Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rokštejn: klenot, který měl zmizet pod vodou

aktualizováno 
Hrad, který měl zmizet pod hladinou přehrady, stále stojí. Archeologové ho pro jistotu důkladně překopali, pro případ, že by se betonáři chtěli ke svým projektům znovu vrátit. Záchranný průzkum přitom odhalil, že jde o jednu z nejpozoruhodnějších hradních architektur na našem území... Řeč je o zřícenině hradu Rokštejna.


 

Záchranný průzkum odkryl nevídané věci

Rokštejn, který vévodí údolí říčky Brtnice mezi Panskou Lhotou a Přímělkovem jihovýchodně od Jihlavy, patří mezi nejmalebnější zříceniny v širokém okolí.

Zároveň je to jeden z nejlépe prozkoumaných středověkých objektů na území České republiky. Měla ho totiž zatopit plánovaná přehrada, a tak se na něm prováděl záchranný archeologický průzkum. Ze stavby údolní nádrže naštěstí prozatím sešlo.

Během archeologických výzkumů se na Rokštejně našla spousta zajímavých věcí. K nejzajímavějším patří kostra novorozence uložená do základů věže, která dokládá doznívající pohanské rituály. Jednalo se o tzv. stavební obět, která měla zajistit bezpečnost a šťastné osudy hradu.

K dalším neobvyklým nálezům patří sada kostěných hracích kostek ve věži u brány, s nimiž si strážní krátili dlouhé chvíle své služby.

JAK SE TAM DOSTAT

Hrad Rokštejn je snadno dostupný po železnici č. 240 Jihlava–Brno. Vystoupit musíte v železniční zastávce Přimělkov, odtud můžete pokračovat buď po trase zelené turistické značky (cca 2 km) anebo bez značek po silnici do vesnice Přimělkov, odtud pak polní cestou dolů k hradu.

Městečko Brtnice je rovněž komunikačně dobře dostupné, jezdí přes něj poměrně časté autobusové linky z Jihlavy do Třebíče, resp. obráceně.
Pokud byste cestovali autem, pak použijte dálniční sjezd Velký Beranov a vydejte se směrem na Luka nad Jihlavou, kde odbočíte buď do Přimělkova nebo do Brtnice.

Rezidence marnivého markraběte

Hrad Rokštejn založili na konci 13. století Bernard a Ruth z Rutenštejna. Jednalo se o vcelku malý, nepříliš významný hrádek, z něhož se do dnešních dob zachovala pouze spodní část hranolové, původně snad obytné věže.

Kolem roku 1359 koupil Rokštejn markrabě Jan Jindřich s myšlenkou přeměnit jej na významné centrum. Malý hrádek pochopitelně nemohl funkci reprezentativního sídla splnit, proto došlo k jeho radikální přestavbě.

Z původní zástavby zbyla jenom hranolová věž, vše ostatní bylo strženo a nahrazeno novými objekty. Vedle věže, zvýšené o další patro, vyrostl na tehdejší dobu velkoryse pojatý tříprostorový palác o dvou patrech. Nádherymilovnému markraběti však nepostačoval, takže v bývalém předhradí vyrostl ještě další palác v obdobném stylu. Celkově se Rokštejn rozrostl také o nové předhradí na severní straně, kde dnes stojí budova bývalé hájovny.

Komfortní a stavebně náročná markraběcí rezidence, výrazně převyšující stavební úroveň většiny tehdejších hradů, však neměla dlouhý život. V důsledku obrovských dluhů musel markrabě na sklonku 14. století Rokštejn prodat. Noví páni z Valdštejna provedli ještě několik menších stavebních úprav, pak však o hrad v době husitských válek přišli. K definitivnímu opuštění došlo někdy v druhé polovině 15. století.

