Ačkoliv suché silnice a zoraná pole po cestě jakoby lyžařům "nevěstila nic dobrého", příjezdem k prvním zasněženým kopcům se situace rázem změní a každému je jasné, že "dnes si dá řádně do těla".
V samém Semmeringu se nacházejí tři na sobě nezávislá střediska, z nichž významnější jsou dvě. Zatímco Hirschenkogel se může pochlubit prudšími svahy a pořádáním jednoho ze závodů Světového poháru v alpském lyžování, Stuhleck zase nabízí větší výběr sjezdovek. Popularitě Hirschenkogelu však určitě nepřidala
technická závada, která koncem února způsobila zřícení zdejší sedačkové lanovky; naštěstí bez lidských obětí. Zřejmě elektrický výboj totiž koncem února během noci způsobil poškození stožáru a následný pád nosného lana spolu se sedačkami.
Právě po výrazném oteplení v posledních dnech, kdy se rtuť teploměru vyšplhá v poledne až na deset stupňů, lze ocenit výbornou péči o sjezdovky. Jejich povrch je totiž tvrdý a velké boule se nevytvářejí ani odpoledne, když po svahu prohání mnoho lyžařů. Provozovatelé tratí totiž během mrazivých dnů za využití
sněhových děl nastříkali dostatek umělého sněhu a dobře ho udusali.
Přítomnost velkého počtu cizinců prozrazují nejen auta se zahraničními značkami, ale i lámaná němčina, kterou lyžaři z okolních zemí oslovují ostatní sportovce se žádostí o zvěčnění okamžiku na lyžích fotoaparátem. Nezřídka tak nastane i paradoxní situace, kdy lyžař osloví svého krajana německy.
Samozřejmostí střediska jsou bezplatná parkoviště a čistá sociální zařízení s teplou tekoucí vodou, a to nejen u dolních stanic lanovek, ale i přímo na svahu. V případě únavy lze odepnout lyže a využít několik kilometrů dlouhou sáňkařskou
dráhu.
Jedinou nevýhodou jsou vyšší ceny. Na Stuhlecku vyjde jednodenní permanentka na 355 šilinků (900 korun), na Hirschenkogelu je o 30 šilinků levnější. Šek na permanentku však lze se slevou zakoupit u cestovních kanceláří například v
Bratislavě a pak je s malým doplatkem vyměnit přímo ve středisku za lístek. Fronta na lanovku však není dlouhá a lyžaři obvykle nečekají více než deset minut.
Zejména kolem poledne, když se projeví první příznaky únavy i hladu lyžařů, si bufety a restaurace nemohou stěžovat na malé tržby. Hlavní jídlo stojí kolem 80 šilinků (202 korun), polévka zhruba 32 šilinků (81 korun). "Tak tuhle chatu bych chtěl mít," říká mladík z Česka u sklenice piva a ohlíží se na bufet, který v loňské zimní sezóně získal první místo v oblibě mezi podobnými zařízeními v rakouských Alpách.
Kdo hodlá strávit ve středisku více dní, má možnost vybrat si z mnoha ubytovacích zařízení různé úrovně s cenou od 235 šilinků (590 Kč) včetně snídaně. Přehled o ubytování, o aktuálním počasí či o sněhu se dá získat i z obsahově bohatých internetových stránek těchto středisek. Semmering je oblíben i u řady skialpinistů, kteří však využití vleků a lanovek považují za velké pohodlí. Na lyže se speciálním vázáním si připnou protismykové pásy a šlapou po sjezdovce třeba až na 1783 metrů vysoký Stuhleck.
