Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budyšín. Město věží a hořčice, které patřívalo českému království

aktualizováno 
Nedaleko českých hranic leží město věží, nabízející celou řadu nezapomenutelných zážitků. V německém Budyšíně, patřícím dlouhý čas k Českému království, v uličkách nad řekou Sprévou najdete příjemné hospůdky, zajímavé galerie nebo třeba muzeum hořčice.

Budyšín je město věží. Jeden z nejkrásnějších pohledů na město a věž Staré vodárny s kostelem svatého Michaela. | foto: Tomáš Ventura, iDNES.cz

Nespočet romantických zákoutí, magické výhledy, skryté průchody, kostely, věže, muzea a hospůdky. Každý si najde své, můžete se tu toulat hodiny a objevovat skryté architektonické poklady, nebo si jen sednout na terasu a kochat se výhledem na místní památky.

Třeba na bizarní dům čarodějnic, stojící nedaleko řeky, jehož šikmá a špičatá došková střecha vyvolává tajemnou atmosférou. Podle legendy tento dům jako jediný unikl středověkým požárům, což bylo podle mínění tehdejších měšťanů způsobeno tím, že v něm žily čarodějnice.

O kousek dál stojí zase bývalá katovna, přilepená z vnější strany na hradby či ruiny gotického kostela sv. Mikuláše, kde mezi vysokými zdmi bývalého chrámu leží působivý hřbitov. A k tomu připočtěte věže, které vystupují z města jako prsty namířené k nebi. Na některé můžete vystoupit, jako třeba na nádhernou a také trochu nakloněnou věž stojící na Bohaté ulici.

Nejpůsobivější je Budyšín po setmění, neboť všechny věže jsou nádherně osvětlené a v noci působí město zvlášť magickým dojmem. Věží je dohromady sedmnáct a jejich rozmístění je dokonce zakresleno na dlažbě uprostřed Bohaté ulice.

Jeden z nejstarších domů ve městě, pravděpodobně postavený před rokem 1604....

Jeden z nejstarších domů ve městě - Hexenhäuschen, tedy "domek čarodějnic".

Malebná Zámecká ulice (Schlosstrasse) vás přivede k Matyášově bráně a hradu...

Malebná Zámecká ulice (Schlosstrasse) vás přivede k Matyášově bráně a hradu Ortenburg.

Zvláštní název nejvýznamnější tepny města pochází již ze středověku, kdy byla nazývána ulicí mocných, vznešených či bohatých, takže každý, kdo v Budyšíně něco znamenal, musel zde mít svůj dům – dnes je zde příjemná pěší zóna plná hospod a obchodů.

Srbština zůstala

Může se hodit

    • Spoustu informací získáte v turistickém centru včetně prospektů či rad v češtině (www.tourismus-bautzen.de).
    • Najdete zde řadu nádherných hotýlků s rozumnými cenami. Příjemné ubytování nabízí rodinný hotel Schlossschänke, jedna část hotelu je umístěna v obranné věži hradeb.
    • V historické romantické hospůdce Monchshof obsluhují děvečky ve středověkém oblečení, roznášející medovinu a domácí chléb. 
    • Zastavte se v Srbském muzeu nedaleko městského hradu Ortenburg. Unikátní je sbírka národních krojů.

Samotná historie Budyšína je pro Čechy značně překvapivá. Město vzdálené jen 20 kilometrů od Šluknovského výběžku je totiž historickým centrem Lužických Srbů, nejmenšího slovanského národa, který se v Lužici ocitnul po stěhování národů někdy v šestém století. A právě Srbové vybudovali v desátém století na skalnatém ostrohu nad řekou Sprévou město, které dnes patří k nejkrásnějším historickým městům celého Německa.

A přestože Němci tento kraj ovládli ve stejné době, tedy v desátém století, Srby nevytlačili ani nevstřebali, ale oba národy žily vedle sebe po dlouhá staletí.

Dnes je německý živel dominantní a všichni Srbové mluví německy, i tak zde zůstala zachována také srbština v dvoujazyčných názvech ulic i v řeči mnoha místních obyvatel (často uslyšíte hrdé "Ja sym Serb"), stejně jako se stále dodržuje spousta kulturních i společenských zvyků a tradic, které obohacují kulturní program města během celého roku.

Nejhezčí výhled

Městem navíc od raného středověku vedla významná obchodní cesta spojující Rusko se západem, takže místní měšťané bohatli z obchodu a daní, což se projevilo na výstavnosti zdejších domů a paláců.

Fotogalerie

Lužice navíc byla jednu dobu i součástí Českého království, takže zdejší radnice byla založena na počátku 13. století českým králem Otakarem I. a na hlavním náměstí, stejně jako na Staroměstském náměstí v Praze, je umístěn symbolický kříž ukazující místo, kde bylo popraveno třináct povstalců proti králi Václavovi IV.

Bohatou historii, plnou nejrůznějších kuriozit, můžete obdivovat téměř na každém rohu. Zvláštní je i příběh katedrály sv. Petra, která byla v roce 1524 rozdělena na dvě části – první sloužila katolíkům, druhá protestantům a obě církve se o kostel dělily několik století.

Technicky založení jedinci budou nadšeni z návštěvy staré vodárenské věže postavené v 16. století, která díky důmyslnému mechanismu čerpala vodu ze Sprévy a rozváděla ji po městě. V osmipatrové věži je technické muzeum s dodnes fungující elektrárnou a z ochozu věže je nádherný výhled na město.

Město hořčice

Cesta do pravěku

Nedaleko Budyšína v obci Kleinwelka je oblíbený Dinosauří park, kde stojí na dvě stovky plastik působivých ještěrů v životní velikosti.

V dinoparku v obci Kleinwelka nedaleko Budyšína stojí na dvě stovky plastik...

Děti mohou vylézt na řadu konstrukcí, aby se podívaly na svět z perspektivy dinosaurů, či si vytvořit vlastní plastiky ještěrů. Park je otevřen od prvního dubna, ceny vstupného najdete na www.saurierpark.de.

Jedním z gastronomických pokladů Budyšína je slavná hořčice, která se zde vyrábí v šíři nejrůznějších druhů a je proslavená po celém Německu. Vedle tradiční s příchutí česneku, piva či vína můžete ochutnat i takové speciality, jako je třeba pomerančová hořčice s kusy pomerančové kůry.

V Budyšíně stojí i muzeum hořčice, kde odhalíte řadu fíglů a výrobních postupů a ochutnáte řadu hořčic.

Nedaleko náměstí funguje unikátní ‚hořčicová‘ restaurace Bautzener Senfstube, kde nabízejí speciality dochucené hořčicemi. Za zkoušku stojí slavný buřt s domácí hořčicí či pánvička plná párků na kari.

Druhým podnikem, který byste měli vyzkoušet, je srbská restaurace Wjelbik, kde se obsluhuje v krojích a mluví srbsky. Z bohaté nabídky srbských svátečních jídel je možné ochutnat jak svatební polévku, tak spoustu delikates z lužických farem, od kozího sýra ve slanině či rybí pěny až po výtečný hovězí sulc.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.