Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Royal National Park - nezapomenutelný zážitek

  9:52aktualizováno  9:52
Jen třicet kilometrů jižně od centra Sydney začíná druhý nejstarší národní park na světě: Royal National Park. Snadný přístup, ale především rozmanité přírodní scenérie rozeklaným skalním pobřežím počínaje a hustými blahovičníkovými lesy konče každoročně přilákají do parku desetitisíce návštěvníků.

Royal National Park byl vyhlášen slavnostně v roce 1879 pod prostým názvem Národní park. Australany ve vyhlášení národních parků předběhli o několik let jen Američané s Yellowstone NP.  Současnému jménu vděčí, jak je v Austrálii obvyklé, značně kuriózní situaci: Královna Alžběta II. přes něj přelétla na své cestě do nedalekého Wollongongu. Pokud by chtěli rangeři použít stejný systém změny jména i nyní, zřejmě by narazily. Přes park totiž vede jedna z hlavních přistávacích letových tras na letiště v Sydney.

Park byl vyhlášen především jako rekreační zóna pro obyvatele Sydney. Takovou funkci, i když podstatně více regulovanou má i dodnes. Díky tomu vznikly malé osady jako například Audley nebo Gaire Beach, které slouží turistům dodnes. Oblast fungovala také jako "aklimatizační území" exotických zvířat, které importéři chtěli začít v Austrálii chovat. I přes řadu lidských zásahů je většina parku nedotčena lidskou rukou.

Pro přenocování v Royal National Parku potřebujete povolení od rangera. To můžete  získat přímo v centru Sydney v Rocks vedle turistických informací na správě NPWS.

Na relativně malé ploše mírně přesahující 15 tisíc hektarů mohou návštěvníci spatřit rozmanitou přírodu. Velká část vyhledává především pobřežní scenérie včetně neodolatelného koupání ve vodách Tichého oceánu, jiní dávají přednost pěším i cyklistickým výletům v nekonečných eukalyptových lesech či subtropických pralesech. Za jasného počasí není problém vidět obrysy Sydney, kterému vévodí věž Centerpoint.

Park nabízí množství aktivit. Od lenošení na pláži přes jízdu na lodičkách v Audley až po "bushwalking", jak Australané nazývají každou pěší procházku, která vede alespoň trochu přírodou. Na výběr je spousta tras, které lze zajímavě kombinovat. Jednou u nejpopulárnějších je Coast Track, 26 km dlouhá cesta podél celého pobřeží. Začíná v malé osadě Bundeena, do které se můžete dostat autem nebo pohodlně malým trajektem vyjíždějícím pravidelně od vlakové stanice Cronulla. Po mírném stoupání vás čekají pohledy na desítky metrů vysoké pískovcové útesy a fantastické pohledy na moře.

Budete-li mít štěstí, můžete na podzim a na jaře zahlédnout i velryby, které vody okolo Sydney pravidelně navštěvují. Běžné je i setkání s wallabym, malým klokanem nebo celými stády jelenů. Fauna i flóra jsou v Royal National Parku skutečně nádherné. Ačkoliv celá cesta měří jen 26 km, rangeři doporučují rozložit si ji do dvou dnů. Rada to není zbytečná. Převýšení na cestě je značné, protože musíte překonat tři hřebeny mezi jednotlivými plážemi. Při kráse místní přírody je zběsilý jednodenní běh po Coast Track téměř hříchem. Po táhlém stoupání končí stezka v Otfordu, kde můžete strmou cestou seběhnout ještě na jedinou nudistickou pláž v parku nebo pokračovat do blízké vesnice Stanwell Park.

Park je významný nejen pro své přírodní bohatství. Na více než 80 místech po celém parku, jejichž označení získáta na informacích, lze vypozorovat zbytky dřívějšího obydlení. Oblast byla i územím kmene Aboriginců Dharawal. Pozůstatky jejich skalních kreseb jsou dodnes k vidění poblíž Bundeeny u skály Jibbon Rock.

Kopec nad vesnicí je nejen fantastickým místem pro pozorování pobřežní krajiny zvané Illawara, ale také zaslíbeným místem pro rogalisty. O víkendu si můžete pohled z ptačí perspektivy nad pobřežím vyzkoušet také i bez jakýchkoliv zkušeností v tandemových letech. Ze Stanwell Parku nebo Otfordu pak není problém vrátit se zpátky vlakem do Sydney.

Zajímavé scenérie, zcela odlišné od pobřežních, nabízí i cesta z Audley do Waterfallu. Dostat se do Audley není velký problém. Stačí vystoupit na zastávce Loftus a pokračovat kilometr a půl speciální historickou tramvají nebo pěšky k informačnímu centru v Audley. Hodiny se dají strávit lenošením ve stínů vznosných blahovičníků na pobřeží řeky Hacking, za necelé tři hodinky se pak zdlouhavým stoupáním s nádhernými výhledy můžete dostat až do konečné stanice vlaku Waterfall.

 

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.