Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rioja, kraj zaslíbený vínu

  16:19aktualizováno  16:19
Vítr tu vane z východu a ze západu. Opírá se do okolních hor a ochlazuje rozpálenou půdu. Ten západní přináší z Atlantiku vláhu, východní zase teplo Středomoří. Údolí řeky Ebro vytváří ideální klima pro pěstování vína. A vinařská oblast Rioja na severovýchodě Španělska toho plně využívá. Kopce v oblasti Rioja (čteno rijocha) jsou zelené a vybíhají do okolních hor. Na jejich svazích rostou miliony keříků, které proslavují zdejší kraj po celém světě. Přes dva a půl tisíce vinařství kultivují oblast známou jako domov vynikajícího červeného vína.

Zdejší vinaři jsou na svou oblast patřičně hrdi. Velikostí je sice ve Španělsku až druhá za La Manchou, ale kvalitou ji údajně předčí. "Víno z Rioji se velmi dobře hodí k jídlům," říká Tom Perry, šéf zdejší asociace vinařů. On sám je typickým příkladem někoho, kdo naprosto propadl zdejšímu vínu. Před třiceti lety se tento Američan zamiloval do Španělky a španělského vína a po Americe ani nevzdechne. "Při pěstování a výrobě vína máme stále na paměti jeho vztah k jídlu," opakuje se zalíbením motto zdejších vinařů a vysvětluje zvláštnosti vín z Rioji. "Archivujeme vína pro našeho zákazníka. Ten už si je pak jen koupí a vychutnává," říká ružolící padesátník Perry se sklenkou v ruce. "Rioja znamená především červené víno, bílé se tu pěstuje také, ale méně."

Tom Perry také bourá zažité zvyky o tom, že k rybě a bílému masu je třeba pít jen bílé víno. "V poslední době se pravidla značně uvolnila. Tradičními severošpanělskými pokrmy jsou většinou ryby, v restauracích tvoří polovinu jídelníčku. Devadesát procent vín je ale červených," říká Perry.

Centrem vinné Rioji je město Logroňo. Vinný kraj se pozná na první dotek, dlaždičky v ulicích mají reliéf vinného hroznu a vinného listu. Rozpálenými ulicemi chodí lidé hlavně večer a míří do desítek zdejších barů. Ty jsou jako po celém Španělsku - připraveny poskytnout svým zákazníkům sklenku vína a k ní něco malého k zakousnutí.

Španěl se v baru nezdrží celý večer. Vypije sklenku vína, zakousne olivu či kousek tortilly (ve Španělsku jde o původní zapečenou bramboro- vo-vaječnou placku), poklábosí s přáteli a jde do dalšího baru, kde se postup opakuje. Největší nápor zažívá centrum Logroňa i dalších měst v pátek a v sobotu. "Ulice starého města jsou narvané tak, že se pomalu ani nedá chodit," říká Sergio, černovlasý mladík pochutnávající si na sklence červeného v jednom z barů v Logroňu. "Za večer projdeme tak sedm barů," dodává a pomalu ve stoje upíjí ze skleničky. Pod nohama má nastlánu hromadu ubrousků, zbytků párátek a dalšího odpadu. Koše v barech neexistují, vše se hází na podlahu, v noci ji majitelé uklidí a ráno je bar zase jako klícka.

Logroňo samo spotřebuje obrovské množství vína. "Rioja vyrobí ročně sedmdesát milionů kvalitního litrů vína. Sedmdesát pět procent z toho se vypije ve Španělsku," říká hrdě Tom Perry. Vesnice kolem Logroňa dokládají první dojem nabytý ve městě. Pečlivě udržované žlutohnědé domky se světlými střechami, kamenné sklady, zdi přecházející postupně do malých i velkých vinných porostů, které stoupají k horám.

Na svazích se rozprostírají nekonečné vinice, připomínající dobře pěstované zahrádky. Jsou to čisté řádky s malými keříky, jejichž listy se lesknou ve žhavém slunci. Na krajích zdejších vesnic a městeček stojí velké budovy bez oken - to jsou jednotlivé sklepy velkých společností, pro něž většina vinařů pěstuje své hrozny.

