Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Římské památky jsou hned za humny

aktualizováno 
- V šestém roce našeho letopočtu patnáctá římská legie císaře Augusta dorazila k Dunaji, kde několik kilometrů před soutokem s řekou Moravou našla bohaté keltské hradiště. Tím procházely dvě nejvýznamnější obchodní stezky - dunajská z východu na západ a další ze severu na jih.

Na místě dodnes zvaném římským jménem Carnuntum si legie vybudovala opevněný tábor a přístav pro římskou dunajskou flotilu, a místo se brzy stalo nejvýznamnějším opěrným bodem hranic říše mezi Vídní a Budapeští.
Dnes je Archeologický park Petronell-Carnuntum, vzdálený jen dvacet minut jízdy autem z Bratislavy či hodinu z Břeclavi, nejrozsáhlejší římskou památkou v Rakousku. Na rozdíl od podob-ných vykopávek nabízí ojediněle ucelený obraz o tom, jak vypadal klasický legionářský tábor, od vojenského ležení přes amfiteátr, civilní město, palác vládce provincie k triumfálnímu oblouku. To všechno v podunajské krajině, kde se lužní lesy prolínají s vinicemi, které zde byly už před Římany za Keltů.
Carnuntum nebylo ledajaké město, i když jeho podoba odpovídala desítkám jiných provinčních metropolí po celé říši.
V dobách největší slávy mělo šedesát tisíc obyvatel a bylo v něm vojenské velitelství celé římské provincie Panonie. V letech 171-172 zde pobýval římský císař Marcus Aurelius před svým tažením na Slovensko, při němž zanechal známý nápis na skále u Trenčína. Carnuntum vstoupilo do historie ještě nejméně jednou, když zdejší legionáři prohlásili svého velitele Luciuse Septimuse Severuse římským císařem, který se stal zakladatelem stejnojmenné dynastie.
Návštěva by měla začít v lázních Bad Deutsch, kde bylo na počátku století postaveno muzeum ve stylu římské vily, v němž jsou soustředěny nejvýznamnější archeologické nálezy. V největším muzeu podobného druhu v Rakousku je celkem téměř tři a půl tisíce exponátů, od šperků přes zbraně, mince až po sochy. Místní park proti muzeu má svéráznou výzdobu - mezi stromy stojí římské náhrobky, jejich texty jsou přeloženy do němčiny.
Po cestě mezi Bad Deutsch a Petronell-Carnuntum jsou zbytky legionářského tábora, z něhož se nejvíce zachovala vstupní brána a amfiteátr, který v dobách své největší slávy pojal patnáct tisíc návštěvníků.
Po několika kilometrech se dostanete do samého Petronell- -Carnuntumu. Hlavní část nálezů je až na konci městečka směrem na Vídeň, kde je také hlavní ná-vštěvnické centrum. Kromě množství suvenýrů, zasvěcených průvodců vykopávkami civilního města nabízí například i seznámení s antickou římskou zahradou a jejími obvyklými plodinami či mozaikovou výzdobou domů. Je zde zrekonstruován i Dianin chrám, jediný v celém
Rakousku.
Ještě o několik set metrů dále je odbočka k ruinám veřejných lázní a také místodržitelského paláce, který je největší římskou stavbou nalezenou v Rakousku.
Po návratu na Hlavní ulici čeká návštěvníka ještě jedna zastávka u zbytků římského amfiteátru civilního města a pak odbočka do polí k dvacet metrů vysokému vítěznému oblouku císaře Constantina II. ze čtvrtého století.
Archeologická stezka, po níž návštěvníci pěšky či na kole projdou celým římským městem, se na mnoha místech kříží s "naučnou vinnou stezkou", která provádí po místních sklípcích, jejich specialitou je již po staletí modrá frankovka.

Autor:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.