Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Řekové se chystají na olympiádu pomalu

  11:06aktualizováno  11:06
Olympijské hry se vracejí do svého rodiště. Alespoň tak chápou Řekové přípravu na olympiádu, která by se v Aténách a okolí měla konat v roce 2004. Jenže aspoň dosud ji provází řada problémů. A Atény se vlivem olympiády mění. Moderní olympijské hry mají se starověkými jen málo společného - jde tu především o peníze. Řecký přípravný výbor byl v průběhu letošního roku několikrát kritizován, že nestíhá výstavbu všech potřebných zařízení a že řecká vláda nezvládá připravit především dopravní kapacity - nové letiště, metro a silnice mezi plánovanými sportovišti.

"Pokud by šlo o to, zorganizovat hry za týden, tak bez ohledu na kvalitu tu sportoviště jsou," obhajuje pozici řeckého organizačního výboru jeden z jeho členů, který si nepřál být jmenován. Podle něho jde především o modernizaci stávajících zařízení. "Hotovo je sedmdesát procent staveb," dodává.

"Cílem je mít připraveno všechno v roce 2003," říká v rozhovoru pro list Kathimerini Gianna Angelopulosová, předsedkyně organizačního výboru. Ta převzala řízení výboru až letos na jaře. Od té doby se udělal velký kus práce: přesný plán sportovišť i dopravních tras je hotov. Zbývá jen stavět a stavět.

Řecká vláda dává přitom olympijským projektům absolutní přednost. Příkladem může být nové letiště a metro. S pomocí fondů Evropské unie vznikají v Aténách dvě nové linky podzemní dráhy a v březnu příštího roku by se měla veškerá letecká doprava přesunout na nové letiště. "Na starém vybudujeme prozatímní sportoviště pro sporty, jako je baseball, které nemají v Řecku tradici," říká člen přípravného výboru. Výbor byl letos terčem kritiky nejen kvůli nejasnostem kolem časového harmonogramu.

Nevoli místních politiků vyvolaly vysoké platy funkcionářů. Proti neautorizované změně projektu protestovala francouzská projekční kancelář, která navrhovala olympijskou vesnici. Ta patří mezi objekty, které se teprve letos začínají budovat. "Tři měsíce před hrami bude vesnice připravena stejně jako další dvě vesnice pro novináře," ujišťuje nejmenovaný člen výboru.

"Čekáme více než dvaceti tisíc novinářů a šestnáct tisíc sportovců a chceme jim zajistit ubytování na úrovni tříhvězdičkového hotelu." Kritiku výše odměn členové výboru odmítají s tím, že dodržují předem schválený rozpočet 1,7 miliard dolarů. Stavby jsou ovšem organizovány a financovány vládou, jejíž ministr kultury Theodoros Pangalos je nejvýše postavenou osobou zodpovědnou za organizaci her.

Pangalos byl však o víkendu odvolán - nikoli kvůli olympiádě. Vrásky na čele dělá organizátorům hlavně doprava. Atény jsou město v kotlině věčně přeplněné automobily a smogem. Trochu jim odlehčí nové metro, je třeba ovšem vybudovat nové obchvatné komunikace. Hry se budou konat v srpnu, kdy se většina z pěti milionů Atéňanů snaží z města odjet. Uleví tím sice dopravě, paradoxně ovšem způsobí starosti s dostatkem dobrovolníků.

"Bude jich potřeba asi padesát tisíc," odhaduje Gianna Angelopulosová. Kde je organizátoři vezmou? "Většina lidí bude chtít pryč a nic nebude fungovat," říká studentka Ma rkella. "Ale já chci vidět nějaké soutěže a být dobrovolnicí v organizaci." Takových jako ona zatím příliš není. "Uděláme to jako Australané," vysvětluje člen organizačního výboru. "Část dobrovolníků tam byli zaměstnanci státní správy, kteří místo vysedávání v kancelářích pracovali pro olympiádu. Státní sektor je tu velký." Řekové se na hry podle vlastních slov těší. Osmdesát procent obyvatel země pořádání her podporuje. Nyní musí většina z nich přiložit ruku k dílu, aby se stihlo postavit a vybavit vše potřebné.
 

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.