Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rozluštění záhady egyptských pyramid

  15:22aktualizováno  15:22
Staroegyptské pyramidy. Jeden z divů světa, u kterého již tisíce let postávají užaslí turisté. Už od doby starého Říma si kladou otázky: Jak mohli faraoni něco tak obrovského postavit? A co je k tomu před čtyřmi a půl tisíci lety vedlo? Proč se některé pyramidy tyčí na plošině v Gíze uprostřed pouště a jiné stojí desítky kilometrů dále na jih v Abúsíru, Sakkáře a Dahšúru?

Egypt, pyramida, káhira, sfinga | foto: Profimedia.cz

Nová studie předního egyptologa Miroslava Bárty

Novou hypotézu vztahující se k poslední z těchto otázek zformuloval Miroslav Bárta, člen Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze, ve své studii právě publikované v anglické Cambridge. Je relativně prostá: stavbu pyramid ovlivňovaly společenskoekonomické podmínky ve starém Egyptě a také zkušenosti (často negativní) se stavbou předchozích pyramid. S nadsázkou by se dalo říci, že Egypťané budovali své pyramidy metodou pokus-omyl.

Klasické pyramidové komplexy jsou na území Egypta rozmístěny podél Nilu v pruhu asi 100 km – od Káhiry až po Mejdúm, což je nejjižnější královská hrobka z doby Staré říše (asi 2700–2200 př. Kr.), shodou okolností jednoho z nejvýznamnějších faraonů Snofrua.

"Jako první ve světě jsme provedli detailní satelitní snímkování pyramidových polí od Sakkáry až po Dahšúr, a to ve velmi detailním rozlišení (až 64 cm). Snímky nám napomohly v dalších analýzách, ve kterých jsem se zaměřil na to, jaké mají jednotlivé komplexy sociálněekonomický rámec. Tzn., jestli se v jejich okolí vyskytovala pyramidová města, kde žili dělníci pracující na jejich stavbě, zda u nich leží velká pohřebiště a hlavně, jak daleko se od jednotlivých pyramid v době jejich vzniku nacházelo tehdejší hlavní město Egypta – Mennofer (jednalo se o tzv. analýzu dostupnosti). K tomu jsme díky klasickým metodám mohli porovnat i společenskonáboženský vývoj v průběhu několika století," říká Bárta. Výsledkem zkoumání je nová teorie vysvětlující otázku, proč pyramidy stojí právě tam, kde jsou.

Podle Bárty se ukázalo, že neexistuje univerzální recept, který by vysvětlil polohu jednotlivých pyramid. Naopak, v různých dobách měli Egypťané různá kritéria a preference, kde a jak hrobky panovníků stavět. Podle toho, v jaké situaci se společnost nebo panovník nacházeli.

Hrobky poblíž měst

Typický příklad ze začátku 4. dynastie, což je doba, kdy vznikaly největší egyptské pyramidy, doba panovníka Snofrua – který byl vůbec největším stavitelem pyramid, protože kromě pyramidy v Mejdúmu si postavil další dvě v Dahšúru – a jeho syna Chufua (Cheopse), což je stavitel největší egyptské pyramidy v Gíze. A právě v jejich době se ukazuje, že velký význam měl společenský vývoj. Tehdy vrcholila mj. tendence k monumentalismu, který vyžadoval, aby si tito panovníci postavili ohromné pyramidy.

Ukazuje se, že Snofru jako stavitel pyramid dopadl poměrně nešťastně, protože na jedné straně stál požadavek velké hrobky, na druhé straně se snažil vyhovět tomu, aby byly pyramidy poblíž významného demografického centra, protože pouze to mohlo poskytnout nezbytné ekonomické zázemí pro stavbu.

To bylo podle Bárty velmi nešťastné spojení, protože poblíž Mennoferu se nenachází vhodné geologické podloží, které by bylo schopné takový tlak pyramid unést. Jsou zde jen jílovité vrstvy. Takže v Dahšúru nakonec vznikly pyramidy dvě: jižní a severní. U té jižní, když vyrostla do výše asi 45 metrů, tj. asi do třetiny plánované výšky, se ukázalo, že podloží ji již dál neunese, došlo k modifikaci projektu a nakonec se architekti rozhodli pro stavbu třetí, tzv. severní pyramidy s nižším stoupáním stěn, a tedy s podstatně menší hmotou stavebního materiálu.