Ve španělštině se sklepům, které vyrábějí vlastní vína, říká bodega. Některé společnosti mají vinice vlastní. Zdejší vinná tradice se táhne hluboko do historie. "Náš podnik řídí už pátá generace," říká Diego Martínez, který má na starosti propagaci jedné z velkých rodinných firem sídlících nedaleko Logroňa. S pýchou ukazuje obrovské šedivé budovy, kde jsou uskladněny v sudech i v lahvích desítky tisíc litrů vynikajícího vína. Tady návštěvník pochopí, že výroba vína se ve Španělsku i jinde stala moderním průmyslem a ztratila trochu onen punc tradice a kouzlo očekávání, jaká bude sklizeň.

Víno pěstované pod dohledem vědců z podniku se přiveze do závodu, kde se v hydraulických lisech zpracuje a jde do obrovských tanků, kde se kvasí. Tanky, obrovské nerezové nádrže, mají obsah kolem šesti tisíc litrů. Řídící pult takové haly s tanky vypadá jak velín malé elektrárny a proces vytváření vinného moku je samozřejmě řízen počítačem.

Víno se potom ukládá do sudů, které jsou ze dřeva amerického nebo francouzského dubu. Zrání ve dřevě dodává vínu především vůni a chuť, která je velmi omamná. A potom, po určité době, která se liší, je uskladněno v lahvích a podle představ svých tvůrců se prodává na trhu. "Milovník vína tedy nepotřebuje sklep. My už mu prodáváme hotové víno," říká Diego Martínez. Stejně vypadají desítky dalších zdejších firem. Specializují se na různé druhy vín.

Tradičními druhy hroznů, z nichž se vyrábí červené, se jmenují tempranillo, garnacha, mazuelo, graciano. Nepříliš časté bílé je viura, malvasía, garnacha blanca. Nejrozšířenější je tempranillo. Na výrobu vína v oblastí dohlíží místní regulační rada, kterou má každá ze španělských vinných oblastí. Je poměrně přísná a díky ní se udržuje velmi kvalitní produkce.

Diego Martínez vypočítává hektolitry vyrobeného a prodaného vína, ukazuje moderní stáčecí linku a obrovské sklepy plné sudů a lahví se zrajícím vínem. Je tu tma a zima. Nekonečné moderní haly, stavěné tak, aby lahodily i oku návštěvníka, připomínají moderní vinné katedrály. Návštěvník pomalu neví, jestli se mu to líbí, nebo jestli je to už příliš průmyslové. Naštěstí jsou tradice silné. Každá bodega, i sebemodernější, má kus starého sklepa nebo alespoň umělecky upravený sklep, kde návštěvníkům nabídne nejen ochutnávku svých produktů, ale ukáže i své největší poklady, vybraná vína připravená pro zvláštní příležitosti. Koupit se samozřejmě dají, ale za astronomickou částku.

Každá láhev z Rioji má své přesné označení, takže se dá velmi dobře určit, odkud je, jaký druh hroznů obsahuje a kdy bylo sklizeno. Nejlepší sklizně v Rioje byly v poslední době v letech 1994 a 1995, předtím v roce 1982. "Letos to zatím také nevypadá špatně," říká Diego Martínez a rozhlíží se kolem po vinicích své firmy. Slavná řeka Ebro se kroutí v zátočinách pod horami a kolem ní se zelenají stromy. Osamělý traktor uprostřed vinného lánu se pomalu kolébá z jedné strany na druhou. Půda působí vyschle, ale vinaři si příliš nestěžují. Víno tu mají dobré už po staletí, ale poslední dvě století je ještě lepší. Riojané totiž v 19. století převzali technologii výroby vína z francouzského Bordeaux a dosáhli vynikajících výsledků.

Některé bodegy mají své dveře otevřené turistům a prohlídka vždy končí v podnikové prodejně. Jinam se může jen po předchozí domluvě. "My máme i vlastní muzeum vína," ukazuje Diego Martínez starší budovu na konci vesnice, kde jeho firma před lety začínala. Tradice se dodržují alespoň takto. Slunce nepříjemně drásá oči. Během hodiny strávené rychlou prohlídkou celého závodu si však oči zvykly na přítmí. Teď se musí soustředit na barvu vína, která začíná na světle růžové, přechází přes jahodově červenou až k borůvkově temné a bezově neprůhledné.

