Naším prvním cíle je malebná vesnička Dreistetten pod vápencovým masívem Hohe Wand, který spadá do Gutensteinských Alp. Skála, na které je vybudována krátká sportovní feráta s názvem Währinger Steig, se vypíná hned nad vesnicí. Zajištěná cesta byla nově upravena v roce 1983 členy místního spolku Währinger Naturfreunde.
Lahůdka pro úplné začátečníky
Jdeme asi 15 minut po široké cestě směrem na Einhornhöhle, jeskyni Jednorožce, a přímo pod skalním masívem odbočujeme podle směrovky vlevo prudce do svahu směrem na "Klettersteig". Stoupání nám zabere asi pět minut a výuka základních feratových dovedností může začít.
Po připevnění feratového setu a nasazení přilby můžeme začít lézt. V průběhu asi 50 nebo 70 zajištěných metrů nás feráta povede nejprve po ocelovém laně, po kramlích a téměř v samém závěru i po žebříku, a tak máme možnost vyzkoušet si téměř všechny možné způsoby jištění, které se na zajištěných cestách používají. Ferátu zdoláváme několikrát nahoru i dolů a cvičíme i lezení s batohem na zádech.
Studnou na legendární Sky Walk
Na Wahringer Steig u vesnice Dreistetten cvičíme celé dopoledne. Kolem jedné hodiny přejíždíme do jen několik kilometrů vzdálené vesnice Maiersdorf. Parkujeme u kostela. Přes hřbitov, křivolaké uličky a pastviny začínáme stoupat přímo pod monumentální vyhlídku, která je ukotvená na hraně skalní stěny a vyčnívá do volného prostoru. Procházka po ní je tak opravdu velmi "vzdušná".
Necelých 400 výškových metrů překonáváme po příkré cestě v serpentinách. Zastavujeme se u nástupu na zdejší nejnáročnější ferátu nazvanou "HTL Steig", která byla veřejnosti předána k užívání na jaře roku 1999 ku příležitosti 125. výročí založení Vyšší technické školy (HTL – Höhere Technische Lehranstalt) ve Wiener Neustadt.
Díváme se na ocelové lano běžící kolmo vzhůru, místy převisle přímo na vyhlídku Sky Walk nad námi. Času ale nemáme nazbyt a abychom stihli plánovaný program, musíme pokračovat po turistické cestě vzhůru až pod nástup na kratičkou ferátu kousek pod hřebenem Hohe Wandu.
Do skály jsou zapuštěné kramle, které vedou na římsu s položenými prkny a jistícím ocelovým lanem ústícím na asi patnáctimetrový žebřík, který stoupá skalním komínem.
Výlez z komína připomíná studnu. Relativní technická snadnost úseku svádí lezce k lehkovážnosti a k nepoužívání jistících pomůcek. Ale vzhledem k téměř stálému stínu bývá skála vlhká, a když ještě trochu zaprší, nepříjemně klouže. Pády nezajištěných lezců jsou zde poměrně časté a terén je pro případnou záchranu špatně přístupný.
Hřeben Hohen Wandu v blízkosti vyhlídky Sky Walk je vyhlášeným místem i pro paragliding a létání na rogalu. Najdeme zde leteckou školu a spoustu nadšenců, kteří se vrhají ze stěny do nedozírné hloubky, aby záhy vystoupali ještě mnohem výše a kochali se pohledem na svět z ptačí perspektivy. Pozorujeme je z vyhlídky. Létají kousek od nás, zkušení předvádějí odvážné obraty a bezpochyby se velmi baví obdivnými výkřiky z vyhlídkové plošiny.
Celý aktivně strávený den pak hodnotíme v místní hospůdce s příjemnou obsluhou a dobrým pivem. Teď už na nás čeká jen sestup k autu a přejezd na chatu Weichtalhaus, kde máme zamluvené ubytování a večeři.
