Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rány si šiju sám, říká Čech, který projel Aljašku na člunu

aktualizováno  15. října 19:09
Můžete to zkusit i vy - a není to bůhvíjak drahé. Zaplatíte letenku do Kanady, rozbalíte nafukovací člun a vyrazíte na Aljašku. Čtyři a půl tisíce kilometrů.

Hodiny bloudila rodina v labyrintu rozlámáného ledovce, nebylo možné najít cestu ven... | foto: Leoš Šimánek z knihy Pobřeží Pacifiku

Obklíčilo je hejno plejtváků, tři metry od nich stál rozzuřený medvěd a proti jejich plavidlu se řítily dvě kosatky.

Nakonec rodina dorazila k pobřeží Aljašky a byla první, které se to na nafukovacím člunu povedlo. "Celé to trvalo pět let,“ popisuje otec, cestovatel Leoš Šimánek.

Vydali se ze zálivu nad Vancouverem, a to na dvě etapy. Kvůli bouřím se totiž dá kolem pobřeží plavit jen od června do srpna. Další tři roky zabraly přípravy, během nichž bylo potřeba plánovanou trasu obletět letadlem.

Šimánek vzal k Aljašce manželku Lenku, třináctiletého syna Jakuba, šestiletou dceru Veroniku a psa Daltona. Kromě letenky do Kanady byl pro ně jedinou výlohou benzin, kterého člun spotřeboval okolo 1500 litrů. Nocovali ve stanech, lovili lososy, chytali kraby a pili vodu z potoků.

A taky se báli o život.

Aljaška, kemping

Z krabů dělala Šimánkova manželka pomazánky, guláš, a když už jí docházely nápady, zkusila i krabí dršťkovou. Vodu nabírali z potoků nebo vodopádů.

Boj o život v ledovci

Největší potíže je potkaly u ledovcového zlomu. Téměř týden pršelo a v několika kilometrech čtverečných nalámaného ledu zabloudili. S přílivem voda stoupala, cesty se uzavíraly, až na poslední chvíli se člun dostal ven.

V jednom z fjordů je málem napadl grizzly. Na vysoké skále vybíral hnízdo racků, ale kořist mu vypadla. Běžel za ní dolů, ocitl se tři metry od člunu, zuřil, chystal se skočit, otec marně sahal po brokovnici. Syn se snažil rychle ujet, ale narazil plavidlem do skály. To medvěda vylekalo.

Aljaška

Rozzuřený grizzly
VÍCE UNIKÁTNÍCH FOTEK Z ALJAŠSKÉ DIVOČINY - ZDE

Aljaška

Aljaškou na člunu


Aljaškou na člunu




Útok kosatek

A další útok: tentokrát dvě kosatky. Rozjely se proti nim, vypadaly jako dvě torpéda, na poslední chvíli se ponořily a... vyskočily za člunem. Asi si jen hrály.

V dalším fjordu se rodina dostala do hejna sedmi plejtváků, kteří kolem sebe mávali obřími ocasy. Pes se lekl, vyskočil do vody a plaval mezi nimi ke břehu. Když ho posádka dostihla a pomáhala mu zpátky, proškrábl člun. „Byly to nekonečné minuty, než přijela záchrana,“ vzpomíná Šimánek.

Pes si užil nepříjemností možná ze všech nejvíc, a to i na souši. Napadl dikobraza a musel vydržet, když mu jeho pán tahal kombinačkami ostny z obličeje.

Aljaška

Během cesty zbyl čas i na hory. Tato se jmenuje Mount Cooper, měří dva tisíce metrů a výstup na ni trval dva dny.

Dobrodruh, rebel a emigrant, který žije ve srubu

Šimánek o své výpravě na Aljašku vydal knihu, v pořadí už osmou. První, a nejspíš nejdůležitější cestu podnikl v roce 1968. Jako vedoucí stavebního úřadu byl rebel: maloval kříže po sovětských tancích a strhával z nich hvězdy. Dostal výpověď a byl přeřazen do party kopáčů. Protože slušně kreslil, vzal si jednoho dne razítkové barvy a přenesl všechna razítka ze své staré výjezdní doložky na novou stránku pasu. Emigroval a po pěti letech v Německu se vydal do Kanady, kde si v divočině postavil srub.

Dodnes tam žije.


Rozhovor s cestovatelem Rány si šiju sám. A sním třeba i havraní polívku, říká Leoš Šimánek.

Aljaška

* Kdy vám bylo při všech těch cestách nejhůř?

Jednou jsem málem zmrznul. Chytal jsem v Kanadě ryby sedm kilometrů od srubu, propadl se do peřeje a namočil si sirky. Neměl jsem si na čem usušit šaty a bylo skoro minus třicet.

Ještě horší bylo, když mi oslepnul pes a já ho vedl dvě stě kilometrů sněhem do civilizace. Došly mi zásoby jídla, dva dny jsem neměl ani sousto, šílel jsem hlady. Pak jsem viděl na stromě veverku, okamžitě ji střelil a snědl. Syrovou, na oheň nebyl čas.

* Co nejpodivnějšího jste jedl?

Sním všechno - pečené ponravy, dikobrazí guláš i havraní polívku. Ale na Cookových ostrovech mi domorodci přinesli na banánovém listě živé, ještě lezoucí slimáky. Sice je pro dochucení pokapali citronem, ale i tak jsem odmítl. Utekli mi z talíře.

* Jak si léčíte rány?

Slepé střevo jsem si nechal pro jistotu vzít. Jinak s sebou vozím sádru, dlahu a známý doktor mě naučil zašívat rány.

* Kolikrát jste to využil?

Jednou jsem si při stahování dikobraza rozřízl tepnu a málem vykrvácel. Pak jsem při stavbě srubu spadl šest metrů ze střechy a motorová pila mi rozsekla stehno. Než jsem omdlel, stihl jsem ještě kamarádovi říct: „Co centimetr, to steh.“ Ránu mi ale sešil špatně, tak ji po mém probuzení musel rozpárat a zašít ji podle mých rad znova.





Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.