Ruka: tip pro nenasytné lyžaře a šampiony

Kde vlastně nejraději lyžují Finové, a to po celý rok? V Ruce, kousek pod severní točnou, z české kotliny zhruba 1800 km. V letadle strávíte tři hodiny, k tomu přestup v Helsinkách, neboť do Kuusama létá obvykle jedna linka denně. Při čekání na letišti si můžete v prodejně s DVD vybrat z široké nabídky filmů s Leningradskými kovboji. Total balalajka show!

Ozvěny šamanů z doby kamenné

Doma řešíte problém, jak se probojovat na nějaké sportoviště. Tady je to opačně - jak za celý den aspoň někoho potkat? Hustota obyvatel v kraji činí 3,7 na kilometr čtvereční.

Na jediný celoročně udržovaný skokanský můstek K-120 vám patrně vystačí se podívat. Ale projet celých 508 kilometrů, z toho 53 uměle osvětlených až do večera, perfektně udržovaných běžkařských tratí pro klasiku i bruslení, to už dá fušku.

Provedou vás celým regionem Ruka-Kuusamo skrz naskrz národním parkem Oulanka. Máte jistotu - ať vyrazíte kamkoliv, nebudete litovat. Při troše štěstí chytíte v ovzduší vůni starých šamanských rituálů, lidé tady bydleli už v době kamenné...

Ve slunečných dnech protínáte nádherná panoramata: zamrzlé jezero se sruby na břehu. Nebo na obzoru hustý jehličnatý les se stoupajícím svahem. Křupavý sníh vrže pod skluznicemi a vy si drandíte krajinou...

Sob stojí, kouká, ani se nehne. I když vedle prodávají kůže z jeho kamarádů...

Takže jen pár postřehů: Nedaleko od sebe stojí cedule i s mapami, nemůžete zabloudit. Každou chvíli narazíte na občerstvovací stanici. Existují tři tipy: chajda s krbem a venkovním ohništěm, sednete si, kam je libo. Nebo jen přístřešek, kde v rušnějších dnech stojí člověk s termoskami a prodává čaj, kafe, sušenky a vosky. Anebo víceúčelový dům.

Při výletu na Kuontivaaru jsme narazili na školní minijídelničku, kde jsme dostali čajík s koláčem a mohli si přitom prohlížet výtvarné výtvory šikovných žáčků. Paní kantýnská uměla jen finsky, pokyvovala hlavou a přátelsky se usmívala.

Na sjezdovky? Klidně. Ale radši do boulí

Z nedozírných rovin pokrytých lesy a jezery zčistajasna vyrůstá do výše 493 metrů nad mořem kopec Rukatunturi. Hodně přibližně něco jako Říp. Že by se tu sem kdysi trmácel praotec Fin? Přiznávám bez mučení, že jsem Kalevalu, místní národní epos, cosi jako Kosmovu kroniku, nečetl. Takže nevím.

Na kopci najdete 14 nejmodernějších lanovek a vleků, od nich vede 28 sjezdovek, z toho 24 jich je s umělým osvětlením. Sjezdovky jsou perfektně upravené, ale upřímně - víc než dvě tři hodinky a ještě nejlíp při učení malých ratolestí na nich nevydržíte. Ať sjíždíte do Ruky nebo do protější Saarui. Kam se hrabou třeba na podobně malebné Deštné v Orlických horách.

Na sněžných skútrech se tu jezdí víc než autem. Do práce, na nákupy i výlety.

Ale pozor, jste-li vyznavač akrobatického lyžování, tedy skoků nebo jízdy v boulích, zaplesáte. Perfektní tréninkové podmínky tu bývají nachystány na 200 dní v roce, přesně tolik, kolik tu vydrží sníh. Boulový svah, můstek, dvě U-rampy.

"Národní tým tady může trénovat po celý rok. Vyskočíte z hotelu a jste na kopci," říká mi Janne Lahtela, nejlepší finský "boulař". Ale nenechte se zmýlit. "Před Vánocemi tady bývá pěkná depka. Skoro celý den tma, pořád fouká," varuje Nikola Sudová, která sem jezdí pravidelně trénovat a letos tu získala stříbrnou medaili na mistrovství světa.

Nemusíte se k severní točně trmácet s vybavením. Půjčovny jsou přeplněné kvalitním "cajkem". Sjezdařský set na den za 26 eur, snowboardový za 31 a běžecký za 23. Když tak brousíte nádherným areálem, představte si, že před padesáti lety tu bylo pusto a prázdno a vlci tu dávali dobrou noc.

MŮŽE SE HODIT

Ruka: finské středisko pod severním polárním kruhem
Cesta: nejlíp letecky přes Helsinky do Kuusama, cca 1800 km, tři hodiny ve vzduchu

Ubytování: nejlíp vybavené sruby, cena asi 50 eur na osobu a noc

Doprava na místě: skibusy, autobus letiště-Ruka 7 eur, sněžné skútry z půjčovny (asi 50 eur na hodinu)

Jídlo: dražší, v restauraci večeře okolo 20 eur, pivo 5 eur

Denní permanentka: 28 eur (3 hodiny 21,5 eura, týden 119,5 eura)

Běžecké stopy: zdarma, perfektně upravené, všude mapy

Zajímavé atrakce: sněžné skútry, akvapark, golf na sněhu, sobí spřežení

Skútry nebo golf, všechno na sněhu

Nemusíte pořád lyžovat. Z některé z blízkých sobích farem se dá vyrazit na romantickou projížďku krajinou na saních se sobím spřežením.

Nebo na sněžném skútru. Půjčovna stojí na každém rohu, za hodinu dáte okolo padesáti eur. Ale půjčí vám i motorkářskou kombinézu, přilbu a rukavice. A nechtějí žádnou licenci. Zmáčknete čudlík a řídítka se ohřejí. Po zamrzlém jezeře to pak rozpálíte klidně osmdesátkou! "To byla jízda," lebedil si Tomáš Kraus, mistr světa v divokém lyžařském skikrosu, muž milující rychlost v každé podobě.

Skútry mají vyznačeny speciální stezky, aby se nepletly běžkařům nebo autům. Jen občas se cesty kříží, pozor na značky. A tankovat naftu můžete u každé pumpy mezi auty.

Fajnšmekři si mohou zahrát i golf. Na sněhu s oranžovými míčky. I v tuhém mrazu. Vážně, jde to. Na hřišti, v létě devítijamkovém, si cílových dírek můžete vydlabat v zemi mnohem víc...

Pokud si nevystačíte se saunou, vydejte se uvolnit svaly do Kuusama do akvaparku Tropiikki.

A co večer? K posezení ve srubu s krbem a saunou, s výhledem do hvězdami nasvícených bílých plání, to chce zamilovaného partnera. Nebo v supermarketu dokoupit velkou lahev vodky. Když ji dojedete, zatoužíte po přítulnosti.

Diskotéky v Ruce se rozjíždějí až okolo půlnoci. Nejlepší je Tellu Night: Vstup 7 eur, pivo za 5, vodka s energy drinkem taky. Hrají se celosvětové hity i finský metal - Nightwish nebo Apocalyptica. Možná přijde i nějaká živá domácí kapela. Jediný ploužáček bývá každopádně až na konec. A po něm už si poradíte sami, ne?

Sob stojí, kouká, ani se nehne. Ikdyž vedle prodávají kůže z jeho kamarádů...

Finsko. Voňavé sruby s krbem, saunou a sobí kůží na podlaze. To je severská romantika.

Kopec Rukatunturi - srdce nejoblíbenějšího lyžařského střediska ve Finsku