Malebné údolí Brtnice

K hradu Rokštejnu neodmyslitelně patří údolí říčky Brtnice – pravostranného přítoku Jihlavy. 30 km dlouhá říčka pramení ve výšce 630 m a odvádí vodu z plochy 122 km². Svižně tekoucí tok se postupně zahlubuje do okolní krajiny a vytváří romantické zalesněné údolí s četnými meandry, skalisky a vlhkými podmáčenými loukami.

Údolí je neosídlené, jen tu a tam zpestřené samotami bývalých mlýnů. Na dolním toku těsně před ústím do Jihlavy se nacházejí rekreační chatky a sruby. Zkrátka jedná se o klidnou a tichou oázu zachovalé přírody.

Údolím Brtnice vede oblíbená turistická trasa, která je hojně využívána ve všech ročních obdobích. Od ústí proti toku (od železniční stanice Přimělkov) je značena v délce 2 km po Rokštejn zeleně, od zříceniny pokračuje modrá značka v délce asi 6 km do městečka Brtnice, kde zajímavá část údolí končí.

Fotky si prohlédněte ZDE

Rodiště světoznámého architekta a designéra

Městečko Brtnice s necelými 4 tisíci obyvatel patří k typickým maloměstům Vysočiny, kterým se vyhnul rozvoj průmyslu v 19. století. O to více se v nich však zachovalo půvabných historických památek.

Symbolem Brtnice je kamenný most ozdobený barokními sochami světců, který spojuje dvě části starobylého náměstí. Na něm upoutá především Hoffmanův dům, v němž se roku 1870 narodil světoznámý architekt vídeňské secese a proslulý designér Josef Hoffman. Do Brtnice jezdil pravidelně až do roku 1945 na letní pobyt. K dalším zajímavým památkám města patří budova radnice, zámku a kláštera.

TIP NA VÝSTAVU

Výstava Josef Hoffmann: Nadčasový design

Brtnice červen 2004 až březen 2006
úterý až pátek: 10 - 17 hod.
sobota: 10 - 16 hod.

Výstava představuje reprezentativní soubor objektů, na kterých renomované rakouské firmy dodnes uplatňují nestárnoucí design proslulého architekta Josefa Hoffmana. K vidění jsou látky, textilie, nábytek, skleněné předměty, stolní porcelán aj.

Vernisáží je současně po restaurování zpřístupněn rodný dům architekta, v němž byly obnoveny osobité úpravy, které Josef Hoffmann provedl mezi lety 1907–1911, zejména vymalování místností v prvním patře iluzivními tapetami, pro které vytvořil vzory šablon. Na úpravu prozatím ještě čeká dvůr a známý altán, kde sedával slavný umělec se svými přáteli.

 

Jádro hradu Rokštejna

Hrad Rokštejn v údolí říčky Brtnice

Říčka Brtnice

Vesnice Pilníkov

Autoři:




Nejčtenější

Když bude pršet moc, zajeďte si na výlet do Volterry.
Když v Itálii leje, okoukněte výheň pekelníka, domky skřítků a auta

Apeninský poloostrov je mezi českými dovolenkáři klasikou. Itálie je hodně rozmanitá a podél pobřeží najdete bezpočet míst, kde strávit dovolenou u moře. Kam...  celý článek

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního...
O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách...  celý článek

Fotografie z přechodu Hillaryho schodu v roce 2009
Poslední překážka na Everestu je minulostí, Hillaryho schod zkolaboval

Výstup na Mount Everest už nikdy nebude stejný. Horolezci potvrdili, že těsně pod vrcholem se zhroutil takzvaný Hillaryho schod, masivní kus skály, který byl...  celý článek

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250...
Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A...  celý článek

Červený sníh způsobují sněžné řasy.
Žádné boží varování, barevný sníh způsobují v Krkonoších sněžné řasy

Barevné sněhy, specialita polárních oblastí, jsou i v Krkonoších. Červený či zelený sníh způsobuje intenzivní růst mikroorganismů - sněžných řas. Od dubna do...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.