Hans von Haid Steig: opravdový horský výstup
Zajištěnou horskou cestu v nebetyčné a úchvatné krajině Raxalpe vybudoval již v roce 1913 na vlastní náklady Camillo Kronich. Ze seznamu zdejších ferat bývá právě tato označována přídomky jako nejzajímavější, nejkrásnější, nejúžasnější, apod. Všechny tyto charakteristiky s sebou nesou ještě jeden primát. Vcelku logicky se jedná i o nejfrekventovanější ferátu v oblasti Raxu. Každopádně máme před sebou nádhernou celodenní horskou túru.
Přes vesnici Prein an der Rax a osadu Griesstein vyjíždíme po zpevněné cestě až k závoře. Nedá se říci, že by tu bylo zrovna parkoviště, ale auta můžeme bez větších problémů postavit podél cesty. Stoupáme v serpentinách po příjemné široké zpevněné cestě zvané Holzknechtsteig a po necelé půlhodince přicházíme k rozcestníku, kde se nám odkrývá impozantní stěna Preiner Wandu, náš cíl. "Jako tam, až nahoru?!", ptá se nevěřícně kamarádka. Odpověď je vcelku jednoznačná: "Ano, až tam nahoru!"
Odbočujeme na lesní pěšinu a stoupáme směrem na Seehütte. Po dvaceti nebo třiceti minutách chůze do úctyhodného kopce se po pravé straně nachází studánka. Je to velmi příjemné místo pro odpočinek a dobrání vody. Ještě chvíli stoupáme lesem a posléze přechází stezka do štěrkové suti.
Nástup na původně vybudovanou ferátu byl v nadmořské výšce 1 300 metrů, nové nástupní místo najdeme o 50 výškových metrů výše. "Tak jsme tady", zahajuji poslední pokyny před výstupem, "nezapomeňte si zkontrolovat úvazky, feratové sety a přilby!"
Samotný začátek je výjimečně snadný. Po krátké chodecké pasáži v suti ale začíná první žebřík a nad ním první náročnější místo (v rakouské klasifikaci hodnocené písmenem "D"). Tento první technicky i fyzicky náročnější úsek prověří každého a je možné, že někoho může i odradit od dalšího postupu. Na trase je pak ještě jeden "déčkový" úsek.
Nachází se bezprostředně pod soškou Madony (1585 m), u které je možné si odpočinout, načerpat síly a také se v klidu pokochat horskou nádherou všude kolem. Úsek je dlouhý asi 50 až 70 výškových metrů a nachází se v místech s neustále mokrou skálou.
Pohybujeme se nejprve uklouzaným mírně stoupajícím traversem, později nepříjemně hlubokými, ale úzkými spárami. Občas se nám stává, že jsme nuceni vytáhnout z batohu lano na dojištění.
Od Madony se cesta stáčí vpravo na poněkud nepřehledné skalky, aby po chvíli pokračovala již lehčími zajištěnými úseky, které ústí na hřebeni asi 150 m západně pod vrcholem Preiner Wand (1783 m). Po povinném výstupu k vrcholovému kříži sestupujeme velmi pohodlně přes chatu Seehütte zpět k autu.
Zastávka na chatě s vyhlášenou kuchyní bývá velmi příjemná. Vzhledem ke snadné dostupnosti je ale také potřeba počítat s velkým počtem dalších strávníků. Celá túra i se zastávkou na chatě a sestupem k autu by neměla zabrat víc než 6 – 7 hodin.
V Hohe Wand a Rayalpe se vyřádí celá rodina
Masív Hohe Wand i oblast Raxalpe poskytují nepřeberné možnosti pro aktivní trávení volného času. Na své si jistě přijdou horolezci a feratisté, kteří zde najdou dostatečné množství krásných a hodnotných terénů, ale také turisté a rodiny s dětmi, pro které skvěle a promyšleně vybudovaná infrastruktura zpřístupňuje povlovné kopce s typickými náhorními planinami a s hustou sítí turistických chat a dalšího zázemí.
Může se hoditDoprava:
|