Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krásná příroda, jediná hospoda a nikde živáčka. Cyklovýlet Ralskem

aktualizováno 
Je to paradox: jedu městem a zároveň panenskou přírodou se zubry a pasoucími se kravami. Takové je Ralsko, kde jsem skoro nenarazil na živáčka, otevřeno měla jediná hospoda, ale stálo to za to.

Bývalé vojenské letiště v Ralsku | foto: Pavel Kozubek

Nenáročný terén, desítky kilometrů zpevněných cest, hluboké lesy, nekonečné louky, nedotčená příroda, pískovcové skály, dobré značení a zajímavá historie patrná doslova při každém šlápnutí do pedálu: to všechno dělá z jízdy po Ralsku neopakovatelný zážitek.

Město totiž vzniklo z bývalého vojenského újezdu, který je však dnes už zcela přístupný veřejnosti. Právě díky své relativně nedávné armádní minulosti se Ralsko pyšní několika rekordy: je nejmladším českým městem, má nejnižší hustotu obyvatelstva na metr čtvereční a pravděpodobně i nejdelší ulici. Přitom, co se rozlohy týče, je po Praze, Brně a Ostravě čtvrtým největším městem Česka.

Fotogalerie

Ale popořádku. Historie Ralska jako města je celkem krátká: nejprve zde roku 1992 vznikla obec, ta se pak v roce 2006 stala městem. Historie okolního kraje je však rozhodně delší a ne vždy byla jednoduchá. Podle záznamů v kronikách se na místě dnešního města žilo minimálně od 13. století. Ale teprve to minulé definitivně určilo jeho dnešní charakter. Zásadními se staly dvě události: vysídlení sudetských Němců po druhé světové válce a následné vybudování vojenského výcvikového prostoru.

Osmdesát procent obyvatelstva toho, co dnes tvoří Ralsko, představovala v první polovině minulého století německá menšina. Ale s tou se tu po druhé světové válce rozhodně nikdo nemazlil. Byla jednoduše odsunuta. V oblasti navíc nebyl ani žádný průmysl, a tak zřízení vojenského újezdu nestálo nic v cestě. Armáda nechala řadu vesnic srovnat se zemí, ale největší katastrofa se přihnala po roce 1968 s příchodem sovětských vojsk. Zdejší lesy posloužily jako střelnice a vzniklo tu letiště pro vojenské stíhačky. Po odchodu vojsk v roce 1991 začal zanikat i zdejší vojenský újezd. Dnes je již nefunkční, stejně jako někdejší armádní letiště. Nebylo to ovšem zadarmo, sanace zdejší krajiny trvala víc než deset let.

Dnes je město, potažmo bývalý vojenský prostor, celkem pusté, z původních 29 vesnic jich přežilo pouhých sedm. A ani ty by jinde jako vesnice zřejmě neobstály. Před odsunem Němců žilo v oblasti dnešního Ralska zhruba šest tisíc obyvatel, dvacet let po odchodu sovětské armády to nejsou ani dva tisíce.

Dnes je město, potažmo bývalý vojenský prostor, celkem pusté, z původních 29

Dnes je město, potažmo bývalý vojenský prostor, celkem pusté, z původních 29 vesnic jich přežilo pouhých sedm.

Místo lidí zubři

Vyjíždím od radnice Ralska, která leží v městské části Kuřívody, dnes často mylně na mapách označované jako samotné Ralsko, a první vesnicí na trase je Židlov. Značení zdejším obcím nechybí, co jim však schází, jsou stavení a jejich obyvatelé. I když v případě Židlova to není úplně tak přesné. Není tu sice žádná obydlená budova, maximálně náznaky základů nebo zahrad, sem tam ovocný strom, ale život tu nechybí. Žije tu zubr.

Cyklotoulky

Článek vznikl ve spolupráci s pořadem Cyklotoulky, který můžete sledovat v televizní a filmové podobě: v sobotní dopolední premiéře na ČT Sport a na internetovém videoportálu www.i-cyklotoulky.cz

Bohužel, nebo možná naštěstí, jsem žádného nepotkal, ale narazil jsem na asi deset informačních tabulí varujících před jeho přítomností včetně fotky a charakteristiky zvířete. Jen v kostce: váží i víc než jednu tunu, dorůstá velikosti dospělého člověka, není dobré ho krmit a je lepší se k němu nepřibližovat.

