Zdroje Gangy jsou smíšené. Na horním toku jsou to především tající ledovce, na...

Zdroje Gangy jsou smíšené. Na horním toku jsou to především tající ledovce, na středním a dolním toku jsou zdrojem především monzunové deště, které přicházejí převážně od července do září. | foto: Profimedia.cz

Tři řeky dostaly za poslední týden stejná práva jako živoucí bytosti

  • 26
První řekou, která minulý týden oficiálně získala status živé osoby, byla novozélandská Whanganui. Stala se prvním krajinným prvkem světa, který úřady oficiálně prohlásily za legálně živý. Tento týden se k ní přidaly dvě indické řeky: Ganga a Jamuna.

Whanganui pramení na Severním ostrově a je třetí nejdelší řekou Nového Zélandu. Po 140 letech vyjednávání se maorskému kmenu konečně podařilo domoci se u novozélandských úřadů uznání této řeky jako živoucí bytosti. Jako vůbec první na světě bude mít u soudu stejná práva, jako lidská bytost.

„Rozhodli jsme se zvolit právě tento přístup, protože řeku považujeme za našeho předka, kterým také vždy bude,“ říká Gerrard Albert, hlavní vyjednavač komunity Whanganui iwi.

V návrhu zákona, který schválil novozélandský parlament a jenž citoval server cntraveler.com, se uvádí, že zákonodárci uznávají řeku Whanganui jako „nedělitelný a živoucí celek, a to v celé její části od hor až k moři.“

Členové parlamentu zároveň vyjádřili omluvu za svůj laxní přístup k ochraně řeky v minulosti a za nedostatečné porozumění posvátnému vztahu, který maurské kmeny k řece mají a za nějž lobovaly už od 70. let 19. století.

„Bojovali jsme za to, abychom právně vyjádřili její identitu, aby všichni ostatní mohli porozumět tomu, že z našeho pohledu se k ní má správně přistupovat jako k živoucí bytosti, jako k nedělitelnému celku, místo tradičního modelu, který k ní během posledních 100 let přistupoval pouze z hlediska vlastnictví a managementu,“ doplňuje Albert.

Nový status řeky v podstatě znamená, že pokud s ní bude někdo špatně zacházet nebo jí vysloveně škodit, právně bude stejně zodpovědný, jako by uškodil komunitě Whanganui iwi, protože mezi nimi není žádný rozdíl.

„Řeka bude mít svojí vlastní legální identitu se všemi odpovídajícími právy, povinnostmi i závazky jako každý člověk,“ říká ministr pro vyjednávání v oblasti Waitangi Chris Finlayson.

Pokud někdo bude s řekou špatně zacházet nebo jí vysloveně škodit, právně bude stejně zodpovědný, jako by uškodil přímo kmenu Whanganui iwi.

Řeku budou zastupovat dva opatrovníci, jeden bude z kmene Whanganui iwi, druhého pak vybere novozélandské království.

Podle Alberta považují maorské kmeny sami sebe za součást vesmíru, a nový zákon tak podle něj vzdává hold a reflektuje jejich vidění světa a může se stát inspirací pro další kmeny.

Když se úřady inspirují

Necelý týden po historicky prvním uznání přírodního prvku světa jako živoucí bytosti následovaly příklad Nového Zélandu také indické úřady, které stejný status přiznaly hned dvěma řekám. Informaci přinesla agentura AP.

Podle nejvyššího soudu státu Uttarákhand budou řeky Ganga a Jamuna nyní brány jako živoucí bytosti podobně jako jejich přítelkyně Whanganui. Úřad ve svém odůvodnění citoval i rozhodnutí úřadů z Nového Zélandu. Pro zastupování řek zvolil tři úředníky, kteří budou řeky v právních záležitostech hájit.

Ganga je největší řekou Indie.

Jamuna je nejdelší a nejvodnější přítok Gangy. Je 1 384 km dlouhá, povodí má rozlohu 351 000 km².

Živé bytosti v Česku?

Dočkáme se někdy prohlášení českého soudu, že živoucí bytostí je například i Vltava, která patří mezi největší přírodní symboly v České republice? „Jakkoliv může znít udělení práv řece či jinému přírodnímu fenoménu podivně, je to přinejmenším dobrý signál, že někdo vnímá přírodu nejen jako zdroj obživy, peněz či materiálu, ale jako partnera, bez kterého není možná naše existence,“ říká Petr Jan Juračka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Načasování tohoto aktu je v českém kontextu až symbolické. Je to totiž jen několik dní, co zemřel profesor RNDr. Otakar Štěrba, CSc. z Univerzity Palackého v Olomouci, který za práva řek bojoval až do posledního dechu. Zavedl u nás termín ‚říční krajina‘, kterým chtěl dát světu pravděpodobně velmi obdobné poselství, které slyšíme nyní ze světa,“ připomíná Juračka.

V Českých řekách ale panují jiné podmínky než u živoucích bytostí ze zahraničí. „Zdravá řeka se skutečně v lecčem může podobat lidskému organismu, je to nesmírně složitý a vzájemně provázaný systém. Skutečně živoucích řek je ale ve střední Evropě minimum,“ říká Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jedna z mnoha nádherných vyhlídek na naší trase.

Vyhlídka na Vltavu při výletu do Albertových skal

„Většina byla napřímena, břehy opevněny, stavěly se jezy a přehrady a z řek a potoků se postupně staly kanály téměř bez života. Na našich řekách je více než šest tisíc překážek, které jsou vyšší než metr a pro mnoho živočichů tak tvoří nepřekonatelnou bariéru,“ doplňuje Šůlová.

I přesto, že říční ekosystém má značnou schopnost zásahy z vnějšku kompenzovat, regulovat či prostě přestát, mohou řeky nenávratně devastovat průmyslová znečištění, příliš velké přehrady anebo dokonce umělé spojování vodních cest. „Nezbývá tedy než doufat, že plnění ‚práv‘ řek nebude jen symbolické a že se třeba nějakých ‚práv‘ dočkají i Labe, Vltava, Dyje či jiná řeka tekoucí naším územím,“ doplňuje Petr Jan Juračka.