Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Roháčská plesa září barvami podzimu. Výlet do Západních Tater

aktualizováno 
Roháče jsou nejhezčí částí Západních Tater. Na konci Roháčské doliny se skrývají přírodní skvosty z dob ledových, průzračná Roháčská plesa. Pokud se chcete potěšit barvami podzimu v těchto slovenských horách, pospěšte si. Turistické stezky se 31. října uzavřou.

Roháče, nejvýše položené Čtvrté roháčské pleso, Tri kopy v mlze | foto: Miroslav Vážnypro iDNES.cz

Výlet k Roháčským plesům je poklidná, středně náročná horská túra, vhodná i pro kratší podzimní dny. Ujdeme zhruba 15 kilometrů s celkovým převýšením přes 750 metrů ze necelé čtyři a půl hodiny. Chodníky jsou z větší části kamenité, místy jsou kameny poskládány a upraveny, jinde je rozházela eroze. Občas musíme překonat místa, kde na stezce po deštích protéká voda.

Název Roháče vznikl podle tří sousedících vrcholů: Plačlivé, Ostrý Roháč a Volovec. Od Zuberce k nim vede 11 kilometrů dlouhá cesta Roháčskou dolinou, která pak na konci přechází ve Smutnou dolinu.

Roháčská plesa

Roháčská plesa

Výhledy na Liptov a Nízké Tatry

Do Zuberce, východiska k Roháčům a Roháčským plesům, se dostaneme autem po silnici č. 584 z Dolního Kubína přes Podbiel nebo stejnou silnicí z opačného směru z Liptovského Mikuláše. Silnice vede kolem přehrady Liptovská Mara a za vesnicí Liptovské Matiašovce vystoupá až do výše 1 100 m n. m. Shora jsou hezké výhledy na Liptov a hřeben Nízkých Tater.

Ze Zuberce do Roháčské doliny je to už jen kousek. Asfaltová silnice nás dovede kolem Muzea oravské dediny Zuberec - Brestová na placené parkoviště k chatě Zverovka (8 km, odbočit nalevo, jezdí sem také několikrát denně autobus). Nebo můžete pokračovat přímo, cesta končí rovněž na placeném parkovišti (10 km), odkud se pokračuje pěšky. V místním bufetu máte poslední možnost doplnit chybějící zásoby.

Po červené značce pokračujeme asfaltovou silnicí až na rozcestí turistických značek s poetickým názvem Adamcuľa.

Roháče, stezka k Roháčským plesům

Stezka k Roháčským plesům

Zastávka u Roháčského vodopádu

Červené značení pokračuje přímo k bývalé Ťatliakově chatě a stejnojmennému jezírku. Modrá značka z Adamcuľe odbočí napravo, silnice se mění na kamenitou stezku. Zvolna začneme stoupat. Po několika minutách se vlevo objeví krátká odbočka přes můstek, která nás dovede k impozantnímu Roháčskému vodopádu. Určitě stojí za zastavení, jeho výška dosahuje přes 18 metrů.

Od vodopádu pokračujeme nahoru, až vystoupáme na rozcestí pod Předním Zeleným. Zde si můžeme odpočinout u stolu na dřevěných lavicích.

Čeká nás ještě poslední část, kterou stoupáme přímo k plesům. Prvním příslibem jezerní krásy je Zelené nebo také Opálové pliesko, které míjíme po levé straně. Jméno je odvozeno od čisté, jakoby smaragdově zbarvené vody.

Roháče, Roháčský vodopád

Roháčský vodopád

Roháče, Zelené jezírko

Zelené jezírko

U nejvyššího ledovcového jezera ve výšce 1 719 m

Nejvyšším bodem naší túry je Čtvrté roháčské pleso ve výšce 1 719 m. Má rozlohu 1,45 ha a hloubku 8 metrů. Zajímavé je, že nemá vlastní přítok a vzniklo ve vyhloubení, který zanechal ustupující ledovec. Švédský botanik Wahlenberg jezero pojmenoval v roce 1813 Morské oko. Tehdy ještě mnozí věřili, že plesa jsou pod zemí spojena s mořem. Název se však neudržel. Mimochodem, Morské oko se dodnes jmenuje největší pleso (staw) na polské straně Tater.

Na obzoru se postupně rýsuje nádherné panorama hlavního hřebene Západních Tater. Otevírají se nezapomenutelné pohledy na Baníkov, Tri kopy, Smutné sedlo, Ostrý Roháč, Plačlivé a Volovec. Modrá značka, která nás sem přivedla, zde končí. Cesta pokračuje dále po zelené a k naší radosti už jenom dolů. Jdeme z kopce.

