Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Řecké Pomaky ohrožuje tabáková politika

  13:22aktualizováno  13:22
Slovanská muslimská menšina Pomaků, která žije v pohoří Rodopy na severovýchodě Řecka u hranic s Bulharskem, byla v zemi dlouhá léta opomíjená. Navíc podle místních zdrojů je nyní tato minorita vážně ohrožena novou evropskou politikou ohledně snižování podpor na pěstování tabáku. Pomaci, kterých nyní žije na řecké straně Rodop na 35.000 (a v Bulharsku údajně několik set tisíc), jsou již dlouhá staletí pověstní právě pěstováním tabáku v tomto pohoří, které tvoří přirozenou hranici mezi Řeckem a Bulharskem.

K téměř úplnému zapomnění Pomaků v minulosti přispělo i místo, kde žijí: jejich
komunitu totiž přes 40 let studené války rozdělovala železná opona. Navíc
ortodoxní Řekové jsou od nepaměti k muslimům značně nedůvěřiví.
   

Až do roku 1996 nebylo v Řecku dovoleno Pomaky navštěvovat kvůli zákazu,
který vydal již fašistický režim generála Joannise Metaxase (1936-1940).
Uzavřena byla jediná cesta vedoucí do pomackých vesnic, které se tím změnily v
rezervaci.
   

Příslušnost Pomaků (Pomak je označení pro bulharsky mluvícího muslima) k islámu je vysvětlována dvěma vlnami islamizace v 16. a 17. století. V minulých desetiletích byli Pomaci vystaveni násilnému tlaku i v Bulharsku, kde byli během komunistické éry nuceni si měnit islámská jména, byly zavírány jejich mešity a zastavována náboženská výchova.
   

Evropská komise v rámci tažení proti kouření též navrhla radikálně omezit podporu na pěstování tabáku v zemích unie, což podle prefekta městečka Xanthé Jorgose Pavlidise přímo ohrožuje již tak malé prostředky obživy místních lidí. "Nahrazení monokulturního pěstování tabáku znamená pro nás velký problém," říká Pavlidis s tím, že již o tomto problému napsal dopis předsedovi komise Romanu Prodimu. "V posledních letech se zdejší lidé snažili uživit i jinak, například pomocí řemeslné výroby či prodejem velmi bohatých místních uměleckých výrobků. To ale vůbec nefungovalo," dodává.
   

Místní domorodci kultivují na svých malých políčkách rozházených na kopcích hor tabák ručně již přes dvě století. Právě to utváří celé místní sociální a geografické prostředí. Přes 4500 pomackých pěstitelů letos vypěstovalo více než 3300 tun zvláštního druhu tabáku s názvem basma, který je na mezinárodním trhu velmi ceněn a jenž proslavil oblast kolem městečka Xanthé na začátku minulého století.

Tabák basma se poté prosadil na mezinárodním trhu a v Xanthé jej nakupují například Korejci či Japonci. Kilo basmy stojí 1300 drachem (3,82 eur), což EU ve stejné výši subvencuje.
   

Samotný tabák ale Pomaky neuživí. Majitel kavárny v Echinosu, tradičním pomackém městečku s asi 4500 obyvateli, Ahmet Kopel vysvětluje, že lidé musí jezdit každoročně za tvrdou manuální prací do Německa, nejvíce do hamburského přístavu. "Je to velmi namáhavé, ale vynáší to mezi pěti a šesti tisíci marek
měsíčně," dodává s tím, že Pomaci tam pracují tři měsíce, pak se vrátí domů,
odpočinou si a opět se tam vydají. Koncem jara ale již pracují na polích.
   

Starosta obce Satrai východně od Echinosu Celal Kints říká, že asi 30 procent vesničanů žije a pracuje v Německu. Ve snaze zmírnit emigraci plánuje Kints například podpořit v tomto zapomenutém kraji lov divočáků. Stejný záměr má
i starosta další vesnice Thermia (1400 obyvatel) Hasan Nazir, který ale též chce
dát místo pro ekoturistiku.
   

Ve snaze vyvést oblast ze zapomnění a podnítit její rozvoj plánuje prefekt
Pavlidis vybudování nové silnice na západě regionu, která by vytvořila nový
hraniční přechod s Bulharskem.  

Autor:




Nejčtenější

V noci z pátka na sobotu 19. srpna 2017 se nad jižními Čechami prohnala prudká...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.