Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historické otazníky: krvavá jatka v Koloseu. Kolik tu zabili lidí?

aktualizováno 
Vítejte v Římě. Přestože slavné Koloseum patří k největším magnetům věčného města, moc romantiky tu nečekejte. Slavná aréna totiž fungovala jako velká lidská jatka, v nichž se po staletí vraždilo a zabíjelo. Pro potěchu a zábavu Římanů.

Koloseum patří mezi nejzachovalejší památky antického Říma. Z jedné strany dokonce vypadá téměř stejně jako před dvěma tisíci let. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Na světě asi není jiné místo, které by mělo tak šílenou pověst. Samozřejmě, vyvraždění statisíců Židů v Osvětimi a Treblince bylo ještě hroznější, ale na to se nechodily dívat davy. V Římě se naopak na smrt chodilo jako do divadla. Čím drsnější a krvavější byly hry, tím více se zhýčkaní diváci bavili.

Počty mrtvých se dnes už nedají přesně vyčíslit. Někteří historici se domnívají, že zde zahynulo na 700 tisíc lidí, jiní odhadují až dvojnásobný počet obětí. A k tomu připočítejte minimálně milion zabitých zvířat.

Trest smrti ušlapáním

V Koloseu nebyly k vidění jen zápasy gladiátorů, při kterých bojoval muž proti muži. Přehrávaly se zde také nejrůznější bitvy, bojovalo se se zvířaty a navíc se tu konaly i veřejné popravy, pojaté opět jako divadlo, takže obžalovaní byli například ušlapáni slony.

Fotogalerie

O konečném počtu lidí, kteří v aréně zahynuli, není k dispozici žádná důvěryhodná historická zpráva. Cameron Hawkins, profesor historie na univerzitě v Chicagu, se ovšem domnívá, že každý rok bylo zabito v průměru kolem pěti tisíc gladiátorů, a to od konce prvního století až do začátku 5. století. Když odečteme přestávky způsobené nejrůznějšími opravami, počet mrtvých by se mohl pohybovat kolem jednoho a půl milionu.

Boj šíleného císaře

Přestože je Koloseum spojované především se zápasy gladiátorů, hry měly také devastující vliv na přírodu v celé římské říši a z dnešního pohledu vlastně způsobily malou ekologickou katastrofu. Zvláště z okolí Středozemního moře a severní Afriky zmizela spousta divokých zvířat, a to právě kvůli zábavám v Koloseu. Z Nilu zmizeli hroši, ze severní Afriky sloni a z Blízkého východu lvi.

Zachovala se zpráva, že šílený císař Commodus (mimo jiné syn vzdělaného filozofa a císaře Marca Aurelia), který si rád hrával na neohroženého bojovníka, zabil v aréně za jeden jediný den několik desítek medvědů. Ještě připomeňme, že za návštěvu her Římané nemuseli nic platit, ostatně celá stavba byla darem císařské rodiny římským občanům. A to některé hry navíc trvaly i tři měsíce v kuse.

Když člověk poprvé vstoupí na Forum Romanum, je překvapen, jak málo toho...

Když člověk poprvé vstoupí na Forum Romanum, je překvapen, jak málo toho zůstalo.

Zatahovací střecha

Výstavba Kolosea byla mimořádně zajímavá také z technického hlediska. Monumentální stavba měří na délku 189 metrů, je vysoká 49 metrů a do jejích útrob se vešlo neuvěřitelných 50 tisíc diváků (v Římě tehdy žilo zhruba milion lidí).

Koloseum mělo na 80 vchodů, přičemž jeden sloužil pouze císaři a jeho doprovodu. Kulatá stavba měla také zatahovací střechu, která chránila diváky před sluncem nebo před deštěm, zatímco samotnou arénu bylo možné napustit vodou, aby se zde mohly konat námořní bitvy. Koloseum mělo důmyslný kanalizační systém a v jeho útrobách se táhlo na tři tisíce metrů rour. V podzemí byly také kobky pro zvířata, která se na povrch přivážela primitivními výtahy.

