Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Roklan, nejkrásnější a nejtajemnější hora Šumavy. Tip na kouzelný výlet

aktualizováno 
Majestátní silueta dvouhrbého Roklanu upoutá zrak snad každého návštěvníka centrálních částí Šumavy. Z české strany se na něj otevírají nádherné pohledy, ovšem cesta nahoru od nás nevede. Pokud chcete vyjít na Roklan, musíte poměrně složitě a zdlouhavě putovat až do Bavorska.

Roklan z Filipovy Hutě | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Druhý nejvyšší vrchol Šumavy, vystupující kousek za státní hranicí v Bavorsku, bývá za hezkého počasí krásně vidět z mnoha míst náhorních plání okolo Modravy. Nejznámější jsou pohledy od Filipovy Hutě.

Fotogalerie

Výstup na tuto překrásnou horu je však z českého území nemožný, jelikož okolí hory leží v nepřístupné I. zóně národního parku. Naposledy se tudy dalo po turistických značkách projít před druhou světovou válkou.

Podobně je tomu na opačné straně státní hranice, kde se rozkládá Národní park Bavorský les. Ani tam není povolený pohyb mimo značené cesty.

Znamená to tedy, že pokud chcete Roklan zařadit do sbírky navštívených šumavských vrcholů, musíte se autem nebo autobusem vydat do Bavorska a podniknout výstup po některé ze značených cest.

Tajemná dvouvrcholová hora

Může se hodit

Chtěli byste svoji dovolenou strávit na Šumavě? Vyberte si z široké nabídky ubytování a zájezdů na Dovolená.iDNES.cz.

Roklan je výrazný zalesněný vrch s dvěma vrcholy, které odděluje mělké sedlo. Vyšší s přívlastkem Velký měří 1 453 m a je pouze o tři metry nižší než nejvyšší šumavská hora Velký Javor (1 456 m). Malý Roklan dosahuje výšky 1 399 m.

Pouze nejvyšší bod Velkého Roklanu v podobě protáhlé rulové skály, na níž se tyčí vysoký dřevěný kříž, vykukuje nad stromy. Německý název Rachel se proto někdy odvozuje od keltského termínu "rachia", což má znamenat něco jako drsný, holý, skalnatý.

Český název Roklan nebo též Rokelská hora či Hora nad Roklí souvisí pro změnu s ledovcovým jezerem, schovaným v hlubokém karu (rokli) pod jihovýchodními svahy. Tohle jezero bývalo spolu s okolními hlubokými lesy považováno odpradávna za tajemné. Podle pověsti v ní sídlí zapuzená duše zlé Wecklin, zámecké paní z Rammelsbergu u Schönbergu. Tiché jezero o rozloze 3,7 ha a hloubce 14 m má hladinu v nadmořské výšce 1 071 m.

Tajuplné lesy pod Roklanem

Tajuplné lesy pod Roklanem

Tajuplný ráz zdejší přírody však v nedávné době narušil kůrovec, díky němuž vzala většina smrkových porostů za své. Svahy Roklanu proto na mnoha místech tvoří holiny s uschlými torzy stromů. Bez výjimek je zde však uplatňován bezzásahový režim s přirozenou obnovou lesa.

Vzhůru okružní trasou Tetřev

Obvyklým výchozím místem ke zdolání Roklanu, nejvyššího bodu Národního parku Bavorský les, je lesní parkoviště Gfäll ve výšce asi 950 m. Z obce Spiegelau sem jezdí v době turistické sezony v pravidelných intervalech autobus pro turisty, tzv. Rachelbus. Nejvíce frekventovaná okružní trasa přes Roklan je zároveň naučnou stezkou a nese název typického obyvatele zdejších hvozdů.

Vrchol Roklanu (1 453 m)

Vrchol Roklanu (1 453 m)

Výhled z Roklanu na Modravské pláně

Výhled z Roklanu na Modravské pláně

Z parkoviště na Roklan je to asi 3 km s převýšením 500 m. Zpočátku strmý výstup se postupně zvolňuje. Občerstvení nabízí studánka Liselbrunn a těsně před cílem pak malá turistická chata Waldschmidthaus s tradiční nabídkou bavorských dobrot - pivo černé i světlé, sekaná, guláš, řízek, klobása. Chata bývá v provozu pouze v létě. Kousek pod chatou vpravo je pak vyhlídka do hluboké strže na Roklanské jezero a příkrou jezerní stěnu postiženou kůrovcovou kalamitou.

Vrchol Velkého Roklanu dělí od chaty asi už jen 400 m. Výstup po kamenité stezce vybavené četnými schody je mírný. Těsně pod vrcholovým skaliskem s velkým křížem se krčí uzamčená dřevěná bouda spolku Bergwacht, jenž je obdobou naší horské služby. Na malém plácku se tu příležitostně konají náboženské obřady.

