více východní. Několik kilometrů odtud se vydáme na překrásnou vycházku do oblasti apusenských hor zvané Trascau. Celodenní výlet mezi romantickými seníky s typicky vysokými střechami nás zavedl do míst, kde se ztrácí a později opět vyvěrá krasová říčka. Během své cesty skálami vytváří jeskynní systém zvaný Huda lui Paparu.

Dalšími zastávkami jsou například skalní brána Coltii Trascaului a kaňon Turdy, který už z dálky impozantně vyřezává do horizontu svůj podpis.

Rumunsko
Turda
Foto: Rado Kocián

Ve městech Praid a Sovata můžeme sfárat do solných dolů, které slouží dětem s onemocněním dýchacího systému jako rehabilitační zóna.

Ještě více na východ se nám otevírá Bikazká soutěska s jezerem Lacu Roşu, které vzniklo sesuvem půdy a zahradilo tak odtok soutěskou protékající říčce. Nad hladinu vyčnívají kmeny stromu, které zde tehdy rostly, a které dodnes "záhadně“ neuhnily.

Rumunsko
Jezero Lacul Rosu
Foto: Rado Kocián

Dalšími místy stojícími za zastávku jsou jezero Lacul Sfinta Anna, vzniklé zatopením sopečného kráteru, a nedaleké rašeliniště Malaştina Mohoş, kde lze na vlastní oči vidět růst masožravou Rosnatku.

Ještě stále v dosahu několika kilometrů odvážně vstupujeme do smrtonosné sirné jeskyně Peştera Pucioasa. A přežíváme!

Rumunsko
Bahenní sopky
Foto: Rado Kocián

Tak ještě hurá na bahenní sopky Piclele Mare a Mici připomínající měsíční krajinu a dál k termálnímu vykoupání v Baile Herculane. Pak míříme přes Banát, rumunský kousek Česka, pěkně obtěžkáni ne zlatem a šperky, ale krásnými vzpomínkami, zase zpět domů.

Může se hodit

Trasa a ubytování
Místa popisovaná v článku lze objet zhruba za 12 dní. Spí se hlavně pod širákem, zájemci můžou občas přespat i v kempech, kterých však je v Rumunsku poskrovnu - zpravidla jde jen o oplocenou loučku. Kempy se sociálním zařízením a někdy i teplou vodou bývají u turisticky zajímavých lokalit, jako například Bikazská soutěska, u města Turda, nebo při solných dolech ve Slanicu. Ty nejkvalitnější, vlastně luxusně vybavené kempy jsou maďarských provozovatelů (v Rumunsku je totiž poměrně silná maďarská menšina).

Co s sebou
Na cestu do batůžku se určitě vyplatí lahev slivovice jako střevní desinfekce, repelent a nějaké sladkosti pro místní děti.

Ceny jsou v Rumunsku velmi mírné. Vše lze koupit za zhruba 75% našich cen, vyšší ceny jsou samozřejmě ve městech.
Užitečný web:  www.virtualni-panorama.com


CESTOVATELSKÝ FESTIVAL V PRAZE

Autorka článku MARTA  BALZAROVÁ bude osobně přednášet na Cestovatelském festivalu v Praze o toulkách po Rumunsku. Po projekci bude následovat diskuze s návštěvníky festivalu.
Kdy a kde:
24. - 25. března 2007 • KD Ládví, Praha 8
Na Cestovatelském festivalu v Praze bude příležitost shlédnout nejzajímavější reportáže z celého světa doprovázené osobními zkušenostmi českých cestovatelů.
Komponované pořady budou doprovázeny diapozitivy i emotivní hudbou.

Více o festivalu včetně nabitého programu: http://www.setkanicestovatelu.cz/



Text: MARTA BALZAROVÁ, foto: JAKUB MARALÍK, RADOSLAV KOCIÁN