Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rokštejn: klenot, který měl zmizet pod vodou

aktualizováno 
Hrad, který měl zmizet pod hladinou přehrady, stále stojí. Archeologové ho pro jistotu důkladně překopali, pro případ, že by se betonáři chtěli ke svým projektům znovu vrátit. Záchranný průzkum přitom odhalil, že jde o jednu z nejpozoruhodnějších hradních architektur na našem území... Řeč je o zřícenině hradu Rokštejna.


 

Záchranný průzkum odkryl nevídané věci

Rokštejn, který vévodí údolí říčky Brtnice mezi Panskou Lhotou a Přímělkovem jihovýchodně od Jihlavy, patří mezi nejmalebnější zříceniny v širokém okolí.

Zároveň je to jeden z nejlépe prozkoumaných středověkých objektů na území České republiky. Měla ho totiž zatopit plánovaná přehrada, a tak se na něm prováděl záchranný archeologický průzkum. Ze stavby údolní nádrže naštěstí prozatím sešlo.

Během archeologických výzkumů se na Rokštejně našla spousta zajímavých věcí. K nejzajímavějším patří kostra novorozence uložená do základů věže, která dokládá doznívající pohanské rituály. Jednalo se o tzv. stavební obět, která měla zajistit bezpečnost a šťastné osudy hradu.

K dalším neobvyklým nálezům patří sada kostěných hracích kostek ve věži u brány, s nimiž si strážní krátili dlouhé chvíle své služby.

JAK SE TAM DOSTAT

Hrad Rokštejn je snadno dostupný po železnici č. 240 Jihlava–Brno. Vystoupit musíte v železniční zastávce Přimělkov, odtud můžete pokračovat buď po trase zelené turistické značky (cca 2 km) anebo bez značek po silnici do vesnice Přimělkov, odtud pak polní cestou dolů k hradu.

Městečko Brtnice je rovněž komunikačně dobře dostupné, jezdí přes něj poměrně časté autobusové linky z Jihlavy do Třebíče, resp. obráceně.
Pokud byste cestovali autem, pak použijte dálniční sjezd Velký Beranov a vydejte se směrem na Luka nad Jihlavou, kde odbočíte buď do Přimělkova nebo do Brtnice.

Rezidence marnivého markraběte

Hrad Rokštejn založili na konci 13. století Bernard a Ruth z Rutenštejna. Jednalo se o vcelku malý, nepříliš významný hrádek, z něhož se do dnešních dob zachovala pouze spodní část hranolové, původně snad obytné věže.

Kolem roku 1359 koupil Rokštejn markrabě Jan Jindřich s myšlenkou přeměnit jej na významné centrum. Malý hrádek pochopitelně nemohl funkci reprezentativního sídla splnit, proto došlo k jeho radikální přestavbě.

Z původní zástavby zbyla jenom hranolová věž, vše ostatní bylo strženo a nahrazeno novými objekty. Vedle věže, zvýšené o další patro, vyrostl na tehdejší dobu velkoryse pojatý tříprostorový palác o dvou patrech. Nádherymilovnému markraběti však nepostačoval, takže v bývalém předhradí vyrostl ještě další palác v obdobném stylu. Celkově se Rokštejn rozrostl také o nové předhradí na severní straně, kde dnes stojí budova bývalé hájovny.

Komfortní a stavebně náročná markraběcí rezidence, výrazně převyšující stavební úroveň většiny tehdejších hradů, však neměla dlouhý život. V důsledku obrovských dluhů musel markrabě na sklonku 14. století Rokštejn prodat. Noví páni z Valdštejna provedli ještě několik menších stavebních úprav, pak však o hrad v době husitských válek přišli. K definitivnímu opuštění došlo někdy v druhé polovině 15. století.

Malebné údolí Brtnice

K hradu Rokštejnu neodmyslitelně patří údolí říčky Brtnice – pravostranného přítoku Jihlavy. 30 km dlouhá říčka pramení ve výšce 630 m a odvádí vodu z plochy 122 km². Svižně tekoucí tok se postupně zahlubuje do okolní krajiny a vytváří romantické zalesněné údolí s četnými meandry, skalisky a vlhkými podmáčenými loukami.

Údolí je neosídlené, jen tu a tam zpestřené samotami bývalých mlýnů. Na dolním toku těsně před ústím do Jihlavy se nacházejí rekreační chatky a sruby. Zkrátka jedná se o klidnou a tichou oázu zachovalé přírody.

Údolím Brtnice vede oblíbená turistická trasa, která je hojně využívána ve všech ročních obdobích. Od ústí proti toku (od železniční stanice Přimělkov) je značena v délce 2 km po Rokštejn zeleně, od zříceniny pokračuje modrá značka v délce asi 6 km do městečka Brtnice, kde zajímavá část údolí končí.

Fotky si prohlédněte ZDE

Rodiště světoznámého architekta a designéra

Městečko Brtnice s necelými 4 tisíci obyvatel patří k typickým maloměstům Vysočiny, kterým se vyhnul rozvoj průmyslu v 19. století. O to více se v nich však zachovalo půvabných historických památek.

Symbolem Brtnice je kamenný most ozdobený barokními sochami světců, který spojuje dvě části starobylého náměstí. Na něm upoutá především Hoffmanův dům, v němž se roku 1870 narodil světoznámý architekt vídeňské secese a proslulý designér Josef Hoffman. Do Brtnice jezdil pravidelně až do roku 1945 na letní pobyt. K dalším zajímavým památkám města patří budova radnice, zámku a kláštera.

TIP NA VÝSTAVU

Výstava Josef Hoffmann: Nadčasový design

Brtnice červen 2004 až březen 2006
úterý až pátek: 10 - 17 hod.
sobota: 10 - 16 hod.

Výstava představuje reprezentativní soubor objektů, na kterých renomované rakouské firmy dodnes uplatňují nestárnoucí design proslulého architekta Josefa Hoffmana. K vidění jsou látky, textilie, nábytek, skleněné předměty, stolní porcelán aj.

Vernisáží je současně po restaurování zpřístupněn rodný dům architekta, v němž byly obnoveny osobité úpravy, které Josef Hoffmann provedl mezi lety 1907–1911, zejména vymalování místností v prvním patře iluzivními tapetami, pro které vytvořil vzory šablon. Na úpravu prozatím ještě čeká dvůr a známý altán, kde sedával slavný umělec se svými přáteli.

 

Jádro hradu Rokštejna

Hrad Rokštejn v údolí říčky Brtnice

Říčka Brtnice

Vesnice Pilníkov

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.