Ochutnávka je náročná, je třeba zhodnotit, co Rioja dokáže vyprodukovat. "Jsou tu tři odlišné oblasti s různými druhy půdy, což vytváří bohatost kraje a je velmi dobré pro míchání jednotlivých vín," vysvětluje Tom Perry, přivírá oči a doslova strká nos do velké sklenice. Víno krásně voní, někomu čerstvým ovocem, jinému vanilkou, dalšímu vesnickým dvorkem. Největší část vůně dodává vínu právě pobyt v sudech. Jeho doba v kombinaci se zráním v lahvi odlišuje jednotlivé stupně zralosti - sin crianza, crianza, reserva, gran reserva.

Každá vinařská oblast má trochu jiná pravidla, která jsou však přísně kontrolována. Teď je třeba soustředit chuťové buňky. Doušek vína svlažuje patro, jazyk ho ohmatává ze všech stran a víno nechává svou stopu v chuťových pohárcích. Ovoce, meloun, maliny, bylinky, borůvky, chutě jsou různé. Ale kam s douškem? Skuteční znalci použijí připravených plechových kyblíčků. Vzorků je ještě hodně, je nutné udržet své smysly soustředěné. Ti ostatní polykají. Byla by to přece škoda tak vynikající víno jen vyplivnout. Večer v baru se Sergio směje cizincům zkoumajícím barvu, vůni a chuť vína ve skleničkách. "Všechno je tady vynikající," říká a ukazuje místní specialitu. Skupinka jeho kamarádů si bílé víno nalévá do keramických mističek, z nichž je blaženě usrkují. "Proč? Protože je to zvyk," krčí rameny Sergio z Rioji, kraje zaslíbeného a vynikajícího vína.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat

Rioja neleží na žádné tradiční turistické trase. Prochází jí ale svatojakubská poutní cesta do Santiaga de Compostela a v každém městečku mají informační středisku s mapami vinných tras po Rioje: třeba trasa veselého vína, či cesta laskavého vína. Z tradičních turistických oblasti v Katalánsku je nejlepší jet do Rioji autem po dálnicích, které se platí, nebo vlakem či autobusem. Do Rioji směřují hlavně španělští turisté, cizinců tu příliš nemají, ale kraj je protkán hotely a penziony. Jako základní informace s mapkami může posloužit útlá brožurka La Rioja vydaná ministerstvem turistiky, kterou poskytují i španělská kulturní centra.

Co ještě vidět

Vinařská oblast Rioja zasahuje do třech španělských autonomních provincií: La Rioja, Baskicko a Navarra. Je jedním ze srdcí starého Španělska, kde se dá najít mnoho památek a zároveň spojit víno s tradiční kuchyní. Za vidění stojí katedrála Santo Domingo v Logroňu, kláštery Suso a Yuso a řada hradů a kostelů. Oblastí vede poutní cesta do Santiaga de Compostela.

Místní turistické kanceláře nabízejí mapy s vinnými trasami a také trasu dinosaurů po fosíliích nalezených na jihu od města Arnedo. Ochutnat je třeba místní úpravu pečeného skopového a hustou zeleninovou polévku s fazolemi. Další vhodnou zastávkou je muzeum vína v Haru, což byla dříve enologická stanice postavená na začátku 20. století. V muzeu je možné rovněž dopodrobna nastudovat geografické složení Rioji a její půdy, je tu popsáno místní klima a znázorněn proces výroby vína.

Krásnou vesničkou s hradem na kopci, odkud je výhled do kraje vína, je Villoslada de Cameros na jih od Logroňa. Její úzké uličky sami lákají k procházce ve stínu a chladu kamene. Pokud máte rádi mohutné hrady, tak Sajazarra na západ od Logroňa vás plně uspokojí. Zdejší hrad a jeho opevnění jsou ze 13. století.

Značení vín z vinařské oblasti Rioja

Místní kontrolní vinná rada vydává výrobcům tyto štítky, které zaručují původnost vína. Každá vinařská oblast má přesně stanoveny podmínky pro získání tohoto označení.

Sin crianza - označení mladého vína, které nezrálo ani v sudech, ani lahvích

Crianza - nejméně tři roky stará vína, z toho minimálně jeden rok v sudu z dubu

Reserva - výběrová vína, která zrála nejméně tři roky, z toho alespoň rok v sudech

Granreserva - vína z nejlepších sklizní, která zrála minimálně dva roky v sudech a tři v lahvi

Autor:




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.