Připustila, že není jasné, zda skutečně jde o Iolkos či o nějakou další, zatím neznámou metropoli. Zdůraznila však, že "do této oblasti zatím badatelé kladli pouze Iolkos, byť ho víceméně považovali za mýtické město".
Archeologové vykopali v ruinách paláce "všechny druhy předmětů, a to ve velkém počtu: keramické vázy, figurky, kamenné, měděné a olověné sošky. Narazili také na ryté nápisy v písmu B". Toto písmo, které nahradilo starší hieroglyfy, se používalo
pouze ve významných palácích jako například v Pylosu, v Mykénách nebo v Thébách, "což nás nenechává na pochybách o důležitosti královského objektu" objeveného poblíž Dimini, zdůraznila doktorka Adrymi-Sismaniová.
Již v minulosti byly ve stejné oblasti objeveny dvě významné hrobky, a to v roce 1884 a v roce 1903. Později, v roce 1977 došlo k významnému objevu ulice lemované budovami postavenými podle přesných plánů v místě nynějšího Dimini. O 20 let později archeologové zhruba na stejném místě odkryli základy skladišť a dílen, v nichž se vyráběly zejména šperky, keramické předměty a zbraně.
Z nejnovějších zjištění vyplývá, že tyto stavby se nacházely v bezprostřední blízkosti významného paláce. Nyní se podařilo obnažit centrální partii paláce a v posledních měsících se na světlo dostaly rozsáhlé ruiny spodních částí mohutných zdí. "Obyvatelé opustili město v klidu, jako většinu mykénských metropolí, a to v odobí kolem 1200 před n. l. a ze zatím nejasných příčin," uzavřela dr. Andymi-Sismaniová.
Podle antických bájí uprchl Iásón z Iolku v ranném věku, aby unikl zlobě svého strýce krále Peliáse. Peliás zabil svého bratra Aisóna, Iásónova otce, aby se zmocnil v království vlády. Poté se Iásónovi dostalo vzdělání od Kentaura Cheiróna, učitele všech řeckých reků. Iásón se do antické mytologie zapsal výpravou Argonautů do
bájné Kolchidy, odkud měl Peliásovi dovézt zlaté rouno, pokud se chtěl vrátit na královský trůn v Iolku. Tento úkol se podařilo Iásónovi splnit.