Roháče, Druhé a Třetí roháčské pleso, pohled na Ostrý Roháč (2084 m) a Volovec (2068 m)

Roháče, Druhé a Třetí roháčské pleso, pohled na Ostrý Roháč (2084 m) a Volovec (2063 m)

Zajímavé je, že jezera nemají svá jména, pouze čísla. Od Čtvrtého plesa sestoupíme k Třetímu (1 653 m n m., 0,61 ha, hloubka 3,7 m) a vzápětí i Druhému plesu (1 650 m, 0,21 ha, 1,3 m). Ještě se v obou zachovaly vzácné vodní rostliny.

Nejnižší První pleso (1 562 m) je svojí rozlohou 2,2 ha a hloubkou 6,5 m největším z celé čtveřice.

Spoustu zajímavostí o těchto vysokohorských vodních plochách se dozvíte z osmi panelů "Naučné stezky Roháčská plesa". Dozvíte se třeba, jak vznikala plesa, která leží ve stupňovitém ledovcovém amfiteátru. Dočtete se také, že zde žijí čolci, ropuchy obecné či rostliny, jako např. vodní zevar úzkolistý. V chráněné lokalitě se vyskytuje také 22 druhů savců a 42 druhů ptáků.

Roháče, Druhé roháčské pleso, pohled na Tri kopy (2136 m)

Druhé roháčské pleso, pohled na Tri kopy (2136 m)

Roháče, První roháčské pleso

První roháčské pleso

Ťatliakovo jezírko nakonec

Cestou zpátky se setkáme ještě s jedním jezerem. Ťatliakovo jezírko vzniklo zčásti lidskou činností. Vtékají do něho vody ze třech horních jezer, vzájemně propojených bystřinou. Leží ve výšce 1 370 m, hluboké je jenom 1,2 m.

Od Rázcestia v Smutnej dolině, v níž se křižují všechny stezky na hlavní hřeben a k plesům, nás čeká 30 minut sestupu k bývalé Ťatliakově chatě. Už dvakrát vyhořela, poprvé za Slovenského národního povstání, podruhé po rekonstrukci v šedesátých letech. Dnes už tu stojí jen bufet. Odtud pokračujeme po asfaltové silnici přes nám už známou Adamcuľu zpět na parkoviště.

Roháče, Ťatliakovo jezero

Roháče, Ťatliakovo jezero

může se hodit

Roháče

Ze Zuberce můžeme podniknout několik vysokohorských túr - na Ostrý Roháč a Volovec nebo na Baníkov s hezkou kruhovou vyhlídkou.

Parkování u chaty Zverovka stojí 3 eura.

Turistické středisko Zuberec se v posledních letech hodně rozrostlo o nová ubytovací zařízení. Kdo zde chce zůstat několik dní, mimo sezonu snadno najde vhodné místo k ubytování v soukromí nebo v četných penzionech. V sezoně je jistější rezervace předem.
V obci je kolem deseti restaurací. Mnoho informací (včetne ubytování nebo autobusů) najdete na oficiální stránce obce Zuberec - ZDE.

Upozornění: od 1. 11 do 15. 6. jsou popsané turistické stezky sezonně uzavřeny.

Roháčská plesa

Roháčská plesa. Informační mapka - M. Vážny

Autoři:




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Filadelfie
Nebojte se couchsurfingu. Já jsem tak poznala Filadelfii, píše Češka

Jako au-pair v americkém Washingtonu D.C. jsem se během svého volna snažila poznávat nová místa. Jedna z mých nejzdařilejších cest směřovala do města...  celý článek

Krteček u jezera Lake Wakatipu na Novém Zélandu. Poznáváte krajinu z Pána...
Už byl ve vesmíru, teď se Krteček vrátil z cesty kolem světa

Navštívili 22 zemí, šest světadílů a dohromady nachodili přes 12 milionů kroků a 8 900 km. Martina a Pavel spolu prozkoumali mexické pyramidy, sledovali...  celý článek

Pohodová atmosféra stopu
Balkánská krize i ráj na zemi. V 17 letech ujeli 8000 km stopem

V srpnu vyrazili na cestu stopem do Zakavkazí a během měsíce procestovali Balkán, Turecko, Gruzii, Arménii i Náhorní Karabach. „Na zážitky vzpomínáme dodnes,“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.