Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rumunsko: neznámá klenotnice přírodních šperků

aktualizováno 
Do Rumunska nemíří zrovna davy turistů. Přitom tahle země, která u nás po roce 1989 upadla tak trochu v zapomnění, je doslova pokladnicí unikátních geologických jevů. Najdete tu vše: od zemních pyramid, skalních mostů a oken, solných a vápencových krasů, smrtonosných sirných jeskyní, bahenních sopek, zkamenělin, travertinových vodopádů až po solná jezera a termální prameny.

Rumunsko - Ripa Rosia | foto: Jakub MaralíkiDNES.cz

Přírodní klenoty celé Evropy

Zkrátka pokud byste se to všechno rozhodli vidět, museli byste sjezdit celou Evropu a nebo…vyrazit do Rumunska, kde tyto přírodní poklady kompletně najdete pod jednou karpatskou střechou.

My jsme se vydali na cestu přesně uprostřed léta. Slunce neúprosně pálilo a nás čekal dvanáctihodinový přejezd přes Slovensko a Maďarsko až k hranicím rumunským.

Už po pár kilometrech na rumunských silnicích začíná řidič vzpomínat na ty krásné roviny maďarské. To mu ještě chudákovi nedochází, že má další tři tisíce kilometrů před sebou a ty povedou kolem celého karpatského oblouku skoro až k Černému moři a zase zpátky.

Rumunsko
U rašeliniště Malaştina Mohoş můžete spatřit masožravou Rosnatku

Milí lidé, ukrutné silnice

Na tomto místě by bylo dobré poznamenat, že Rumunsko je kraj neskutečně milých lidí, krásných míst a ukrutných silnic. Výpravy tímto směrem si vyžadují trpělivého řidiče, který příliš nelpí na svém voze a zároveň je dostatečně zručný, aby si ho mohl případně opravit sám. Pravda nelehké požadavky, takže kluci díky!

Ovšem odměnou za tento krajový kolorit, jak jej po čase začnete vnímat, je vám návštěva kýžené lokality. Naše první zastávka je poblíž města Alba Iulia. Zde se nad městečkem Sebeş vypíná červeně zářící 800m dlouhý pískovcový amfiteátr vytvořený působením horizontální a vertikální eroze. Je považován za největší lokalitu zemních pyramid v Rumunsku.

Odtud se přesouváme jen o pár kilometrů dál na sever ke klášteru Rămeţ. To už jsme v pohoří Apuseni, tzv. Hříběcích horách, kde nacházíme kromě již zmíněného kláštera další přírodní pozoruhodnost, kaňon Cheila Rimetelui se skalním mostem.

A hurá k vulkanickým výplodům místních hor. Jsme u čedičové hory Detunata Goala (1.048 m), která tak trochu připomíná výjevy z hororových pohádek. Čeďičové varhany pod sebou nechaly ležet kamenné pole, zpod kterého neustále proudí chlad, takže i v parném létě zde najdete pod kameny sníh. 

Rumunsko
Detunata Goala
Foto: Jakub Maralík

Ale my, lačni bohatství  přejíždíme k bývalému nalezišti zlata, do vesnice Roşia Montană (v překladu Červená hora). Starý důl s přibližně dvěma sty schody slouží jako muzeum hornictví a je otevřen veřejnosti i s rumunsky mluvícím průvodcem.

Naším dalším cílem je místo u obce Avram Iancu, kde se od prodavačky v kiosku a jejích zákazníků dozvídáme detaily o životě zdejšího nejslavnějšího rodáka, jehož jméno dnes nese i vesnice. Slavný - jak jinak - Avram Iancu se zasloužil o zrušení nevolnictví v tehdejším Sedmihradsku.

Ovšem kromě této okolnosti je zdejší kraj pozoruhodný také pěnovcovým svahovým sukem s vodopádem, od kterého jen o pár kroků dál najdete přírodní rezervaci s nalezištěm zkamenělých ulit mořských živočichů, konkrétně Acteonella gigantea.

Rumunsko
Pěnovcový vodopád
Foto: Rado Kocián

Pak už nabíráme směr více východní. Několik kilometrů odtud se vydáme na překrásnou vycházku do oblasti apusenských hor zvané Trascau. Celodenní výlet mezi romantickými seníky s typicky vysokými střechami nás zavedl do míst, kde se ztrácí a později opět vyvěrá krasová říčka. Během své cesty skálami vytváří jeskynní systém zvaný Huda lui Paparu.

Dalšími zastávkami jsou například skalní brána Coltii Trascaului a kaňon Turdy, který už z dálky impozantně vyřezává do horizontu svůj podpis.

Rumunsko
Turda
Foto: Rado Kocián

Ve městech Praid a Sovata můžeme sfárat do solných dolů, které slouží dětem s onemocněním dýchacího systému jako rehabilitační zóna.