Z Kracmanova, další obce na trase, se do dnešních dnů nedochovalo už vůbec nic, a tak pokračuju dál do Jablonce u Mimoně, dnes zvaného Jabloneček. Tady lidé žijí. Přesněji řečeno, je tu jeden obydlený dům. Následuje Olšina: ani noha. Zdánlivé vysvobození přichází v další vesnici, kterou je Cetenov, přesněji řečeno hospoda Na Pince, je zavřená. Jinak už se však začíná blýskat na lepší časy: mají tu možná sedm obývaných stavení. Známky života objevuji i v Dolánkách a Vlachovém.

I když se zdá, že ve zdejším kraji není život, rozhodně to neznamená, že je všechno zanedbané. Naopak. Louky tu mají upravené a posečené. Cesty udržované v míře úměrné jejich významu, a tedy průjezdné. A stavení, která jeví známky života, jsou opravená.

I když se zdá, že ve zdejším kraji není život, rozhodně to neznamená, že je

I když se zdá, že ve zdejším kraji není život, rozhodně to neznamená, že je všechno zanedbané.

Hostinec Na Pince

Hostinec Na Pince

Z Ralska do Brazílie

První opravdovou vesnicí na trase je až Náhlov a tohle optimistické zjištění zachraňuje prvních patnáct kilometrů mého výletu. Navíc tu mají český a dost dobře možná i světový unikát: Muzeum vystěhovalectví do Brazílie. Bohužel v den mé návštěvy bylo zavřené, takže už nezjistím, jestli bylo vybudováno na ideálech prvních obrozenců, nebo je to spíše fikce ve stylu Járy Cimrmana.

Z Náhlova pokračuji směrem na skalní útvar Stohánek. V masivu pískovce o rozměrech zhruba dvacet krát dvacet krát dvacet metrů byla lidskou rukou vyhloubena chodba, schody a několik jeskyní. Kdo a proč to udělal, není známo. Každopádně je to zarážející: tolik práce a nic? Tedy ne doslova, z vrchu Stohánku je krásný výhled, o ten se však lidská ruka nezasloužila.

A čeká mě další smutná připomínka dřívějších časů: Svébořice. Opět jen rozvaliny, a to tu prý před válkou stály dva kostely, škola a dokonce banka. Následuje Nový Dvůr, podél novodvorských rybníků do Ploužnice. Tady stojí hospoda Na Blízalce, a protože to je první otevřená hospoda na trase, okamžitě využiji její pohostinnosti. Bůhví, kdy bude nějaká příští. Jen pro připomenutí, ujel jsem hodně přes dvacet kilometrů a přitom nevytáhl paty z Ralska!

Skalní útvar Stohánek, na vrchol vedou schody vytesané do pískovce.

Skalní útvar Stohánek, na vrchol vedou schody vytesané do pískovce.

Letiště ve výslužbě

Přes frekventovanou silnici leží sídliště Ploužnice, které v návštěvníkovi vyvolává smíšené pocity. Celkem hezky zrekonstruované paneláky tady stojí vedle úplně vybydlených: nezbylo v nich jediné okno ani okenní rám, jediné dveře, ani náznak nábytku, nic.

Ale zůstalo tu opuštěné vojenské letiště, cíl mého dnešního výletu. Rozlehlá plocha odhadem tři krát půl kilometru je částečně betonová, částečně zarostlá trávou. Po stranách stojí obrovské budovy kuželovitého tvaru, které jsou také celé porostlé trávou. Asi maskování. Každé z nich dominují obrovská, zhruba deset metrů vysoká a patnáct metrů široká vrata, celá z ocele. Podle mého odhadu musí vážit desítky tun. A takových objektů je tu možná třicet. Kolik to asi muselo stát peněz? A platili to Češi, nebo spřátelené armády? To už se dneska asi nedozvíme.

Autoři:




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Výhled z Velkého Javorového
Pět tipů, jak se v Beskydech pěkně zřídit na horském kole

Žádný strach, nehodláme vás posílat sjíždět nejhlubší a nejprudší beskydské rokle. Ale pokud si na cyklovýletech vedle kochání zároveň rádi dáte do těla, mohly...  celý článek

Dlouhé stráně
Jak si prožít Tour de France v Česku. Vyzkoušejte si parádní české kopce

Přirovnání ke Staré dámě cyklistiky je samozřejmě nutné brát s nadsázkou, nicméně i v Česku se najdou pořádně dlouhé a prudké kopce, na kterých můžete alespoň...  celý článek

Zadní karbonové kolo Roval CLX 32 Disc
Vyšší rychlost, lepší akcelerace. Otestovali jsme silniční karbonová kola

Podobně jako při předchozích ročnících Tour de France jsme se i letos podívali na jednu technickou zajímavost. Porovnali jsme přímo v akci, jak stejné silniční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.