Stavba byla na svou dobu velmi luxusní. Měla zatahovací střechu, která chránila...

Stavba byla na svou dobu velmi luxusní. Měla zatahovací střechu, která chránila před deštěm či sluncem a dovnitř se vešlo na 50 tisíc diváků.

Blesky a zemětřesení

Výstavba Kolosea byla velmi rychlá a zabrala pouhých devět let. Za hlavní pracovní sílu posloužilo 60 tisíc otroků, které do Říma přivedla armáda po vítězné židovské válce. Koloseum však postihla také celá řada katastrof, takže je až s podivem, že se do dnešních dob zachovalo v tak perfektním stavu.

Stavbu poničil požár po zásahu blesku, Koloseum utrpělo při plenění Říma barbary a další šrámy přineslo několik silných zemětřesení. Největší ranou však byla cílená likvidace velkolepé stavby obyvateli města, neboť na počátku středověku sloužilo Koloseum jako zásobárna kamene a jeho jižní strana byla z velké části rozebrána.

I když má návštěvník Říma sebelepší fantazií, jen stěží si dokáže představit,...

I když má návštěvník Říma sebelepší fantazií, jen stěží si dokáže představit, jak antické město vypadalo.

V římském Koloseu zemřelo podle umírněných odhadů na 700 tisíc lidí. Někteří...

V římském Koloseu zemřelo podle umírněných odhadů na 700 tisíc lidí. Někteří historici se domnívají, že obětí mohlo být i přes milion.

Jak se točí Koloseum

Zápasy gladiátorů i atmosféra naplněného Kolosea znovu ožily v úspěšném filmu Ridleyho Scotta Gladiátor, který na scénu vrátil vedle monstrózních gladiátorských bitev i výše zmíněného šíleného císaře Commoda, nicméně snímek se nenatáčel v římském Koloseu, i když to původně režisér požadoval. Kvůli úředníkům a nekonečným byrokratickým průtahům se režisér nakonec svého záměru vzdal a raději nechal postavit filmovou repliku Kolosea na Maltě. Jen pro zajímavost dodejme, že stavba kulisy Kolosea vyšla zhruba na milion dolarů.

Konkurence z El Jemu

Koloseum postavené v srdci antického Říma bylo samozřejmě největší a nejprestižnější, ale v celé Římské říši bylo více podobných arén a některé z nich vydržely až do dnešních dob.

Jedním z nejlépe zachovaných amfiteátrů v římských provinciích je tuniský El Jem, stojící nedaleko města Sousse. Osada El Jem zbohatla v Caesarových dobách na produkci oliv a olivového oleje a díky tomu vybudovala grandiózní stavbu, která patří mezi největší amfiteátry světa. Tuniské „Koloseum“ je 150 metrů dlouhé, 120 metrů široké a 36 metrů vysoké a v dobách největší slávy se do něj vešlo na 40 tisíc lidí.

Autor: pro iDNES.cz


Témata: Itálie, Řím




Nejčtenější

V sobotu byl otevřen druhý úsek nové lanové dráhy z Růžové hory na Sněžku. (22....
Horská služba vyhlásila v Krkonoších první stupeň lavinového nebezpečí

Horská služba v Krkonoších vyhlásila po sněžení v minulých dnech nejnižší první stupeň lavinového nebezpečí. Na hřebenech napadlo asi 30 cm sněhu. Při prvním...  celý článek

Závodní lyžařské boty musí být hodně těsné, sjezdovky jsou dnes extrémně tvrdé...
Pro vítězství se musí trpět. Jak se vyrábí boty pro lyžařskou elitu

Jestli jste si někdy chtěli zalyžovat na opravdových závodních lyžích, přes upozornění, že to není hračka pro rekreanty, by to pro několik z vás mohl být...  celý článek

Dobové exponáty ve Freedom Tower
Malá Havana v Miami: život Kubánců mimo dosah diktátora

Kubánská čtvrť ve floridské metropoli je barvitým a zajímavým místem sama o sobě. Pokud se tam však náhodou octnete v době, kdy zemře diktátor Kuby, dostanou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.