Pohled z Roklanu na Velký Javor (1 456 m) a dvouvrcholový Ostrý (1 273 m)

Pohled z Roklanu na Velký Javor (1 456 m) a dvouvrcholový Ostrý (1 273 m)

Dolů kolem Roklanského jezera

Jen z málokterého kopce Šumavy je tak nádherný rozhled jako právě z Velkého Roklanu. Hezky je vidět především na českou stranu, konkrétně na náhorní pláně v okolí Modravy, které není šance odnikud jinud než z Roklanu spatřit shora a zblízka. Pochopitelně lze identifikovat také všechny významné šumavské hory jako je Velký Javor, Ostrý, Poledník, Luzný nebo masiv Trojmezné s Plechým a Třístoličníkem. Za zimních a podzimních inverzí bývají vidět Alpy od Totes Gegirge po Zugspitze.

K výletu na Roklan nutně patří také návštěva Roklanského jezera. Sestup k němu vede velkým obloukem kolem jezerní stěny. Cesta je kamenitá a s výjimkou úvodních metrů celkem pozvolná. Kdysi se tudy scházelo také na českou stranu k Roklanské chatě, starý chodník k nedaleké hranici je dodnes patrný. Kousek pod ním se pod hranou rozvodního hřbetu otevírají první pohledy na jezero. Nejhezčí a nejúplnější se pak nabízí od dřevěné Roklanské kaple, kterou podle legendy nechal postavit místní polesný jako dík svému koni, jenž ho zachránil před pádem ze skály do rokle. Kaple stojí v nadmořské výšce 1 212 m, současná stavba vznikla po roce 1972, kdy původní kaple vyhořela.

Tipy na výlety - kam na hrady, zámky a rozhledny

Docházejí vám nápady kam se vydat o víkendu? Stáhněte si e-knihu, která to naplánuje za vás.

Hladina Roklanského jezera skrytá uprostřed lesů vyzařuje vskutku tajuplnou atmosféru bez ohledu na to, že zde bývá hodně výletníků. K posezení a rozjímání vybízejí dřevěné lavičky. Od jezera k výchozímu parkovišti Gfäll vede trasa po lesních cestách bez výrazných změn nadmořské výšky. Celý okruh Tetřev měří asi 10 km.

Roklanská kaple

Roklanská kaple

Roklan z české strany

Přestože výstup na Roklan jinak než z Bavorska realizovat nelze, jedna možnost, jak alespoň částečně nahlédnout z české strany do tajemných nepřístupných zákoutí pod Roklanem, existuje. V rámci projektu Průvodci divočinou nabízí NP Šumava omezenému počtu zájemců absolvovat vybranou celodenní přírodovědnou exkurzi do míst, kam nevedou turistické značky. Jedním z nich je od roku 2013 také okolí Roklanské chaty.

Roklanskou chatu postavil roku 1936 Klub Československých turistů coby záchytný bod pro výstup na Roklan, vzdálený odtud cca 1,5 hodiny chůze bažinatým lesem přes hranici. Chodilo se obvykle na dva dny a v chatě turisté nocovali. Stávala tu také hájenka a v 50. až 70. letech 20. století dvě budovy roty Pohraniční stráže. Mnohé turistické mapy tu stále zaznamenávají vodní plavební nádrž. Výpustní zařízení hráze však pohraničníci odpálili již před více než 40 lety, čímž malebná vodní plocha navždy zmizela.

Roklanský potok

Roklanský potok

Roklanská chata

Roklanská chata

Od Roklanské chaty vede trasa exkurze na blízkou Medvědí horu (1 224 m), jejíž ploché temeno pokrývá řídký lesní porost prostoupený travnatými světlinami bývalé pastviny. Vrchol zdobí tak jako na nedalekém Roklanu rulová Židova skála s pamětní tabulkou, která praví, že zde zahynul roku 1965 při obraně státních hranic vojín Baranovič. Prý neopatrně zacházel s vlastním samopalem. Názvy Židova skála a Židovský les upomínají, že zdejší lesní pozemek koupil kdysi v 19. století židovský obchodník, celý ho vytěžil a dřevo prodal přes hranici do Bavorska.

Poměrně náročná exkurzní trasa prochází z velké části kolem břehů nespoutaného Roklanského potoka lemovaného na mnoha místech zrádnými bažinami.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Na německou stranu pod Roklan se dostanete nejsnáze z Železné Rudy přes město Zwiesel, kde odbočíte vlevo směr Frauenau a Spiegelau. Tuto trasu v délce 40 km lze absolvovat rovněž vlakem. Ze Spiegelau pak autem nebo autobusem Rachelbus na parkoviště Gfällparkplatz. V případě jízdy vlakem je výhodné vystoupit na zastávce Klingennbrunn.

V době letních prázdnin se můžete dostat na Gfällparkplatz pod Roklan také z Kvildy přes hraniční přechod Bučina a to několika na sebe navazujícími autobusovými spoji. V tomto případě je však nutné spoje předem ověřit a při zpáteční cestě si hlídat čas, protože jakmile něco ujede, zpět se už stejnou cestou nedostanete.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 64 – Šumava, Železnorudsko

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.