Ještě více na východ se nám otevírá Bikazká soutěska s jezerem Lacu Roşu, které vzniklo sesuvem půdy a zahradilo tak odtok soutěskou protékající říčce. Nad hladinu vyčnívají kmeny stromu, které zde tehdy rostly, a které dodnes "záhadně“ neuhnily.

Rumunsko
Jezero Lacul Rosu
Foto: Rado Kocián

Dalšími místy stojícími za zastávku jsou jezero Lacul Sfinta Anna, vzniklé zatopením sopečného kráteru, a nedaleké rašeliniště Malaştina Mohoş, kde lze na vlastní oči vidět růst masožravou Rosnatku.

Ještě stále v dosahu několika kilometrů odvážně vstupujeme do smrtonosné sirné jeskyně Peştera Pucioasa. A přežíváme!

Rumunsko
Bahenní sopky
Foto: Rado Kocián

Tak ještě hurá na bahenní sopky Piclele Mare a Mici připomínající měsíční krajinu a dál k termálnímu vykoupání v Baile Herculane. Pak míříme přes Banát, rumunský kousek Česka, pěkně obtěžkáni ne zlatem a šperky, ale krásnými vzpomínkami, zase zpět domů.

Může se hodit

Trasa a ubytování
Místa popisovaná v článku lze objet zhruba za 12 dní. Spí se hlavně pod širákem, zájemci můžou občas přespat i v kempech, kterých však je v Rumunsku poskrovnu - zpravidla jde jen o oplocenou loučku. Kempy se sociálním zařízením a někdy i teplou vodou bývají u turisticky zajímavých lokalit, jako například Bikazská soutěska, u města Turda, nebo při solných dolech ve Slanicu. Ty nejkvalitnější, vlastně luxusně vybavené kempy jsou maďarských provozovatelů (v Rumunsku je totiž poměrně silná maďarská menšina).

Co s sebou
Na cestu do batůžku se určitě vyplatí lahev slivovice jako střevní desinfekce, repelent a nějaké sladkosti pro místní děti.

Ceny jsou v Rumunsku velmi mírné. Vše lze koupit za zhruba 75% našich cen, vyšší ceny jsou samozřejmě ve městech.
Užitečný web:  www.virtualni-panorama.com


CESTOVATELSKÝ FESTIVAL V PRAZE

Autorka článku MARTA  BALZAROVÁ bude osobně přednášet na Cestovatelském festivalu v Praze o toulkách po Rumunsku. Po projekci bude následovat diskuze s návštěvníky festivalu.
Kdy a kde:
24. - 25. března 2007 • KD Ládví, Praha 8
Na Cestovatelském festivalu v Praze bude příležitost shlédnout nejzajímavější reportáže z celého světa doprovázené osobními zkušenostmi českých cestovatelů.
Komponované pořady budou doprovázeny diapozitivy i emotivní hudbou.

Více o festivalu včetně nabitého programu: http://www.setkanicestovatelu.cz/



Text: MARTA BALZAROVÁ, foto: JAKUB MARALÍK, RADOSLAV KOCIÁN

Autor:




Nejčtenější

Neslyšící Ir procestoval 82 států světa.
Neslyšící učitel procestoval 82 zemí, znakovou řečí se domluvil všude

Seán Herlihy od narození neslyší. Díky znakové řeči se ale domluví na celém světě a pořádný kus ho už procestoval. Poznávat cizí země ho nepřestalo bavit ani...  celý článek

keňa, horka, zvířata
OBRAZEM: Keňu trápí krutá sucha. Farmáři musí pálit mrtvá zvířata

Keňa se potýká s nejhoršími suchy za posledních sedm let. Farmářům umírají tisíce hospodářských zvířat. Ve strachu z nemocí pálí jejich těla. Vláda se snaží...  celý článek

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

Letiště Václava Havla v Praze
Začíná letní letový řád, Praha bude mít přímé spojení se 154 letišti

V neděli 26. března vstoupí na Letišti Václava Havla Praha v platnost nový letní letový řád, který potrvá až do 28. října 2017. Během letní sezony bude možné...  celý článek

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

Další z rubriky

Zdroje Gangy jsou smíšené. Na horním toku jsou to především tající ledovce, na...
Tři řeky dostaly za poslední týden stejná práva jako živoucí bytosti

První řekou, která minulý týden oficiálně získala status živé osoby, byla novozélandská Whanganui. Stala se prvním krajinným prvkem světa, který úřady...  celý článek

Speciální vůz Tatra na cestě kolem světa.
Expedice Tatra kolem světa začala před 30 lety. Doplatila na změnu režimu

Expedice Tatra kolem světa přitahovala koncem 80. let velkou pozornost. Výprava, která vyrazila 18. března 1987 z pražského Staroměstského náměstí, se po více...  celý článek

Celou cestu je co fotit.
Do Rumunska za párou. Lesní úzkokolejka vozí dělníky a baví turisty

Národní park Maramureš s nedotčenou přírodou a průzračnými potůčky je sám o sobě dostatečným důvodem vyrazit na sever Rumunska. Milovníci mašinek by ale neměli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.