PŘEČTĚTE SI:

Čeští egyptologové také zkoumají "egyptské Pompeje"

Jeho syn Chufu se poučil. Zachoval se chytře v tom smyslu, že se rozhodl opustit okolí hlavního města. Pro stavbu své pyramidy si vybral asi 30 kilometrů vzdálenou Gízu, kde je velmi pevné vápencové podloží. Problém však byl, že opustil hlavní město, což byl zdroj pracovní síly, která mohla denně docházet na stavbu, navíc zde byly skladiště zajišťující každodenní obživu dělníků, zásoby ošacení a nástrojů.

Zároveň v okolí Gízy nežil dostatek populace, která by byla schopná pyramidu stavět. Takže se – což je unikátní věc – Chufu rozhodl postavit ohromné pyramidové město pro dělníky. Odhaduje se, že v něm žilo najednou asi 10.000 lidí.

To, že šlo o "megalomanský" projekt, potvrzuje nepřímo i řecký "otec dějepisu" Hérodotos. Píše, že faraon Chufu tyranizoval zemi, vybíral velké dávky a uzavřel chrámy, protože veškeré zdroje potřeboval právě na stavbu své obří pyramidy.

"Zřejmě je to pravda," říká Miroslav Bárta, protože v době první třetiny Chufuovy vlády hrobky vysokých úředníků včetně členů královské rodiny nejsou zdobené, takže opravdu veškerý ekonomický potenciál země byl směrován na stavbu jeho ohromného projektu.

Menší, ale propracovanější

Další případ změn ve stylu pyramid se dá uvést z doby o něco pozdější, 5. až 6. dynastie, tj. mezi 24. a 23. stoletím př. Kristem, kdy vznikaly menší pyramidové komplexy. Prioritou se stala sofistikovaná výzdoba stěn jednotlivých místností chrámů.

Například zmíněný "majitel" rekordní pyramidy Chufu ze 4. dynastie měl ve svém chrámu asi 100 metrů reliéfní výzdoby, naproti tomu Sahure, což je druhý panovník 5. dynastie, měl sice pyramidu mnohem menší, ale lépe postavený chrám s přibližně 360 m výzdoby. Tento obrovský rozdíl je způsobený vrůstajícím symbolismem v 5. dynastii. Podstatná už nebyla jen velikost pyramidy, ale i vlastní výzdoba kultovního chrámu. "Je to jasná změna kritérií, která byla důležitá pro záhrobí panovníka," potvrzuje Bárta.

Druhá zásadní věc je již zmiňované podloží, protože tyto pyramidy se nacházejí v Abúsíru, tj. v bezprostředním okolí Mennoferu. Takže není jisté, který důvod byl primární. Víme, že tyto pyramidy jsou podstatně menší a stály blíže tehdejší metropoli. Svou roli v této době sehrály i posuny v náboženské ideologii a v celkové koncepci panovníkova statutu.

V průběhu 5. dynastie také faraoni začali provdávat své dcery za nekrálovské hodnostáře, což bylo do té chvíle nevídané. Tím začíná i průnik hodnostářů do královské rodiny.

A v době Neuserea a jeho následovníků, jejichž doba tvoří jeden ze základních předmětů výzkumů české egyptologie v Abúsíru, dochází k tomu, že královští hodnostáři si mohli stavět hrobky, které obsahují mnohé atributy převzaté právě z královské architektury. Brali si královské dcery, což se naplno projevuje kolem 6. dynastie. Byl to vlastně takový obchod: faraon si svatbou zaváže vysokého úředníka loajalitou a zároveň se úředník stává "jakoby" součástí královské rodiny. Tak je méně pravděpodobné, že by byl schopen intrikovat proti svému panovníkovi.

Autoři:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.