Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rujana: romantika bílých pláží

  10:14aktualizováno  10:14
Svěží baltský vítr rozmetává písek po pláži. Jeho poryvům odolávají pouze barevné proutěné koše, které lemují pobřeží. Nad mořem krouží parašutisté, ve vlnách řádí surfaři a na pláži lenoší turisté, mezi nimi i naháči, ti samozřejmě "na svém" písečku. Jsme na severu Německa, v bývalé NDR, který zažívá turistický boom.

Najít zde v letní sezoně volný pokoj je bez včasné rezervace nemožné.

Pohoda ve Warnemünde
Warnemünde, původně chudá rybářská vesnička, nabízí vše, co můžete od přímořských lázní očekávat: půvabnou promenádu, dlouhé pláže, typickou lázeňskou architekturu nevelkých budov a výtečné rybí pochoutky.

Kolem roku 1900 se zde dámy a pánové koupali v moři striktně odděleně. Dnes to samozřejmě neplatí a již dávno vyšel z módy také tehdejší plážový způsob oblékání, který nepřipouštěl ani centimetr nahé kůže. Teď jsou tady nudisté na plážích s již legendárním označením FKK.

Po dni stráveném na pláži, boji s větrem a koupání ve vlnách vám nejspíš vyhládne. Zajděte si například do rybí restaurace Fischhaus přímo u rybího trhu. Vitální mistr kuchař vám zde připraví opravdové delikatesy, které před chvílí zaručeně ještě plavaly. Filé z candáta, okouna či tresku pro labužníky.

Pak už zbývá jen pořídit si pro radost nějaký ten suvenýr: mušličky, majáčky, šátky s kotvičkami nebo létající draky - přijdou vhod pro další cíl putování.

ODKUD SE VZALY PROUTĚNÉ KOŠE?

"Jak se mohu v klidu slunit, aby mě nerušil vítr?" ptala se v roce 1882 Elfriede Maltzahnová, kterou trápilo revma, Wilhelma Bartelmanna, košíkáře císařského dvora v Rostocku.

Vzal tudíž velký koš na prádlo, postavil jej kolmo a na světě byl legendární proutěný koš. Zpočátku pro jednoho, později pro dvě osoby, nakonec i s polstrováním.

Větrná a romantická Rujana
Z Warnemünde zamíříme přes Stralsund tam, kde Češi dobrých třicet let stavěli své stany v borových hájích či trávili dovolenou v bungalovech. Na Rujanu.

Je větrná a romantická. Její dlouhé písčité pláže lemují typické proutěné koše, které chrání před sluníčkem, ale především před větrem a pískem. Rujana prožívá turistický zlom a ráda by se stala jakousi "Mallorkou východu" či "Nice severu".

Největší a nejrozmanitější ostrov Německa, široký 50 kilometrů, je krajinou barevných kontrastů. Žlutá pole, zelené lesy, bílé pláže, modrá jezera. Pověstné bílé křídové útesy padají strmě do Baltského moře.

Na mysu Arkona
Míříme na nejsevernější cíp Rujany, mys Arkona. Za jasného počasí je odtud vidět až do Švédska. Povinně zaparkujeme asi kilometr od mysu, k němu pak pokračujeme po svých (zpět - to už máme v nohou několik kilometrů - se stylově svezeme ekologickým vláčkem).

Cestou k mysu míjíme rujanský dvůr, který skrývá keramickou dílnu s tradiční keramikou i šperky z jantaru, výrobnu svíček, tkalcovské stavy, galerii v bývalé stodole i historickou tiskárnu.

Arkona byla především poutním místem. Každý rok sem přicházeli Slované po tisících, aby oslavili konec žní. Mysu vévodí strážní věž a slovanský hradní val.

České pivo ve Staré škole
Z nejsevernějšího cípu putujeme dál podél pobřeží stromovými alejemi. Občas zde blikne radar, takže se vyplatí dodržovat rychlost, což je většinou padesátka. Jedno špatné odbočení a jsme v Schaprode. V malé vesničce, odkud jezdí trajekt na ostrov Hiddensee. Rozhodně však zajížďky nelitujeme. Vítá nás Stará škola, nejzápadnější restaurace na Rujaně. Hosté zde sedí ve školních lavicích, na zdech jsou portréty žáků i učitelů a nechybí ani nástěnka s originálními omluvenkami.

Dvě velké třídy zde v letech 1905 až 1954 vzdělávalo osmnáct učitelů. Zpočátku byli dva - místní pastor Weisshaupt, který přišel s myšlenkou založit školu, a druhý učitel, který obýval prostorný byt v podkroví. Kromě toho, že tady skvěle připravují zejména ryby, mají dokonce pivo Starobrno a Březňák. Majitel je totiž příznivcem Čech a pivo mu vozí jeho čeští přátelé.

Jihovýchod ostrova Jasmund můžete prozkoumat "zuřivým Rolandem", výletním vláčkem. Historický expres startuje v elegantním neoklasicistním městě Putbus, s moderními lázněmi z 18. století, v nichž se kdysi veselila evropská šlechta.

Impresionistický Jasmund
Posíleni jsme se další den vydali na severovýchod Rujany, na poloostrov Jasmund, ke křídovým útesům. Nejlepší doba pro jejich pozorování je krátce před východem slunce, než na Königsstuhl (proudit zástupy turistů. 118 metrů vysoká skála hraje barvami, které během dne přecházejí od šeříkově fialové do žluté až po růžovorudou.

Neutuchající hru barev zachytil na svých plátnech již malíř Caspar David Friedrich, jehož obraz křídových útesů se stal přímo symbolem německého romantismu. Křídové koupele k léčbě revmatismu, ischiasu, kloubních onemocnění a ženských chorob využíval ve dvacátých letech minulého století lékař F. K.Wünn.

Přepychové lázně Binz
Jedním z nejvyhledávanějších letovisek je Binz, lázně, které již před druhou světovou válkou přitahovaly movitou klientelu. Největší lázně Rujany jsou zároveň nejpřepychovější. Na několikakilometrové promenádě lze obdivovat sloupy, arkády, věžičky, cimbuří a další detaily lázeňské architektury.

Pokud vám přijde Binz příliš rušný, komornější atmosféru najdete v nedalekém městečku Sellin, s nádherným historickým molem a vilami ze začátku 20. století.

To bylo jen několik důvodů, proč dopřát tělu i duši romantickou dovolenou právě na riviéře severu, kde si můžete hovět na obrovské prosklené verandě či ležet v dunách jako Robinson.

Rozeklaný mys Arkona na Rujaně je vysoký 46 metrů a turisty okouzlí svou divokou romantikou

Rujana, nejrozmanitější německý ostrov, láká nádhernými dunami, dlouhými písečnými plážemi i křídovými útesy

Typické proutěné koše vznikly ve Warnemünde koncem 19. století a dodnes patří ke koloritu baltského pobřeží

Autoři: ,




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.